„Být lovcem znamená být zároveň lyžařem,“ říká sedmasedmdesátiletý Tuntuk, který celý život stopoval wapiti, medvědy a soboly. A dodává: „Až už nebudu moci lovit zvěř, budu lovit ryby.“
Jonas Bendiksen/National Geographic
Wapiti chycený do lasa se vzpíná. Serik předvedl starodávnou techniku lovu v hlubokém sněhu. Čína zakazuje lov wapiti, proto bylo zvíře osvobozeno.
Jonas Bendiksen/National Geographic
Je to životní styl starý tisíce let, jak dokazuje rytina ve skále zobrazující lyžaře při sledování kozorožce.
Jonas Bendiksen/National Geographic
Kůň se snaží táhnout chana, typ saní, hlubokým sněhem. Zkušení altajští lyžovníci jsou také vyhlášení jezdci a hlásí se původem k mongolským válečníkům, kteří kdysi ovládli tyto hory.
Jonas Bendiksen/National Geographic
Již od dětství se altajští muži učí žít v lese a se sekyrami umějí mávat na mnoho způsobů. Používají je ke všemu, od štípání dříví na podpal po tesání kmenů na stavbu srubu.
Jonas Bendiksen/National Geographic
Na začátku slavnosti „lámání kostí“ rozbíjí Pathnasan sekyrou vařenou hovězí stehenní kost, aby z ní vysál morek.
Jonas Bendiksen/National Geographic
Altajský lyžař na dřevěných lyžích s koňskou kůží na skluznici obratně sjíždí prachovým sněhem z prudkého svahu a tyčí udržuje rovnováhu. Předvádí umění a vybavení, které jeho dávní předkové dovedli k
Jonas Bendiksen/National Geographic
Ašatu vyvrtává do téměř dokončených lyží otvory pro vázání. Tuvštinou hovořící muži z vesnice Aukoram umějí pomocí jednoduchých nástrojů vyrobit ze smrkového kmenu lyže během dvou týdnů.
Jonas Bendiksen/National Geographic