Singapur, cukr a bič

Publikováno: 6.1.2010. Autor: ng.cz, Alfa, Přečteno: 1491 ×.

Vybavuje se mi cesta ranním autobusem. Linka kolem centra Singapuru by byla asi jinde přetížená, ale tady lidé stáli ve froně v klidu a tak také nastupovali a vystupovali. Do autobusu se nesmělo s jídlem, pitím, kouřením, ale ani s zapáchajícím ovocem zvaným durian. Pokuty byly v řádu tisíců korun. Nikoho by tu zřejmě nenapadlo zákazy překračovat, tlačit se, zahodit cigaretu na zem, šlapat ostatním na nohy a jezdit na černo (a mít místo výčitek svědomí leda tak lehké mrazení v zádech). V autobuse byla miniobrazovka, kde běžel přenos z jakési megapřehlídky připomínající naše spartakiády. Zrovna se tančilo na hit One, two, three, four...Singapor. Dívala jsem se s lehkým úšklebkem člověka, který jako husákovo dítě nacvičoval na spartakiádu, ale zdálo se, že místní pohrdání nesdílejí.

Náš singapurský průvodce, rodilý Čech, si vše vlastně pochvaluje. Jeho byteček skládající se z jedné místnosti s hustým kobercem, matrací a skvělým velkým monitorem a druhé z toalety a minisprchy, byl neustále klimatizován. Češi také na vedro jako z prádelny, které zde nedaleko rovníku panuje celý rok, přivykají roky, kdežto imigranti z asijských zemí tento problém neřeší. "Kuchyň ani obývák nepotřebuju. Jíme venku", rozmáchl vždy rukou po ulici, kde se zakusovaly plastové stolky místních restaurací hluboko do chodníku. "Nebojím se na ulici, hlad nemám, práci mám, koupit můžu cokoliv, můžu zajít kdykoliv na thajskou masáž, do hor tu můžu zajet linkovým autobusem, čtyři hlavní náboženství a nikde žádné podvody, nenávisti, přepadení, demonstrace, nepokoje..." pochvaloval si místní zřízení. Jen přísné a tvrdé tresty, absenci názorové různosti, kreativity a svobody nějak zapoměl zmínit.

Tenhle asijský a zároveň muslimský stát je plný paradoxů. Abyste jej poznali, vyšetřete si čas na rozhovory s místními a toulky po krajích města. A podívejte se spolu s námi, jak se z ospalého asijského ostrova stal stát, který je označován za Švýcarsko jihovýchodní Asie.

VojáciNad vojenskými jednotkami, které nacvičují na přehlídku pro oslavy výročí nezávislosti, se vznáší obraz vojáka. Autor: David McLain

TeploměrV souvislosti s epidemií prasečí chřipky měří hosteska teplotu návštěvníkům nočního klubu. Autor: David McLain

HlídačHlídač zvedá smetí z přečisté podlahy garáže. Armády metařů udržují město téměř bez odpadků. Autor: David McLain

Obří koloTohle obří kolo je největší na světě a můžete se zde i najíst (s vlastním číšníkem za zhruba 17 000 kč). Autor: David McLain

Ptačí klece"Venčení" ptáků v klecích. I ptáci si mohou užít ranního povětří. Cvičí se zde ptáci ve zpěvu, tento zvyk přetrvává do dnešních dob. Autor: David McLain

JizvyV Singapuru se používají tělesné tresty. Muž na snímku byl bit holí za prodej malého množství heroinu. Autor: David McLain

SlužkyFilipínské a indonéské ženy se školí jako služky. Autor: David McLain

HrobyNa místě tohoto hřbitova má být tranzitní stanice. Jerry Chua proto odváží ostatky své prababičky, a musí přitom chránit deštníkem pytel s kostmi, aby slunce neublížilo duchu příbuzné. Autor: David McLain

KasinoVe středu města se staví kasino. Bude lákat spíše zahraniční turisty. Autor: David McLain

ShowroomMladá dvojice si prohlíží nový byt v ceně zhruba 180 000 kč za metr čtvereční. Autor: David McLain

SinglesSvobodní dvaceti-třiceti-čtyřicetiletí chodí na singapurskou pláž na organizované dýchánky pro singles. Stát podporuje tyto akce kvůli zvýšení porodnosti. Autor: David McLain

ExhumaceRodina musí exhumovat ostatky svého předka během noci, protože věří, že slunce by mohlo vyplašit ducha. Hřbitov se zde ruší a místo něj postaví tranzitní stanici. Obyvatelé již raději volí častěji a častěji pohřeb žehem. Autor: David McLain

PřistěhovalciFilipínci, Indonésani, Malajci a Indové přicházejí za singapurským snem, v současné době tvoří imigranti 25% obyvatel Singapuru. V začátcích musejí bydlet v provizoriu. Autor: David McLain

DraciMístní šikulové tu mají zvláštního koníčka: na dálkově ovladané draky přidělají led diody, a pouštějí je hlavně v noci. Založili klub a pochvalují si, že je to zdravější koníček než hraní her. Autor: David McLain