Po stopách černých králů

V NG 3/2010 jsme publikovali reportáž o práci našich egyptologů ve starověké Núbii, dnešním Súdánu. Chystají zde novodobý výzkum. Přinášíme vám rozhovor s vedoucím expedice Miroslavem Bártou.

Po stopách černých králů

V National Geographic - březen 2010 najdete reportáž o práci našich egyptologů ve starověké Núbii, dnešním Súdánu. Chystají zde novodobý výzkum. Přinášíme vám rozhovor s vedoucím expedice Miroslavem Bártou.

Egyptolog a archeolog Prof. Miroslav Bárta, Dr. se účastní expedic do Egypta od roku 1991, od r. 1993 je členem Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy a od r. 2000 zástupcem ředitele Českého národního egyptologického centra. Je členem Mezinárodní egyptologické asociace, členem správní rady Aigyptos Foundation, Bratislava, členem redakční rady časopisu Památky Archeologické a odborným poradcem časopisu Archeologie. Na našem serveru jste mohli najít jeho on-line reportáže.

Můžete prosím shrnout, proč jste opustili Egypt a přesunuli se do Súdánu?

Egypt jsme neopustili, pouze jsme rozšířili oblast našeho zájmu. Popravdě řečeno jsme se spíše do starověké Núbie vrátili, protože právě zde Československý egyptologický ústav sbíral první zkušenosti v rámci akce UNESCO na záchranu památek starověké Núbie, které byly ohroženy nebo přímo zanikly v důsledku stavby Velké asuánské přehrady v 60. letech minulého století.

A proč? Odpověď je v zásadě jednoduchá. Egyptská a súdánská civilizace a kultury tvořily ve starověku spojené nádoby a jejich dějiny se navzájem neustále ovlivňovaly. Zkoumáním súdánských starověkých dějin, čili dějin Núbie, pomáháte posunovat i poznání dějin egyptských. Ze Súdánu je také možné vyvážet vzorky, které nám pomáhají pochopit například vývoje řeky Nilu v holocénu – výše jeho každoročních záplav byla určujícím faktorem tehdejších starověkých ekonomik Egypta a Súdánu. Konečně nové výzkumy zde zapadají i do našeho projektu studia kolapsů starověkých komplexních společností, na kterém v těchto měsících pracujeme.

Co se nyní děje na místech české koncese? Co je nového v El-Hajezu či v Abúsíru?

Právě nyní do Abúsíru vyráží další expedice, která bude mít za úkol pokračovat ve výzkumu unikátních hrobek vysokých hodnostářů z 3. tis. př. Kr., které dodnes překvapují tím, jak jsou dobře dochovány. V rámci těchto aktivit bude probíhat další práce na paleoekologii oblasti, 3D skenování archeologických nálezů a četné další aktivity.

Pokud jde o koncesi na výzkum oázy Hajez, tak už několik let po sobě se nám nedaří získat žádný grant ani sponzora na výzkum. Zatím je koncese stále připsaná na náš ústav, ale vzhledm k tomu, že tam delší dobu nepracujeme, tak hrozí, že o ni přijdeme.

Byl pro vás rozdíl pracovat na území dnešního Egypta a dnešního Súdánu? Liší se nějak přístup místních úřadů či obyvatel?

V obou případech se jedná o africké země, které mají svá specifika. Na začátku jsou každá jednání poměrně komplikovaná, v okamžiku, kdy ale máte své stálé partnery, jdou věci poměrně hladce kupředu. Památková správa je v obou zemích vyspělá a dobře organizovaná, navíc mají zájem o to, abychom tam pracovali a přiváželi naše zlušenosti, know-how i technologie.

Obě země jsou také velmi pohostinné, zejména pokud se pohybujete mimo velká města, tak si připadáte jako v jiném světě: přiliš velká koncentrace milých a laskavých lidí.

V reportáži v časopise se zmiňujete i o nepříjemných stránkách terénních prací, například o divokých včelách, které vás napadly. Co bylo na práci v Súdánu naopak nejpříjemnější?

Velmi příjemná je již zmiňovaná podpora naší práci a skutečný zájem o to, co děláme. K tomu se druží fakt, že jsme mohli pracovat na skutečně unikátních místech, lokalita Usli nebyla například nikdy zkoumána.

Jak vypadal váš běžný den na expedici?

Začínalo se poměrně brzy ráno, kolem půl šesté, v 7.30 se již pracovalo na lokalitě, která byla od námi pronajatého domku vzdálená asi 15 minut chůze. V 11 byla přestávka na snídani a končilo se obvykle ve dvě hodiny po poledni. I v listopadu v Súdánu panovalo značné horko, takže jak postupoval čas během dne, práce se neustále zpomalovala. Jejich i naše… Odpoledne se člověk obvykle chvíli vzpamatovával, dodělával dokumentaci a podobné věci a stejně tak večer, nic jiného se totiž dělat ani nedalo. Večerka byla pochopitelně poměrně brzy.

Kde a kdy se naši čtenáři mohou dozvědět něco z výsledků vaší tamní práce? Chystáte nějakou publikaci či výstavu?

V těchto dnech zrovna vydáváme s fotografem National Geographic Martinem Frouzem knížku, která se jmenuje Plavci v poušti. Zabýváme se v ní teorií, podle které se staroegyptská civilizace zrodila právě zde, na západní hranici dnešního Egypta, v oblasti Gilf Kebíru. Provedené analýzy ikonografie jejich výzdoby o tom hovoří poměrně jasnou řečí. Myslím, že jde o dosti unikátní projekt.

V r. 2012 se pak uskuteční na Pražském Hradě pod záštitou prezidenta republiky velká výstava pokladů staroegyptského umění a ve výběru exponátů se nacházejí i artefakty z Tutanchamonovy hrobky.


Výzkum v Súdánu v roce 2009 byl financován z projektu GA UK č. 259 025, projektu AV ČR, v.v.i. č. M100130902, z vědecko-výzkumného záměru ČEgÚ FF UK v Praze č. MSM 0021620826, z prostředků Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a ze soukromých zdrojů (MIBCON a.s.).

Více informací o multidisciplinárním výzkumu Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze a Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem v Súdánu naleznete na adrese http://sudan.geolab.cz.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.