Mayové - moudří kněží, nebo fanatici rituálního násilí?

V minulém (3.) díle Mayského speciálu jste se dozvěděli pomocí rekonstrukce mayských nápisů, co by nám asi dnes pověděli sami Mayové, kdybychom měli možnost se jich na rok 2012 zeptat. V tomto díle se dozvíme, jak fenomén vůbec vznikl a odkud náš zájem o něj pochází.

Mayové – moudří kněží, nebo fanatici rituálního násilí?

Chceme-li porozumět mileniálním očekáváním spjatým s rokem 2012, nemůžeme se zastavit jen na průzkumu toho, „jak to bylo doopravdy“ a „co na to staří Mayové.“ Podíváme-li se podrobněji na mayský kalendář, je jasně vidět, že „fenomén 2012“ je opravdu moderní záležitost, specifická pro žhavou současnost, nikoli pro Maye samé. Je proto na místě se zeptat, kde se celá ta věc vlastně vzala, odkud pochází náš zájem o mayská (nebo pseudo-mayská) proroctví a proč jim tolik věříme.

PŘEDCHOZÍ DÍLY SPECIÁLU Mayský kalendář – rok 2012

První dobrodruzi v mayských pralesích

Mayistika, stejně jako zájem o jiné dávné civilizace naší planety, začala vznikat v době pozdního osmnáctého a zejména devatenáctého století, když si západní euroamerická civilizace prvně podrobněji povšimla, že vyrostla na ruinách starých zarostlých nebo pískem zapadaných starověkých měst a že se průzkumem a rekonstrukcí jejich pozůstatků dá zjistit mnoho informací o tom, jak žili a jací byli jejich obyvatelé.

Dědictví Mayů v ohrožení. Za vším hledej ropu… a člověka

Odlehlá poloha mayských nalezišť utopených v pralesích způsobila, že první, kdo se o ně začal zajímat, byli jednak misionáři, kteří v místě působili, a jednak nejrůznější cestovatelé, dobrodruzi a šarlatáni – vlna zájmu skutečných vědců následovala až po nich. 

V době, kdy se Mayové začali studovat seriózně, tady již tudíž existovalo určité množství literatury, jejíž autoři nebyli valného vzdělání, preciznost jejich práce je vůbec nezajímala a dělali s oblibou unáhlené závěry, které dnes při zpětném pohledu působí nepochopitelně a směšně. Tato vrstva rané literatury o Mayích sice pomohla podnítit zájem o předkolumbovské kultury Mezoameriky, ale zároveň předala nastupující první generaci mayistů množství předsudků: některé z nich padly velmi rychle, ale jiné se držely desítky let a vyvrátilo je vlastně až moderní epigrafické bádání (tj. nauka o čtení starých nápisů; pozn. red.).

Utopičtí Mayové

Hlavním předsudkem, který Maye pronásleduje dodnes, je pak představa o tom, že se jednalo o nesmírně duchovní, dokonalou civilizaci, která nevedla války, neobětovala lidi a v níž mírumilovní, tvrdě pracující rolníci živili nepočetnou vrstvu moudrých kněží, kteří se zabývali pozorováním nebes a sledováním toku času.

Hlavním důvodem, proč tyto utopické představy vznikly, je složitost mayského kalendáře a četnost astronomických záznamů na reliéfech. Tyto byly vyluštěny velice rychle (již v polovině 19. stol.) a na rané badatele velmi zapůsobilo, jak byly často velice přesné a podrobné.

O obsahu zbytku mayských nápisů však věda nevěděla až zhruba do šedesátých let 20. stol. vůbec nic a odborníci pouze odhadovali, co obsahují. Vzhledem k „fascinaci časem“, kterou u Mayů pozorovali (a která je nepochybná), se až donedávna předpokládalo, že se jedná o texty výhradně náboženské, neosobní povahy, které zaznamenávají dávnou moudrost jejich autorů. Jaké bylo překvapení, když se o desítky let později zjistilo, že jde ve skutečnosti o kroniky života mayských králů a často velmi podrobné záznamy o válkách a krutých lidských obětech – tedy o věcech, které vědci zprvu s Mayi naprosto odmítali spojovat!

Moudří předkové a odcizená civilizace

Dřív, než však stihla moderní archeologie a luštění mayských nápisů celou věc nade vší pochybnost vyvrátit, přešla tato představa do obecného povědomí. Mayové se v ní objevovali jako kultura nesmírně duchovní, ale zároveň nadaná neobvyklou vědeckou přesností.

S rozvojem turistiky se navíc začalo více a více lidí vypravovat do Střední Ameriky na dovolenou a na vlastní kůži zakusilo působivou atmosféru rozpadlých bílých měst uprostřed velebných pralesů. V současné době urbanizace a ekologických problémů se tak Mayové jeví jako kultura pozoruhodně moudrá, která sice dosáhla velkého vědeckého pokroku, ale nelpěla na technických vymoženostech, neodcizila se tolik přirozenému způsobu života a dokázala žít v neobvyklé harmonii s nádhernou přírodou, která působí na současného stresovaného a přepracovaného člověka jako balzám na duši.

Mayové a vznik světa. Jak se předpovídá apokalypsa

Odtud je k vzniku „fenoménu 2012“ už opravdu jen krůček. Přestože všechny tyto předsudky už ve vědecké oblasti dávno padly (a vědci se momentálně dokonce vyžívají v hypotézách o tom, jak Mayové nemilosrdně drancovali své životní prostředí), v obecném povědomí žijí dál. Tato idealizovaná a zcela nereálná představa o mayské kultuře je pak přímou příčinou toho, proč přikládáme dnes takový význam dávným mayským proroctvím – Mayové vystupují v moderních mýtech jako moudří a osvícení předkové, kteří byli stejně vědecky pokročilí (ne-li více), duchovně však byli daleko dál než my – a kteří tudíž věděli o světě daleko více, než my vůbec můžeme tušit.

Úvodní foto: Isifa (Mexičtí domorodci představující Maye v Mexiko City před konferencí v Anthropology and History National Museum)

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.