Vědci už umí ovládat sny. Dokáží ovlivnit, o čem se má zdát

Vědci už umí ovládat sny. Dokáží ovlivnit, o čem se má zdát

Sny doposud byly jedno z mála míst, kde jsme mohli být sami. Vypadá to ale, že se to změní dříve, než si dokážeme představit...

"Dnes si nechám zdát nějaký erotický sen!" - vypadá takto budoucnost psychoterapie?

Na MIT (Massachusetts Institute of Technology) se podařilo dosáhnout dalšího průlomového objevu – tamní neurologové dokázali ovládat obsah snu pokusné krysy.

Ve spánku se dá trénovat. Kdo umí ovládat sny, naučí se nové dovednosti

Použili přitom velmi jednoduchý trik: přehráli kryse zvukový záznam, který byl spojený s událostmi předchozího dne: konkrétně to, jak probíhala bludištěm. Tento výzkum pomáhá odhalit, jak funguje paměť během spánku, ale také otevírá dveře pro úplně nový obor – terapeutické programování snů.

Jde o práci neurovědce Matta Wilsona z Picowerova institutu pro paměť a učení. Využil toho, jak hipokampus převádí do paměti zážitky. Vědci už delší dobu vědí, že lidský hipokampus si v noci „přehrává“ zážitky ze dne – co jsme dělali, co jsme viděli, co jsme kde zaslechli. Je to důležité pro proces zapamatování, a především pro upevnění paměti. Zatím ale psychologové netušili, jestli během tohoto procesu hipokampus nějak zohledňuje, co se děje v jeho okolí.

Pokus se sny

Aby to zjistili, provedli s krysami následující pokus. Vycvičili skupinu krys, aby probíhaly bludištěm, přičemž jim k tomu pouštěli dva zvuky. Krysy pozoruhodně rychle pochopily, že jeden ze zvuků naznačuje, že k jídlu musí běžet směrem nalevo, zatímco druhý zvuk znamená, že jídlo je na pravé straně. Už jen tato část experimentu je sama o sobě zajímavá – dokazuje, jak jsou krysy a potkani inteligentní . Během toho, co se pokusné krysy učily probíhat bludištěm, nahrávali vědci jejich nervovou aktivitu. Poté, co krysy usnuly, vědci znovu nahráli, co se děje v jejich mozcích. Když oba záznamy srovnali, zjistil Wilson, že krysy sní o právě o činnosti, jíž se věnovaly během dne – tedy o probíhání bludištěm.

Čím méně spánku, tím lepší sexuální život – ale platí to jen u ptáků

Teprve potom však začala ta nejzajímavější část experimentu. Vědci pustili spícím krysám zvuky z pokusu. A světe div se, krysám se zdálo o té části bludiště, kam by se vydaly, kdyby slyšely právě zvuk, jenž jim vědci přehrávali! Experiment dokázal, že sny se dají, přinejmenším u krys, ovlivňovat pomocí toho, že během spánku znovu aktivujeme vzpomínky.

Budeme se učit ve spaní?

Ve snech si stavíme vzdušné zámky - brzy nám je možná budou moci vědci zbourat...

Celý výzkum má přes řadu vědeckých i etických problémů obrovský potenciál. Otevírá totiž cestu ke kontrole mozku během spánku a jiných nevědomých stavů. Zdá se totiž, že sny by se daly využít nejen k upevnění vzpomínek, ale také by se daly měnit.

Ti, kdo dlouho spí, se mohou vymlouvat na geny. No konečně

To znamená řadu terapeutických, ale také výchovných možností, o nichž by asi „seriózní“ vědci raději ještě moc nemluvili. Bohužel je také jasné, že tato metoda by se dala zneužít – a ne jen jedním způsobem. Ale za těmito vizemi už nemůžeme chodit k vědcům, ale ke spisovatelům vědecko-fantastické literatury. 

O studii informoval prestižní časopis Nature.

FOTO:Thinkstock 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Autor: Redakce / kar

Sdílejte článek

Nejnovější komentáře

Vstup do diskuse

Večer v TV

Další produkty Sanoma Media