Divočina z očí do očí

Publikováno: 19.3.2007. Autor: ng.cz, Přečteno: 17236 ×.

Proslulý fotograf National Geographic Michael Nichols se tentokrát vydal do Afriky, aby přesvědčil divoká zvířata, aby se fotografovala sama.

V březnovém čísle našeho časopisu věnujeme velký prostor projektu Mika Faye o obrovských stádech migrujících slonů v oblasti Zakouma v Čadu. Michael Nichols se do Zakoumy vydal v období sucha, kdy se množství zvířat stahuje ke zdrojům vody. Pro fotografa je ale obtížné se k nim dostat. Nainstaloval tedy ke zdrojům vody fotopasti. Fotopasti jsou fotoaparáty se závěrkou s infrapaprskem, které pořídí snímek v okamžiku, kdy se paprsek přeruší. (Na obdobném principu pracuje projekt Crittercam, o kterém jsme zde již psali.)

V období sucha, kdy se stáda soustřeďují kolem napajedel, hodují na mladých slonech v Zakoumě často lvi. Zvlášť zranitelní jsou sirotci po dospělých slonech zabitých ziskuchtivými pytláky. Na snímku jeden z večeřících lvů překvapený fotopastí.

Tito lvi byli přistiženi také při hodování - to je totiž víceméně nejsnazší způsob, jak lva zachytit - vyrušit ho z odpočinku či z oběda. Ani jedno se příliš nedoporučuje, ale jak jinak zase pořídit fotografii?

Fotopasti jsou oblíbenou technikou M. Nicholse. Mimo jiné proto, že nikdy neví, co na snímcích objeví - na tomto je kus krokodýlího ocasu. Nevypadá to jako snímek z Jurského parku?

Jen zlomek sekundy zbýval k tomu, aby byl tento ještěr zachycen celý. Všimněte si, jaký je "provoz" žíznivých zvířat u tohoto kousku břehu řeky.

Cvakání závěrky fotopasti přilákalo zvědavého paviána, který pořídil 52 záběrů sebe samého.

Servalům pomáhá lovit ve vysoké trávě jejich dlouhý krk, dlouhé nohy i ostrý sluch. Tito dravci chytají do pasti malé savce, tentokrát se ale do fotopasti chytil serval sám.

Hnízdící kolonie vlh núbijských se shromažďuje při západu slunce a dává se do tajuplného, vířivého letu: než padne noc, jsou ptáci zpátky ve svých norách. Vlhy za dne chytají včely a jiný hmyz a někdy je vystavují na okraj svých nor, aby přilákaly jejich druhy.

Neúprosný je přírodní výběr - ráno hoduješ a večer jsi ty sám hostinou jiného zvířeta. Tak dopadl i krokodýl na snímku. Nepřirozené ovšem je, když se do tohoto kolotoče vmezeří lidé - pytláci a sportovní střelci.

Někdy se do parku Zakouma vkradou Arabové na koních a snaží se zabíjet žirafy kvůli jejich ohonům. Ty jsou žádány jako tradiční svatební dary. Na území parku ale čelí tito chtiví muži ozbrojeným strážcům, kteří jsou připraveni bránit zvířata hlava nehlava. Během času se žirafí populace zvýšila na 600 jedinců, což je největší koncentrace ve střední Africe.

11.

Než vypukne období dešťů, hlídkoval fotograf u jednoho napajedla a spatřil samce vodušky - jednoho ze třinácti druhů antilop v Zakoumě.

12.

Tohoto samce afrického slona vyděsila vzdálená střelba. Budoucnost Zakoumského parku jako útočiště volně žijících zvířat závisí na neutuchajícím nadšení jeho strážců - a na podpoře z vnějšího světa.

doporučit článek e-mailem | tisk článku