Úvodní stránka › Lidé a kultura

Keramika pro Pána prstenů

Publikováno: 22.4.2003. Autor: Jan Hocek pro NG.cz, Přečteno: 6347 ×.


Foto: Jan Hocek


Na severním ostrově Nového Zélandu, lemován červeně kvetoucími stromy Puhutukawa, leží úrodný pruh pobřeží zvaný Kapiti Coast. Tady již více než čtyřicet let žije a pracuje hrnčíř českého původu Mirek Smíšek. Když jsem se dozvěděl, že veškerá keramika filmové trilogie "Lord of the Rings" pochází právě z jeho dílny, nalistoval jsem jeho telefonní číslo a zavolal jsem mu. "Stav se, Honzo, rád tě uvidím!", ozvalo se ze sluchátka a následoval podrobný popis příjezdové trasy. Následujícího únorového rána jsem se vydal na cestu.

Stačí chvilka jízdy autem z Wellingtonu a panorama ocelovo-skleněných mrakodrapů hlavního města vystřídají oblé kopečky s pasoucími se stády ovcí. Hlavní silnice mě po půlhodině přivádí do malého městečka Waikanae, kde odbočuji směrem k moři a pokračuji podle Mirkových instrukcí spletí vedlejších cest až k domu ležícímu přímo na pobřeží. Nápis na jeho průčelí mě ujišťuje, že jsem na správném místě: "MIREK SMÍŠEK - POTTERY".

Chvilku hledám zvonek, ale zkušenosti mne již naučily, že na Novém Zélandu se takovými zbytečnostmi nikdo nezabývá - pokud někdo přijde na návštěvu, tak prostě vejde dovnitř (dveře bývají často odemčené, i když nikdo není zrovna doma). Mirka nacházím v proskleném obývacím pokoji u snídaně a ranních novin. "Tak tě tady u nás vítám!" zvedá se od stolu a podává mi ruku.


Kliknutím fotografii zvětšíte.
Je nádherné počasí, a tak si jdeme povídat na terasu nad mořem. Protože dům je postaven na malém kopečku, je odtud nádherný výhled na Tasmanovo moře a na nedaleký ostrov Kapiti Island, který dal jméno celému pobřeží. Mirek mě zasvěcuje do otázek ochrany zdejší přírody a poukazuje na důležitost ostrova při ochraně nelétavých ptáků Kiwi, kterých jinde díky predátorům rychle ubývá. Ptáci Kiwi se staly symbolem pro celý Nový Zéland.

I přesto, že mu již bude okolo osmdesáti let, překvapuje mne svou neuvěřitelnou vitalitou a životním optimismem. Také jeho čeština je i po letech strávených v anglicky mluvícím prostředí perfektní, jen tu a tam se při vyprávění zamyslí a hledá správný výraz. Dozvídám se, že emigroval z bývalého Československa po roce 1948 - nejprve do Austrálie, kde se začal učit keramiku, a později na Nový Zéland. Keramice se Mirek věnuje intenzivně skoro padesát let: kromě Nového Zélandu ji studoval v Japonsku a Anglii; v poslední době své dílo vystavoval například v USA, Německu, Singapuru, Koreji, Fidži nebo v České Republice. Jeho hlavní doménou je keramika a porcelán se solnou glazurou, což je poměrně komplikovaný postup.

Prohlížím si plastiky, z nichž některé visí na zdi domu a jiné slouží v miniaturní zahrádce jako květináče. "Tyhle dělala Carmellka, moje žena. Já tohle moc neumím, a tak dělám jen obyčejné talíře a hrnky" dodává se smíchem a ukazuje mi talíře se zelenou glazurou symbolizující slunce.

"Keramika vlastně vychází ze základních přírodních živlů země, vody a ohně. Vždy se snažím vytvořit předmět, který v sobě obsahuje přírodní vitalitu a teplo a který zároveň reflektuje lidského ducha,"

vysvětluje a dodává: "Pro mne je důležité nejenom to, aby moje výtvory byly hezké, ale také, aby sloužily jako předměty každodenní potřeby."



Jeden z talířů
pro Pána prstenů.
Foto: Jan Hocek
Přesouváme se do malé dílny, ve které vznikla veškerá keramika pro filmovou trilogii "Pán prstenů" - přes 700 hrnků, misek, talířů nebo váz. "Myslím, že režisér Peter Jackson si mne vybral proto, že jako hrnčíř vycházím z tradičních postupů a při tvorbě mě často inspiruje historická keramika. Ani nevím, jak mne objevil, ale od našeho prvního setkání šlo vše hladce," říká Mirek a pokračuje:


"Bylo pro mne důležité, aby moje práce byla originální. Proto předtím, než jsem začal, znovu jsem přečetl celou trilogii, abych se mohl dostatečně ponořit do příběhu. Když jsem četl tu knihu, cítil jsem, jak začínám lépe chápat středověk - způsob jak lidé žili, zbraně kterými bojovali a tedy i keramiku, kterou používali. Proces tvorby byl podle mne veden hlavně intuicí a jakousi směsí různých myšlenek, ze které nakonec vyšla výsledná podoba keramiky. Neměl jsem v té době čas vůbec na nic jiného, takže jsem musel přestat pracovat na všech ostatních zakázkách. Když se ale moji stálí zákazníci dozvěděli, na čem pracuji, měli z toho ve skutečnosti velkou radost. Byl to úžasný projekt, který trval téměř osm měsíců!"

Povídáme si ještě dlouho, a z příjemného posezení nás nakonec vytrhují návštěvníci, kteří se objevili ve dveřích, aby si zakoupili keramiku. Mirek se jim odchází věnovat do své galerie umístěné v rozlehlé předsíni a já se vydávám na další cestu. Během jízdy z autorádia poslouchám nepříliš příznivé zprávy ze světa a přitom přemýšlím nad tím, co má tvorba keramiky společného s válkou a nad tím, co zdůrazňoval Mirek:

"Tvořivost je jednou z nejdůležitějších aktivit, kterým se lidé mohou věnovat. Mnoho problémů současného světa by bylo minimalizováno, pokud by se tvořivost a tvorba staly důležitou součástí našich životů."


Nový Zéland, foto: Jan Hocek

doporučit článek e-mailem | tisk článku

Poslední komentáře v diskuzi

Předmět Datum a čas Autor