Úvodní stránka › Česká mozaika › 2007

Po stopách lovců mamutů

Publikováno: 12.11.2007. Autor: Ptal se: Martin Frouz, Přečteno: 17373 ×.

V podzimním listopadovém,čísle National Geographic věnujeme českou mozaiku lovcům mamutů - tedy samozřejmě spíše těm, kteří se jejich dobou zabývají z nejrůznějších vědeckých úhlů. K tomuto tématu vám přinášíme rozhovor s profesorem Jiřím Svobodou.

Zabýváte se ve své práci velmi rozsáhlým obdobím dějin od paleolitu po neolit. Můžete upřesnit, o jaké časové období jde?

Zajímá mě období několika posledních milionů let, kdy se objevili hominidé, poté sám člověk, nejprve jako sběrač a lovec a nakonec jako zemědělec.

Je v této šíři nějaká oblast nebo doba, která vás přitahuje výrazněji?

Rozhodně období před 40 - 30 000 let, kdy náhle mizí poslední neandertálci a do Evropy pronikají lovci moderního typu. V této dramatické době se objevují nové technologie a další jevy, z nichž nejnápadnější je hra se symboly, jejich použití při komunikaci a v nejstarším umění. Myslím, že za těmito inovacemi můžeme tušit hlubší změny ve struktuře lidského myšlení. Moderní lidé se tak od neandertálců viditelně odlišili.

Vaše kmenové pracoviště v Dolních Věstonicích má bohatou historii...

V 80. letech minulého století se na severních svazích Pálavy těžila spraš pro stavbu hrází vodních nádrží na řece Dyji. Přitom byla objevena nová lokalita Dolní Věstonice II a ta se rychle proslavila unikátními objevy hrobů lovců mamutů. V roce 1986 to byl trojhrob tří mladých lidí, v roce 1987 následoval hrob staršího muže uloženého u ohniště uvnitř chaty. Detailní antropologický i archeologický výzkum těchto objevů, při aplikaci stále nových metod, pokračuje dosud. Nyní už ovšem v rámci stabilního detašovaného pracoviště Archeologického ústavu AV ČR Brno.

Koho z vašich předchůdců na tomto pracovišti považujete za svůj vzor?

Výzkumy zahájil v roce 1924 profesor Karel Absolon. Použil progresívní metody výzkumu ve větších plochách, odkryl přitom unikátní situace, skládky mamutích kostí, ohniště a celé série ozdobných a uměleckých předmětů, z nichž část již byla - překvapivě a poprvé na světě - vypálena z hlíny. Musel tedy bojovat za uznání této nejstarší keramiky. V plném rozsahu na něj navázal docent Bohuslav Klíma, rozvinul nové metody a výzkum rozšířil na lokality v okolí, především do sousedního Pavlova. Ale pouze Absolon dokázal přitáhnout k věstonickým objevům také média a zájem mocných tehdejšího světa, včetně presidenta Masaryka.

Pracoviště v Dolních Věstonicích se věnuje především "lovcům mamutů". Chtěl byste v jejich době žít?

Myslím si, že každý patří do té doby, kde se narodil. Přemýšlet o tom, co by bylo, kdyby, to nám nenáleží.

Odkud podle vás pochází obecná představa "lovce mamutů" jako chlupaté vzpřímené polopice, a nikoli podoba člověka dnešního typu, jak tomu vše nasvědčuje?

Tahle představa se formovala v 19. století pod vlivem vznikajícího evolucionismu. Tehdejší společnost viděla na začátku vývoje opici, na konci současné lidi, a protože lidská fantazie stěží vytváří nové formy, prostě se obě ikony zkombinovaly do podoby jakési poloopice - poločlověka. Myslím, že lidem podvědomě lichotí být stále lepší a moudřejší než jejich předkové, a proto se tahle představa tak vytrvale udržuje.

V současné době se jedná o prohlášení oblastí a nálezů Pavlova a Dolních Věstonic za "národní kulturní památku", v jaké fázi se tento proces nachází?

V dobách, kdy se u nás kulturní památky vyhlašovaly ve velkém, direktivně a tedy jednoduše, se na naši nejvěhlasnější archeologickou lokalitu kupodivu pozapomnělo. Dnes jsme odborné podklady předali Ministerstvu kultury a tam jsou připravovány k projednání ve vládě, ale je samozřejmě nutno respektovat také stanoviska vlastníků pozemků.

Jakým výzkumům se vaše pracoviště věnuje v současné době?

Je rozpracována celá řada dalších výzkumů. Časově a kulturně nejbližší naleziště je Předmostí u Přerova, kde jsme v roce 2006 odkryli část plochy s mamutími kostmi a ta je nyní konzervována jako Památník lovců mamutů. Současně ukončujeme projekty zaměřené na lovecké kultury v Moravském krasu a v pískovcových převisech severních Čech. Uvolňujeme si prostor, abychom se mohli plně zaměřit na areál Dolní Věstonice - Pavlov.

Pokračují i vaše mezinárodní projekty?

Zpracování nalezišť, jako jsou Dolní Věstonice a Pavlov, je úkol pro interdisciplinární týmy, a ke spolupráci proto můžeme pozvat nejlepší odborníky ze zahraničí, kteří do výzkumu vnášejí nové metody. V poslední době to byli například američtí antropologové či britští přírodovědci. Současně sám přijímám pozvání k účasti na výzkumech v zahraničí, ať už je to na Slovensku, na Sibiři či pozvání od našich egyptologů v Egyptě.

Jste autorem mnoha vědeckých i popularizačních knih, připravujete nyní nějaké nové rozsáhlejší dílo?

Jak jsem naznačil, za vznikem nejstaršího umění můžeme tušit obecné změny v lidském myšlení, a proto bych si chtěl udělat čas a na tuto otázku se v klidu zaměřit. Během svého života jsem mohl navštívit řadu nalezišť v Evropě a zámoří, nyní bych tyto poznatky rád utřídil. Velkým obohacením pro mě v poslední době byla spolupráce s fotografem NG. Jeho fotografie staví známé předměty doslova do nového světla, a to velmi objevným způsobem. Myslím, že z takové spolupráce by perspektivně mohla vzejít kniha o vzniku umění, která by byla poněkud jinak koncipovaná než ty dosavadní.

Máte ještě nějaké vědecké sny, které si chcete splnit?

Už ne, stačí.

doporučit článek e-mailem | tisk článku

Poslední komentáře v diskuzi

Předmět	Datum a čas	Autor