Rok končí. Co je to proti tomu, jak jednou skončí celý vesmír
Když končí rok, vlastně se nic velkého neděje. Zato až bude končit vesmír, bude to pořádná rána. A nebo jen tichý pšouk – podle toho, jaké teorii víc věříte.
Fyzici se vlastně neshodnou ani na tom, zda vesmír vůbec skončí. Připusťme teď že ano a zkusme se podívat na to, jak by jeho konec mohl vypadat. Teorií je rovnou několik, vycházejí z různých předpokladů o tom, jak vesmír vznikl, jaká je jeho hustota a několik dalších vlastností. V současné době je nejrozšířenější teorií ta, že vesmír skončí opakem Velkého třesku – tzv. Velkým křachem.
Aby tato událost mohla nastat, musí být vesmír konečný v čase a prostoru a musí mít nadkritickou hmotnost; pak je podle fyziků nutné, aby se jednou působením gravitace zastavilo rozpínání vesmíru. Potom se začne kosmos zase smršťovat. Jak to může vypadat?
Vesmír se zmenší
V několika posledních miliardách let před Velkým křachem se vzdálenosti mezi galaxiemi natolik zmenší, že všechny splynou do jednoho obrovského oblaku, který pokryje celý, stále se zmenšující vesmír. Jak se vesmír bude blížit ke svému konci, začne rychlost galaxií nabývat stále větší rychlosti – nakonec se k centru začnou pohybovat rychlostí blížící se rychlosti světla. Co bude znamenat pro Zemi? Nic, protože za tu dobu (v budoucnosti vzdálené asi 20 miliard let) už bude Slunce vyhaslé a Země chladná a bez života.
Přibližně 300 000 let před Velkým křachem bude podle této teorie vesmír pořádně horkým místem, průměrná teplota stoupne na 2 727 stupňů Celsia a díky tomu, jak blízko si budou hvězdy, přestane existovat rozdíl mezi dnem a nocí. V tu dobu však už zřejmě nebude ve vesmíru nikdo, kdo by to rozlišil. Tou dobou už se vypaří i všechny pevné a tekuté látky. Moc by si to stejně ten někdo neužil, vesmír totiž bude tak jasný, jako je dnes povrch Slunce.
A jsme na konci…
A jsme v posledním tisíciletí před koncem vesmíru. Horko bude nepopsatelné, fotony naberou takovou energii, že se vypaří i samotné hvězdy. Zbytek vesmíru se začne propadat do centrální černé díry, do té začne padat i zbytek černých děr. Tak vznikne obří, supermasivní černá díra, která pohltí zbytek kosmického materiálu. A to bude definitivní konec… Vesmír se tak zbortí do jediné singularity – velmi podobné stavu, ze kterého vzešel. A co potom? Potom nebude nic – přestane existovat i sám čas.
Ale… Pokud máte rádi dobré konce, nabízíme vám ho. Teorie oscilujícího vesmíru naznačuje, že konec se snadno může stát novým začátkem. Vychází z velké podobnosti mezi stavem vesmíru na úplném začátku a samotném konci. Tvrdí, že konečné singularitě vlastně nic nebrání v tom, aby znovu provedlo Velký třesk – a z mrtvého vesmíru by tak mohl vzniknout vesmír úplně nový. Ostatně někteří fyzici si myslí, že se právě tohle mohlo už několikrát stát. Tak šťastný Nový rok, ať je podobně nový jako vesmír, který možná přijde po tom našem!
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
