Úvodní stránka › Česká mozaika › 2007

Karlín pět let poté....

Publikováno: 11.8.2007. Autor: Foto: Martin Frouz; Text: Tomáš Záhoř, Martin Frouz, Přečteno: 24384 ×.

V této fotogalerii se můžete seznámit s několika záběry, které přibližují obnovení kostela sv. Cyrila a Metoděje v pražském Karlíně po ničivé povodni v srpnu roku 2002. Tato stavba je právem považována za jeden z uměleckých vrcholů českého novorománského stavitelství druhé poloviny 19. století. Chrám byl vybudovaný v letech 1854 až 1863 stavitelem a architektem Ignácem Ullmanem dle návrhů vídeňského profesora Karla Rösnera na počest tisícileté památky příchodu sv. Cyrila a Metoděje. Na jeho monumentální výzdobě, zahrnující například téměř osm tisíc čtverečních metrů figurální a dekorativních maleb, krásná vitrážová okna a velmi kvalitní plastickou i sochařskou výzdobu se podíleli vynikající umělci tzv. generace Národního divadla. Povodeň sice završila dlouhodobou degradaci jeho výzdoby, přinesla však téměř v poslední chvíli naději na její záchranu, které se během pěti roků věnovaly s obrovským množstvím mravenčí odborné práce, erudice a nadšení téměř čtyři desítky restaurátorů a odborníků celé řady specializací. Vysoké státní dotace a značné množství drobných dárců z celé republiky i ze zahraničí se tak podíleli na velkolepé obnově, která se řadí mezi nejrozsáhlejší restaurátorské práce v České republice. Přečtěte si také rozhovor s vedoucím restaurátorských prací, Tomášem Záhořem. Fotogalerie je doplňujícím materiálem k článku v české mozaice časopisu ze srpna 2007.

Letecký snímek 14.8.2002 16:33, ničivá povodeň 2002 zaplavila i téměř celý Karlín, včetně Karlínského náměstí na němž se nachází i kostel sv. Cyrila a Metoděje.
Foto: www.povodnefoto.cz

Páter Miroslav Cúth nám ukazuje na historickém snímku úroveň zatopení kostela za ničivých povodní roku 2002.

Těžkým průsakem téměř zaniklou freskovou malbu z vrcholového obrazu svatého Václava mezi anděli od malíře Petra Maixnera bylo možné posléze rekonstruovat pouze díky dochování ryté kresby.

Veškeré opravované malby byly po injektáži a zpevnění desetitisíců oddělených šupin pečlivě chemicky zbavovány veškerých nečistot a nepůvodních, degradovaných a nadměrných oprav.

Ve vrcholové části apsidy kostela je částečně patrné i mohutné lešení, které téměř vyplňovalo celý prostor opravovaný v první etapě. Dokončovací práce na retuši maleb proroků provádí restaurátor Peter Stirber.

Ruka pozlacovačky Aleny Pankrácové při nanášení tenoučkých plátků zlata při rekonstrukci zlacené plochy jednoho z monumentálních obrazů v hlavní lodi.

Na záběru pořízeném při restaurování kleneb vyniká v porovnání s postavou restaurátora Tomáše Záhoře mohutnost figur svaté Kateřiny a svaté Máří Magdalény, což si lze ze vzdálenosti téměř 30 metrů jen těžko uvědomit.

Retuš a rekonstrukce defektů je velmi náročná. Je třeba ji provádět s neuvěřitelnou pečlivostí čárku po čárce a odlišit tak originální i nové části s tím, aby již z mírného odstupu vytvořila dojem naprosté celistvosti restaurované malby.

Dekorativní malby byly obnovovány historickou technologií tak jako při svém vzniku ? tedy pomocí mnoha šablon v přesně stanoveném pořadí. Při dokončování rekonstrukce na nové omítce zachycen Jan Cýrek.

Restaurátor Peter Stirber dokončuje retuš na postavě svaté Cecilie od malíře Karla Jobsta na kůru nad varhaním strojem.

Detail postavy svatého Řehoře od malíře Karla Jobsta. Technika plastických zlacených aplikací na kruhovém pozadí figur na klenbách výrazně připomíná techniku tzv. pastiglií, používaných Mistrem Theodorikem na cyklu Kristova vojska na Karlštejně.

Opravovaly se i vitráže a to v dílně Jiřička-Coufal. Umělecký sklenář pan Václav Chaloupka provádí poslední úpravy malby na sklo před jejím vypálením v peci. V pozadí jsou výtvarné návrhy vitráží - tzv. kartony.

Závěrečné osazování restaurovaných vitráží. Na figurálních částech návrhů se podíleli František Ženíšek (14 figur) a František Sequens (10 figur), pozadí figur pak vypracoval Josef Mocker, který byl i ideovým autorem celého projektu. Vitráže z karlínského kostela jsou skvělou ukázkou spolupráce vynikajících výtvarníků a špičkových uměleckých řemeslníků.

Varhanář Jan Otcovský osazoval píšťaly a strojky zpět na své místo. Po rozebrání mohutného lešení, které stálo i uvnitř varhan, bylo nutno zpátky osadit a naladit pedálový rejstřík Pozoun.

Varhanář společně s varhaníkem Ivanem Diblíkem z kostela svatého Cyrila a Metoděje při závěrečné kontrole a ladění varhanního stroje po znovu osazení vyjmutého rejstříku.

Nadživotní dřevěné plastiky svatého Cyrila a Metoděje ? patronů kostela, které v roce 1938 věnoval pan Břetislav Kafka z Červeného Kostelce jako majitel firmy provádějící v té době celkovou opravu výzdoby. Nad sochami již opravená klenba hlavní lodi.

Vstupní část do západní boční lodi s malbou svatého Josefa s Ježíškem od malíře Karla Jobsta, prozářená mnoha barevnými světly vrženými okenními vitrážemi odpoledním sluncem.