VIDEO: Nejzáhadnější tvorové mořských hlubin. Obří medúzy, gigantické ryby i žralok-šotek
Vědci si dlouho mysleli, že jsou to jen legendy nebo povídačky opilých rybářů. A pak ty tvory sami nafilmovali. Seznamte se se sedmnáctimetrovou rybou, šestimetrovou medúzou a goblinním žralokem.
Před týdnem jsme vám přinesli článek o velké hlubokomořské medúze. Bavil vás, a tak dnes přinášíme videa rovnou tří nejpodivnějších mořských tvorů.
Král sleďů
Jednou z nejstarších rybářských legend je vyprávění o mořském hadovi. Objevuje se snad u všech národů, které se kdy plavily po mořích – jen halucinacemi a pověrčivostí se tedy vysvětlit nedá. Mořští biologové dlouho hledali, jaké zvíře by tomuto tvorovi mohlo nejlépe odpovídat. První video záhadného tvora se podařilo pořídit teprve roku 2010 vědcům z Lousitanské státní univerzity.
Jde o rybu, která se česky nazývá hlístoun červenohřívý. Tento podivný tvor s hadovitým tělem může dorůstat až 17 metrů délky; největší exempláře, které moře vyplavilo mrtvé na břeh, měřily 12 metrů a vážily kolem 270 kilogramů. Ten natočený na videu, má „jen“ 5–7 metrů. V klipu to úplně tak nevynikne, ale je opravdu obrovský – svědčí o tom i fakt, že biologové, kteří ho z miniponorky pozorovali, se nejprve domnívali, že vidí trubici na čerpání ropy. Hlístouni totiž dokáží plavat i svisle.
Jinak se o nich ví jen pramálo, protože se pohybují v hloubce kolem 1000 metrů pod hladinou. Námořníci je většinou viděli, jak doprovázejí hejna sleďů, proto se hlístounům říká také „král sleďů“.
Bájná medúza obřích rozměrů
V dubnu roku 2010 nafilmovali biologové obrovskou medúzu talířovou bájnou. Až metrový klobouk hnědé barvy působí ve vodě jako obrovský – a to ještě není všechno. Z něj vycházejí čtyři ramena, každé dlouhé až šest metrů. Za posledních 150 let byla pozorována jen stokrát, její první video vzniklo až roku 2009.
Stalo se to 19. května, kdy ji nafilmovala miniponorka v Mexickém zálivu. Video vzniklo v rámci programu Serpent, což je projekt zaměřený na výzkum podmořského života. Kromě několika vládních a vládních organizací se na něm podílí také ropné společnosti BP, Shell, Chevron a Petrohrad, které v Mexickém zálivu působí. Stejný projekt pomohl při nafilmování sledního krále.
Medúza se chovala velmi agresivně – čtyřmi chapadly se přichytila k trupu ponorky. Vědci tak mohli vůbec poprvé pozorovat, jak se tyto podivné orgány připomínající pádla chovají v přirozeném prostředí. Pravděpodobně slouží k lovu – jsou poseté žahavými buňkami a snadno uchopí a ochromí kořist. Medúza je tedy používá podobně jako chobotnice…
Na tomto pozorování bylo výjimečné i to, kde byla medúza viděná. Naprostá většina doložených pozorování tohoto bezobratlého tvora totiž pochází z Asie, z vod poblíž Japonska.Že se obří medúzy dostaly až poblízkosti Ameriky, mořské biology značně zaskočilo.
Medúzy nemají velký problém přizpůsobovat se stále více znešičtěným oceánům – naopak, šíří se i do míst, kde je ještě před několika desítkami let prakticky nikdo neznal.
Žralok-goblin s hororovou čelistí
Česky se mu říká také žralok šotek a je jednou z mála živoucích fosílií, které přežily až do dnes. Tahle až 3,5 metru dlouhá paryba žije v oblasti věčné tmy, v hlubině kolem 1 000 metrů pod hladinou. Je výjimečná nejen tím, že se za stovky milionů let prakticky nezměnila, ale i tím, jak podivně vypadá. Na videu si dejte pozor v čase 00:31, kdy žralok ukáže, co skrývá jeho tlama:
Ano, žralok-šotek ukrývá v čelistech ještě jednu tlamu – tak trošku jako Vetřelec z filmové série Ridleyho Scotta. Když jsou čelisti zatažené, připomíná žralok obyčejného žraloka šedého; jakmile se však čelist vysune, vypadá žralok jako něco z noční můry. Na první pohled zaujme dlouhým rypcem, který je posetý smyslovými kanálky. Pomocí něj vyhledává tento žralok kořist, a to tak, že vnímá elektrické pole potenciální kořisti.
Na žraloka má extrémně málo zubů – jen 50. Jsou uzpůsobeny lovu menších rychlých ryb. O existenci této paryby víme už déle než 100 let, ale lidé viděli jen málo živých exemplářů. Nejčastěji se najdou mrtvoly žraloků, kteří se zachytili v rybářských sítích, první video živého žraloka však vzniklo až roku 2008.
Na videu je vidět, jak se asi 1,5 metru dlouhý žralok zakusuje do potápěčovy ruky, ale k tomu byl vyprovokován – jinak pro lidi nepředstavuje žádné nebezpečí. Ač je evolučně zastaralý, na rozdíl od mladších druhů žraloků nemá problém vypořádat se s nástrahami moderní doby – není ani chráněný, ani ohrožený.
Foto: Wikimedia Commons
