Spor o Nefertiti

I více než 3000 let po své smrti je královna Nefertiti předmětem ostrého sporu, který se táhne už téměř sto let.

Spor o Nefertiti

Nejde ani tak o královnu samu, ale o její slavnou bustu, která se stala po svém objevení v roce 1912 symbolem ženské krásy.

Egyptská Nejvyšší rada pro památky žádá o navrácení skulptury, která byla po svém objevení odvezena do Německa, kde je s pýchou vystavována. Ať byl u moci Hindenburg nebo Hitler, či demokratické vlády Spolkového Německa, všechny žádosti s Káhiry vyzněly naprázdno.

Nefertiti vystavená v Neue Museum

Šéf egyptské rady Zahi Hawass se nyní podle časopisu Science pokouší tento tlak na Němce znovu nastartovat a zesílit. Zaslal oficiální žádost Pruské nadaci pro kulturní dědictví, která spravuje Neue Museum, pro které je busta Nefertiti hlavní klenotem. Hawass napsal dopis v němž mimo jiné požaduje, aby se "tento jedinečný artefakt vrátil do rukou oprávněných vlastníků".

Německá strana však všechny podobné žádosti odbývala s poukazem na skutečnost, že 3300 let stará busta byla z Egypta vyvezena s vědomým souhlasem egyptských úřadů. Egypťané však tvrdí, že byli záměrně uvedeni v omyl. O tom nemůže být ani řeči trvají na svém Němci.

Vloni byly přitom objeveny dokumenty dokládající způsob, jakým archeolog Ludwig Borchardt bustu vyvezl: v seznamu svých nálezů ji popsal jako bezcenný kus sádry.

Egypt se stal po napoleonských válkách velkým lákadlem pro evropské archeology a dobrodruhy, kteří začali záhy zásobovat muzea ve svých mateřských zemích i soukromé sbírky po celém světě. Egypt, který je závislý na turistice motivované z valné části zájmem o starověké památky, si až s odstupem let začal vážit svého kulturního bohatství a začal se tomuto drancování bránit. Zároveň se v poslední době pokouší přesvědčit různé země, aby vrátily nejcennější nálezy zpět.

Nejde jen o podvrh?

Ovšem před časem jiný německý odborník, historik umění Henri Stierlin, nastolil otázku, zda je busta vůbec pravá. Busta starověké krásky podle něj je podvrhem o který se zasloužil její objevitel, jinak uznávaný archeolog Ludwig Borchardt, který chtěl vyzkoušet práci se starobylými pigmenty. A když pak byla busta poprvé vystavena, obdivoval ji jako originál sám německý princ a Borchardt prý raději zůstal zticha.

Český egyptolog Ladislav Bareš o pravosti busty nepochybuje. "Podle mě není asi důvod si myslet, že jde o podvrh. Jsou známy okolnosti, za jakých byla hlava nalezena, jsou známy okolnosti, za jakých se dostala z Egypta," citovala Bareše ČT24.

Velká královská manželka

Nefertiti, celým jménem Neferneferuaton Nefertiti byla v době Nové říše velkou královskou manželkou faraona Achnatona. Po jeho smrti převzala vládu s titulem Anchcheperure Smenchkare Džesercheperu. (zdroj Wikipedia)

Prameny udávající Nefertitin původ se liší. Jednou z hypotéz je, že byla mitanskou princeznou Taduchepou, která byla vyměněna za zlato jejímu otci Tušratovi a měla být provdána ještě za Amenhotepa III., na sklonku jeho života. K tomuto ale již nedošlo, a proto se stala velkou manželkou syna a následníka Achnatona pod novým jménem Nefertiti /Kráska, která přišla/. Další hypotéza ale uvádí, že Nefertiti byla dcerou králova písaře a vezíra Aje. Nefertiti měla s Achnatonem jen samé dcery. Jedna z nich, Anchesenpaaton, se později stala manželkou faraóna Tutanchamona, který byl také ze stejné rodové linii a zemřel na následky genetických defektů v rámci incestních sňatků.

Nefertitin podíl na vládě není úplně jasný. V diplomatické korespondenci chybí o Nefertiti jakékoliv zmínky, naopak se v ní hovoří o Achnatonově matce, královně Teji, která jako prohlášená bohyně ještě s manželem Amenhotepem III. měla na Achnatona velký vliv.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Nejčtenější články

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.