Úvodní stránka › Česká egyptologie › Osobnosti
Pokud fandíte české egyptologii.....říká M. Bárta
Publikováno: 4.9.2006. Autor: A. Pflimpflová, foto: M. Frouz, Přečteno: 16860 ×.
Egyptolog a archeolog se účastní expedic do Egypta od roku 1991, od r. 1993 je členem Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy a od r. 2000 zástupcem ředitele Českého národního egyptologického centra.
V r. 2003-2004 profesor egyptologie na University of Pennsylvania (Fulbrightovo stipendium). Autor několika monografií, poslední je z r. 2003: Sinuhet, Bible a Patriarchové (v angličtině). Od r. 2003 je vedoucím "Expedice UNIS do Západní pouště". V současné době připravuje pro českou veřejnost knižní projekt s pracovním názvem: Život a smrt ve stínu pyramid, vývoj staroegyptské hrobky a náboženských představ v Egyptě doby stavitelů pyramid.
Ředitel koncese pro výzkum lokality el-Hajez je tím správným člověkem, kterého jsme se zeptali na současnost egyptologických výzkumů. V zářijovém čísle našeho časopisu vychází reportáž o využívání netradičních technik při zodpovídání mnoha nastolených otázek, např. proč zanikla říše stavitelů pyramid? K práci v poslední době zkoušejí i nové postupy: mezi ně patří i analýza rozpadajících se ostatků brouků.
Na virtuální návštěvu k našim egyptologům můžete v této fotogalerii.
Mohl byste shrnout, jak to nyní vypadá na české koncesi?
Český egyptologický ústav v současnosti pracuje na dvou odlišných místech v Egyptě. Obě lokality jsou významné, neobvyklé, mají za sebou již slavnou minulost a do budoucnosti jsou i nadále velkým příslibem. Jedna z nich se nachází v srdci slavných stavitelů pyramid, druhá naopak na samé výspě staroegyptské civilizace v Západní poušti.
Tradičně nejvýznamnější je archeologická koncese na pyramidovém poli v Abúsíru, kde výzkumy již od 70. let 20. stol. vede prof. Miroslav Verner. V těchto dnech se připravuje další expedice, která bude probíhat od září do prosince. V rámci ní plánujeme další výkopové práce i pokračování uplatňování nejnovějších technologií během archeologického výzkumu. Hlavním předmětem našeho zájmu bude oblast bezprostředního okolí pyramid panovníků 5. dynastie, kde se nacházejí hrobky významných hodnostářů daného období. Většina z nich na své objevení ještě čeká. Jejich význam tkví v tom, že obsahují unikátní prameny k poznání doby svého vzniku, jejich výzdoba, jednotlivé nálezy a nápisy představují dnes velmi cenné zdroje poučení o starověké civilizaci starých Egypťanů. K tomu se pojí i historicky velmi cenné šachtové hrobky ze 6. stol. př. Kr., které dokumentují velmi neklidné časy tzv. první perské okupace Egypta, zároveň ale obsahují rovněž ojedinělé nálezy. Jeden za všechny: nevykradená šachtová hrobka kněze Iufaa objevená před několika lety, byla po mnoha desetiletích první nevykradenou hrobkou v novodobé egyptské archeologii.
V rámci výzkumů v egyptské Západní poušti chystáme rovněž expedici do oázy Hajez nacházející se přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. Tento projekt donedávna velkoryse podporovala firma UNIS, na léta 2006 - 2008 máme zajištěnu podporu Grantové agentury ČR. Na podzim roku 2005 se nám podařilo zahájit odkryvné práce na lokalitě Bír Šovíš, pravděpodobně jednom z největších křesťanských osídlení z raně křesťanského období v Egyptě. Velkým příslibem jsou zde nálezy nejen architektury a artefaktů každodenního života, ale i písemné památky: popsané střepy. Zároveň se nám podařilo jako prvním identifikovat stopy osídlení z doby Staré říše. Na tyto dva směry výzkumy se chceme zaměřit i v listopadu tohoto roku.
Dnes je situace taková, že expedice našeho ústavu v Egyptě patří mezi největší vědecké projekty mimo území České republiky financované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a z části i z prostředků soukromých sponzorů.
M. Bárta při práci. Foto: M. Frouz
Co se děje po skončení české koncese a po návratu z expedice?
Každý rok je třeba požádat naše partnery v Egyptě o schválení vědeckého programu a jednotlivých činností a směrů výzkumů, které hodláme provádět. Nejvyšší rada Egyptské památkové správy žádost posoudí a v zásadě obvykle schválí. Pokud je třeba, požádá nás o doplnění případných detailů. Výzkumy tak probíhají každý rok samostatně, ve spolupráci s egyptskými úřady. Na konci expedice se předkládá závěrečná zpráva obsahující detailní popis průběhu expedice a její vědecké práce.
Před a po expedici je samozřejmě také mnoho práce. Nežijeme ve vzduchoprázdnu a jako součást Univerzity Karlovy a Filozofické fakulty zajišťujeme výuku egyptologie v magisterském a doktorandském studiu. K tomu se druží i četné vědecké konference, publikační projekty, spolupráce s médii, přednášková činnost a v nekonečné řadě i shánění dalších finančních prostředků na naši vědeckou práci. Egyptologie je na jedné straně velmi atraktivní vědecký obor, je však také i mimo jiné finančně velmi náročná.
Na čem v Abúsíru ještě plánujete pracovat?
Již jsem krátce zmínil, že na našich výzkumech v Egyptě se nám daří spojovat unikátní archeologické objevy z pohřebišť faraonů a vysokých hodnostářů s aplikací nejnovějších technologií. Mezi ty nejvýznamnější patřilo satelitní snímkování pyramidových polí v nejvyšším možném komerčně dostupném rozlišení (cca 64cm na jeden pixel) a v tom bychom chtěli rozhodně nadále pokračovat. Velkým přínosem je pro nás i spolupráce s mnoha přírodovědnými obory. Mezi velké projekty připravované na příští rok patří paleoenviromentální výzkum tzv. Abúsírského rybníku. V jehož sedimentech by se měl skrývat hlavní zdroj poznání klimatických poměrů ve starověkém Egyptě a to pro různá období. V optimálním případě bychom měli být schopní objevit například doklady zhoršování klimatu na konci doby stavitelů pyramid - jednalo se o jednu z významných příčin zániku této slavné éry, nebo vrstvy vzniklé v době santorinské katastrofy. O výbuchu této sopky víme, že zanechala v Egyptě velmi významné stopy ve formě sedimentů popílku a malých zlomků hornin.
Vaše práce bývá veřejností hodně sledována. Kam se mají obrátit čeští zájemci o vaše nálezy - chystáte rok po výstavě v Náprstkově muzeu nějakou další prezentaci?
V první řadě bych rád upozornil na to, že letos by měl vyjít katalog věnovaný našim objevům v Abúsíru v průběhu posledních desetiletí. Půjde o publikaci mimořádně obrazově i textově bohatou. Na konci roku proběhne i další výstava. Zatím se pracovně nazývá "Zanikající Egypt" a bude věnována nejen památkám, ale i přírodě Egypta v nedávné minulosti. Detaily k jejímu konání by se měly objevit v krátké době na naší webové stránce. Egypt je velmi dynamická země a to, co v zemi platilo před několika lety, tak dnes již být nemusí, to se týká nejen památek. Půjde rozhodně o velmi zajímavou výstavu.
Chtěl bych ještě zmínit, že na konci loňského roku vznikl ve spolupráci s agenturou LaBon hodinový dokumentární film Egyptské Pompeje, který na konci října t. r. uvede Česká televize. Vznikal za obtížných podmínek a nebýt velkého nadšence a příznivce české egyptologie J. M. Paříka, tak by vůbec nebyl. V rámci něj se budou čeští diváci moci poprvé seznámit s naší prací a výzkumy v Západní práci a doufám, že nám to pomůže i v dalších výzkumech.
Kde na internetu (kromě stránek NG) nalezne čtenář více?
Český egyptologický ústav provozuje a pravidelně aktualizuje vlastní webové stránky. Kromě toho je kratší dobu i stránka věnovaná výzkumům českého egyptologického ústavu v egyptské Západní poušti: Naší prioritou je samozřejmě spolupráce s National Geographic Česko, který uveřejňuje ty nejnovější a nejvýznamnější novinky. Hned za ní bych zmínil ještě naši významnou spolupráci s časopisem Archeologie.
A vy osobně, co budete dělat po skončení práce v Abúsíru?
Má práce letos v Abúsíru skončila na jaře tohoto roku a svou dohru měla během přednáškového turné v USA v srpnu tohoto roku. Během září a října mě čeká řada publikačních výstupů včetně Satelitního atlasu pyramid, který by se měl stát ojedinělou publikací svého druhu. V listopadu je mou prvořadou povinností zajistit expedici do Západní pouště. Prosinec a leden pak padnou na účtování a přípravu zpráv o vědecké činnosti za tento rok. To je skoro důležitější než vlastní vědecká práce a výuka?
Pokud nám fandíte nebo máte o naši práci zájem, sledujte náš web.
V terénu. Foto: M. Frouz
doporučit článek e-mailem | tisk článku
![National Geographic Česko [logo]](/images/ng/national-geographic-cesko-grey.jpg)