Tady se rodily hvězdy. Modří opozdilci z míst dvakrát starších než Slunce

Vypadá to jako hromada diamantů na sametovém plátně. Ve skutečnosti je to ještě mnohem zajímavější.

Světlo z NGC 6752 k nám letí 13 000 roků.

NASA má pro to, co vidíte na fotografii název NGC 6752. Jedná se kulovou hvězdokupu starou přes 10 miliard let a je to jedno z nejstarších seskupení hvězd ve vesmíru. Pokud je pravda to, co o ní říkají astronomové, je asi dvakrát starší než naše sluneční soustava. A také patří k nejjasněji zářícím.

Hvězdokupa NGC 6752 obsahuje spoustu „modrých opozdilců“, někteří jsou dobře vidět i na této fotografii. Jsou to namodralé svítící hvězdy, které se zdají být mladší než ostatní hvězdy v jejich okolí. Jejich původ je tedy stále tak trošku záhadou. Podle astronomů jde o situaci, jako by v domově důchodců žilo vedle seniorů také několik mladíků – zkrátka to nemá logiku. První modrý opozdilec byl objeven Allanem Sandagem už v 50. letech 20. století, ale až do počátku 21. století byl jejich původ záhadou.

Studium NGC 6752 ji však částečně objasňuje, respektive může k tomu v budoucnosti výrazně pomoci. Až 38 procent všech hvězd v této oblasti je totiž binárních. Modří opozdilci mohli vzniknout jako důsledek srážek mezi hvězdami, které jsou zřejmě v této turbulentní oblasti vesmíru častější než jinde. Zatím vědci váhali mezi třemi teoriemi: jednak mohly být modré hvězdy hvězdokupou jen zachycené, nebo mohly vzniknout přetékáním hvězdné hmoty mezi binárními hvězdami, anebo mohly vzniknout v důsledku srážky dvou hvězd. Z pohledu nejnovějších výzkumů se zdá pravděpodobné, že druhá a třetí hypotéza jsou o hodně blíž skutečnosti.

NGC 6752 je od Země vzdálená asi 13 tisíc světelných let, nebýt Hubbleova dalekohledu, nikdy bychom ji nemohli pozorovat. Další astronomické podrobnosti o NGC 6752 najdete TADY.

FOTO: NASA