"Úmrtí na rakovinu kůže, může vyvinout dostatečný selektivní tlak na vývoj pleti." - Tak zněla základní teze profesorky Mel Greavesová z Institutu pro výzkum rakoviny v Londýně. Tato evoluce proběhla před jedním až dvěma miliony let u prvních lidí.

V okamžiku, kdy lidský druh přišel o ochlupení, zůstala jim světlá kůže velmi citlivá především na UV záření. Ocitli se v situaci, jako kdyby jste oholili tmavou srst šimpanzů - pod tmavou srstí mají světlou kůži, první příslušníci Homo sapiens však již byli černí.

"Tmavá nebo černá kůže snižuje riziko propuknutí rakoviny kůže o několik řádů," zdůraznila profesorka Greavesová ve své analýze, zveřejněné v posledním vydání časopisu Proceedings of the Royal Society B. Lidé se světlou pletí čelí asi 70 krát vyšší pravděpodobnosti vzniku rakoviny kůže, než jedinci s černou kůží. Zároveň studie ukázaly, že Afričané trpící albinismem - tedy poruchou vyvolávající nepřirozenou světlost kůže vykazují vysoké procento úmrtnosti v souvislosti s rakovinou kůže. 

Vědci tuto teorii dosud zpochybňovali, protože rakovina kůže se nejevila jako problém především u mladých lidí. Z toho dovozovali, že nebyla ohrožena reprodukce a proto podle nich nebyla rakovina tím hlavním činitelem pro evoluční tlak

Nové studie, které dala Gravesová dohromady, však ukázaly, že v oblastech kolem rovníku až 80 procent černochů, kteří trpí albinismem, umírá před 30. rokem života. A nejen to, stejný trend vykazují i albíni mimo Afriku, a také laboratorní myši se stejnou poruchou.

Kde se však vzaly různé odstíny?

Ale Jeremy Austin z australského Centra pro pradávnou DNA v Adelaide upozorňuje, že se nabízí několik dalších vysvětlení pro ztmavení kůže v sluncem zalitých prostředích. UV záření podle něj ovlivňuje funkci potních žláz, propustnost kůže, která souvisí dehydratací a přehříváním a vyčerpáním kyseliny listové, která je důležitá především během těhotenství.

Austin v této souvislosti upozorňuje na skutečnost, že neexistuje jen jeden typ tmavé pleti, ale široká škála odstínů. Podle něj tak musel působit během evoluce selektivní tlaky, které nastavily odlišnou hladinu melaninu v kůži. Právě množství tohoto pigmentu totiž určuje tmavost kůže a jeho zakomponování do specializovaných buněk - melanozomů.

U lidí s tmavou pletí melanin absorbuje velké množství UV záření, které proniká do pokožky. Chrání tak DNA před poškozením - filtrují UV paprsky a volné radikály, které rakovinu vyvolávají. Albinismus je pak dán genetickou poruchou, která blokuje v organismu produkci melaninu.