Spící obr se probouzí, varují vědci hlídající změny klimatu
Kanárek v dole, který v minulosti sloužil jako varování před oxidem uhelnatým, tak popisuje arktický permafrost výzkumník Charlese Millera z NASA. Severské oblasti s věčně zmrzlou půdou jsou však podle něj nejen čidlem klimatických změn, ale zároveň se mohou uvolnit zde uložené zásob uhlíku a výrazně akcelerovat oteplování globálního klimatu.
"Arktida je rozhodující pro pochopení globálního klimatu. Změna klimatu se zde projevuje rychleji, než je ekosystém schopný se přizpůsobit," zdůrazňuje Miller, který se snaží v posledních letech v rámci spolupráce dvacítky odborníků z 12 institucí mapovat změny permafrostu, který se prý podobá spícímu obrovi.
Během stovek tisíc let se v arktickém permafrostu nahromadily obrovské zásoby organického uhlíku - odhadem 1400 až 1850 miliard tun. To je asi polovina všech odhadovaných zásob organického uhlíku uloženého v zemské půdě. Pro srovnání lidská civilizace vypustila od roku 1850 do atmosféry spalováním fosilních paliv a další činností zhruba 350 miliard tun uhlíku.
Většina uhlíku je vázána v oblevou ohrožováné třimetrové vrstvě arktického permafrostu. Uložení uhlíku nemusí být trvalé.
"Permafrost se ohřál za posledních 30 let rychleji, než rostly průměrné teploty vzduchu v této oblasti, a to 1,5 až 2,5 stupně Celsia, " vysvětluje Miller. Jak teplo proniká do permafrostu, hrozí, že se tato obrovská nádrž organického uhlíku začne vyprazdňovat ve formě oxidu uhličitého a metanu. To by mohlo vést k prudčím klimatickým změnám.
Změnu koncentrací skleníkových plynů proměřují vědci s pomocí letadla C-23 v rámci misí CARVE, což je zkratka pro "Carbon in Arctic Reservoirs Vulnerability Experiment". Ačkoli samotné letadlo nevypadá vábně, je vybaveno sofistikovanými přístroji, které "pročichávají" atmosféru od 150 metrů nad povrchem výše.
