Sluneční soustava možná vznikla v jiné části vesmíru
Sluneční soustava může mít cizí původ. Je to alespoň jedna z možností, která vyplývá z nedávného výzkumu. Ukázalo se totiž, že ve srovnání s ostatními částmi vesmíru je sluneční soustava relativně bohatá na kyslík. A kyslík je jedním ze základních kamenů pro existenci života.
Sluneční soustava je jedinečným ostrovem v moři atypického materiálu
Slunce ovlivňuje poměrně velké okolí, tzv. heliosféru, do kterého se pohodlně vměstná celá sluneční soustava. V heliosféře převládá sluneční vítr, který sluneční soustavu chrání před vlivy z okolního vesmíru.
Aniž bychom to nějak pociťovali, celá sluneční soustava obíhá kolem supermasivní černé díry, nacházející se uprostřed naší galaxie.
Nepohybuje se vakuem, ale velmi řidkým mezihvězdným plynem tvořeným především z helia, vodíku, neonu a kyslíku, který bombarduje heliosféru. K tomuto "bombardování" se navíc přidává i tzv. galaktický vítr.
Slunce je nebývale bohaté na životadárný kyslík
Sluneční vítr je díky magnetickému poli schopen odklonit kladně a záporně nabité částice, ionty, ale neutrálním atomům z mezihvězdného prostředí v podstatě nic nebrání proniknout až do okolí Slunce. A právě tyto neutrální atomy má na mušce americká mise IBEX (Interstellar Boundary Explorer). Počátkem tohoto roku byly publikovány první studie věnující se přímému měření množství neutrálního vodíku, neonu a kyslíku v mezihvězdném prostředí.
Výsledky jsou poměrně překvapivé, vypadá to, že sluneční soustava je jedinečným ostrovem v moři atypického materiálu. Ukazuje se, že naše nejbližší okolí je nebývale bohaté na kyslík. Pro srovnání, ve sluneční soustavě připadne na 20 atomů neonu 111 atomů kyslíku. V mezihvězdném prostředí měřeném sondou IBEX je počet atomů kyslíku pouze 74 na 20 atomů neonu.
Co to znamená? Jsou zde dvě možná vysvětlení. Jedním z nich je zrození Slunce v jiném, na kyslík výrazně bohatším prostředí, druhým je zachycení kyslíku navázaného v mezihvězdném prachu v průběhu tvorby sluneční soustavy. Druhá možnost se zdá zdánlivě nemožná, neboť bychom kyslík samotný museli v okolí tak či tak detekovat.
Je zde ale možnost, že kyslík se ve slunečním okolí nevyskytuje v neutrální formě, ale vázaný v malých krystalcích ledu a prachových zrnech. Ty IBEX neumí detekovat, neboť nemají šanci proniknout skrz heliosféru. Tak či tak, vypadá to, že nebýt zvýšeného množství kyslíku v okolí sluneční soustavy, život tak jak jej známe, by pravděpodobně vůbec nevznikl.
Úvodní foto: ISIFA
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
- Omyly ve vědě: Zmizela obrovská planeta. A byla to vůbec planeta?
- Obří černá díra v centru Mléčné dráhy se krmí asteroidy. Spolkla i planetu
- Tady se rodily hvězdy. Modří opozdilci z míst dvakrát starších než Slunce
