Upíří dinosaurus sál krev obrů. Odvážná hypotéza má ale díry
O dinosaurech už toho víme spoustu. Bohužel věda je odkázaná jen na kosterní pozůstatky, takže mnoho dalších věcí si můžeme jen domýšlet. Třeba záhada dinosauřího upíra nebude asi jen tak vysvětlená…
Celé to začalo v Číně. Roku 2002 únorové číslo vědeckého magazínu Chinese Science Bulletin vydalo zprávu o nálezu podivného malého létavého dinosaura. Lebka dinosaura se nenašla celá, vědci ho pojmenovali jeholopterus ninchengensis. Byl nalezen v severočínském nalezišti Ningčeng. Podle ní se jeholopterus živil hmyzem. Vyvolával však u expertů spoustu otázek – byl teplokrevný, měl tělo pokryté srstí? A hlavně – k čemu mu jako hmyzožravci byly tak velké zuby?
Tenhle tvor vypadal velmi podezřele. Zřejmě se nejvíc podobal dnešní veverce křížené s netopýrem – a byl podobně velký. Rozpětí jeho křídel se muselo pohyboval kolem 90 centimetrů a vážil maximálně pět kilogramů. O rok později přišel David Peters se studií, v níž přinesl fantastické vysvětlení. Zajímavé je, že Peters vlastně vůbec není paleontolog, jen fanoušek přírodních věd a grafik. Právě proto se však dokáže na problém podívat z poněkud jiného úhlu než klasická vědecká komunita. Dokázal už několikrát proniknout na stránky prestižních vědeckých časopisů.
Krvežíznivý dinosaurus
A s čím přišel v případu záhadného jeholoptera? Peters pomocí několika počítačových programů rekonstruoval rozmáčklou lebku tohoto dinosaura a vytvořil také model jeho těla. Na něm mnohem lépe vynikla délka zubů a také několik biologických mechanismů, které dinosaurovi umožňovaly rychle a silně se zakousnout do těla jiného tvora. Podle Petersovy studie se rozhodně nezdá, že by to mělo nějaký smysl při lovu brouků a vážek.
Nejpodivněji však působil Petersův objev, že dinosaurus dokáže zablokovat zuby v ráně své oběti – mohl tak na ní nějakou dobu viset celou vahou svého těla. Amatérský vědec se na rozdíl od univerzitních vědců nemusí tolik bát o svou pověst, takže rovnou přišel s hypotézou, která to vysvětlovala. Tento dinosaurus byl pravěký upír. Vrhal se na sauropody, zřejmě zezadu, zakousl se jim do hřbetu nebo krku a pak jim sál krev.
Vědo, máme problém
Věda zatím žádného podobného dinosaura nezná, takže Petersův objev vzbudil zaslouženou pozornost. Za těch devět let, co od jeho objevu uplynulo, mohli paleontologové jeho teorii rozbít na padrť. To se sice nestalo, ale zatím ji také nepřijali. Největší problém je v tom, že přestože se pokoušeli napodobit způsob, jakým Peters graficky rekonstruoval jeholopterovo tělo, nezdařilo se jim to. A to přesto, že použili tytéž metody.
Roku 2005 napsal profesor Christopher Bennett článek pro magazín Prehistoric Studies. Na pěti stránkách analyzuje chyby, jichž se Peters dopustil; vyjmenovává jich poměrně hodně. Za nejzávažnější problém považuje to, že Peters využívá pro rekonstrukce nekvalitní malé fotky nálezů – na nich se ztrácejí tolik důležité detaily. Klasičtí paleontologové pracují s přesnou kostrou, kde analyzují každé jednotlivé spojení kostí, kdežto amatér Peters některé drobnosti vynechává a nahrazuje pak reálné kosti jejich rekonstrukcí – která však už neodpovídá pravdě…
Kde udělal amatér chybu
Jeho zásadní chybou například bylo, že ignoroval obrovské oči tohoto dinosaura. Podle paleontologů jsou "upírovi" k ničemu – naopak by byly ideálním nástrojem pro někoho, kdo se snaží lovit rychlý hmyz.
Celý spor je velmi zajímavý především proto, že dobře ukazuje rozpor mezi klasickou vědou a inovativními amatéry, kteří dokáží bořit navyklé metody. Přestože Peters zřejmě neměl pravdu, dokázal přimět klasické vědce, aby zaměřili pozornost na oblasti, které jim předtím unikaly.
Dalo by se říci, že právě díky Petersovi víme o jelohopterovi mnohem víc, než kdyby se mu věnovali jen univerzitní paleontologové. Podobných případů je v dějinách mnohem víc – klasickým se stal amatérský archeolog Heinrich Schliemann, který ignoroval poznatky soudobé vědy a šel za svým snem. A přestože mu nikdo nevěřil, dokázal nalézt pozůstatky mýtického města Tróji. Tedy – ona to vlastně přímo Trója nebyla, ale to už je úplně jiný příběh…
Titulní obrázek: http://primeval-fanon.wikia.com/wiki/User:Eurypterid
