Úvodní stránka › Lidé a kultura

Pod stopami horolezců, horolezkyň a horolezčat

Jeskyně homepage

Publikováno: 6.8.2008. Autor: Alfa, Přečteno: 7199 ×.

V srpnovém čísle National Geographic vám přinášíme unikátní reportáž z právě objeveného jeskynního systému nazvaného Poseidon. Autory reportáže Romana Mlejnka a Petra Zajíčka jsem se zeptala na pár otázek, které reportáž doplňují. S oběma průzkumníky jsme v minulých letech na tomto webu publikovali již několik reportáží a rozhovorů - odkazy na ně najdete v boxu Související články pod tímto článkem.

 

 

Zajímalo by mne, jak jste jeskynní systém Poseidon objevil? Kdy vás poprvé napadlo, že půjde o něco většího?

Roman Mlejnek: Mnoho velkých událostí je v životě náhodných. Podobně tomu bylo i s Poseidonem. V Teplických skalách jsem začal speleologicky pracovat v létě roku 2006. Byl to vlastně biospeleologický průzkum se zaměřením na bezobratlé živočichy. Nechtěl jsem hledat jen v malých suťových jeskyních mělce pod povrchem. Měl jsem lano a proto jsem mohl i do hlubších propastí. To byl asi začátek. Koncem léta 2006 přišla myšlenka, možná lépe říci vnuknutí: byl jsem si jistý, že jsem objevil něco opravdu významného. Každou další návštěvou se podzemí začalo více a více otevírat. Přesto chci zdůraznit, že to byly postupné kroky. A těch kroků od první chvíle bylo mnoho...

Jak je možné, že se v tak hojně navštěvované oblasti, jako jsou Adršpašsko-teplické skály, znenadání objeví tak rozsáhlý jeskynní systém? Lezou tam tisíce amatérských horolezců za sezónu...

Petr Zajíček: Ono to nebylo až tak znenadání.. Relikty systému byly známy již dříve, jen to nikdo nedával do souvislostí. Horolezci zdolávají skalní věže na okraji systému a dál do skalních hlubokých rozsedlin se nepouštějí. Dříve nikoho nenapadlo se komplikovaným systémem rozsedlin zabývat  v takovém rozsahu.

Nebojíte se, že po zveřejnění reportáže začnou do Poseidonu lést zvědaví turisté a amatérští horolezci?

Petr Zajíček: Nemyslím, že by něco podobného hrozilo. Systém Poseidon nelze srovnávat třeba s krasovou jeskyní, kam člověk vstoupí a prochází jí. Samotný přístup k jednotlivým částem je velmi náročný. A pokud by třeba někdo sestopil do nehluboké rozsedliny, daleko se nedostane. Jsou zapotřebí desítky metrů lan na překonání propastí a i kdyby to dokázal, prostoupí jedinou rozsedlinu, která je jen zlomkem celého systému. Do každé části Poseidonu se musí vstupovat individuálně. Navíc, charakter Poseidonu mohou turisté vidět ve volně přístupné Chrámové jeskyni, která je jeho součástí.

Co vám působilo největší těžkosti při průstupu jeskyněmi?

Roman Mlejnek: Technika lezení pískovcových propastí je hodně specifická. Konkrétně v Poseidonu jsou propasti nejen hluboké (až 70 m), ale i velice úzké. Kvádry pískovců je navíc člení do komplikovaného labyrintu. Uvážete lano o strom a pak slaňujete nejen dolů, ale různě i do stran, podle toho jak bloky pískovce tvoří uličky. Je mnoho puklin, které se navíc v některých partiích nedají prolézt – jsou moc úzké. O 4-5 m dále se však již člověk s obtížemi prosouká. Lano se v tom šíleném labyrintu rozvíjí na desítky metrů a vy kloužete po mokrých stěnách stále níže. Když to již dolů nejde, začne úmorná cesta vzhůru. Šplhání nahoru je kombinací jakéhosi volného lezení za stálého jištění a posouvání blokantů určených k výstupu. Jde to velice pomalu do té doby, než se zaklesnete v puklině. Pak to najednou nejde vůbec. V některých propastech jsme se plahočili i celý den.

Má tento systém podle vás nějaká česká NEJ? Čím je jedinečný?

Roman Mlejnek: Mnohá NEJ byla již popsána. Jedinečnost může být např. z pohledu speleologického, geomorfologického, ale i zoologického. Navíc to nejsou jen česká NEJ. Systém Poseidon je mimořádný i na celém evropském kontinentu. Myslím si však, že ale nejde o nějaké rekordy délkové ani hloubkové. Není již podstatné, když budeme uvádět místo délky 27 km, např. 25 km. Z podzemního labyrintu Poseidon se nechá vyzdvihnout především kombinace terénních tvarů. V systému jsou spojeny v jeden celek soutěsky, jeskyně a propasti. To vše je propojeno s majestátními skalními věžemi. Ve skalách jsem prožil stovky hodin. Osobně neupřednostňuji rozměr délkový, ale duchovní.

Kde v oblasti české speleologie vidíte ještě rezervy? Mám na mysli zpřístupnění jeskyní a jejich správu, informace o českých krasových oblastech atd.

Petr Zajíček: V České republice je zpřístupněno 14 jeskyní a myslím, že je to dostačující. Každá další jeskyně, která by měla být zpřístupněna dle bezpečnostních předpisů a elektricky osvětlena, by byla značně a trvale poznamenána. U nás na Správě jeskyní ČR máme naopak snahu během rekonstrukcí prohlídkových tras odstraňovat co nejvíce přebytečných dřívějších zásahů (přebytečné betony, necitlivě vedené elektrické kabely apod), abychom zpřístupněné jeskyně co nejvíce přiblížili původnímu stavu. Co se týká informací o jeskyních, v poslední době zvláště díky rozvoji internetu se postupně vytvářejí stránky organizací, které se jeskyněmi zabývají i stránky nadšenců, kteří třeba jen oblíbenou oblast zviditelňují. Informací o jeskyních je skutečně dost, jen mám trochu obavy, aby elektronická podoba jejich prezentace zcela nezatlačila podobu tištěnou. 

V minulých letech jsme se na stránkách NG s vámi mohli setkat v reportážích ze Špicberk, z Černé Hory i z Moravského krasu. Kam zamíří vaše cesty příště?

Petr Zajíček: V nejbližší době chystáme s kolegou Romanem Mlejnkem expedici do jedné z krasových oblastí Makedonie.

Záběr z Poseidonu
Záběr z Poseidonu
Petr Zajíček

doporučit článek e-mailem | tisk článku

Poslední komentáře v diskuzi

Předmět Datum a čas Autor
Mlejnek a jeho Bratrstvo kočičí pracky 21.8.2009 , 0:47 Zajoch
Mlejnek a jeho Bratrstvo kočičí pracky 10.2.2009 , 10:59
Mlejnek a jeho Bratrstvo kočičí pracky 10.2.2009 , 10:57
Mystifikace veřejnosti! 11.8.2008 , 10:56 Zajoch
Mystifikace veřejnosti! 10.8.2008 , 23:26 Mast