Rok 2012: Proč očekáváme událost, která se mnohokrát nepotvrdila? Proč věříme ko

V průběhu roku jsme v jednotlivých dílech speciálu poznali jak mayskou kulturu a její skutečný názor na konec světa, tak vlastní vývoj „fenoménu 2012“ a hlavní postavy, které jej zformovaly. Nyní, když již magické datum stojí za dveřmi, zbývá zodpovědět poslední otázku: proč se lidstvo opět takto entuziasticky položilo do očekávání události.

Rok 2012: Proč očekáváme událost, která se mnohokrát nepotvrdila? Proč věříme konci světa?

Oblíbená glosa praví, že vždycky bylo nejhůř. Každá generace starců žehrá na mladou generaci, každé století se považuje za nejnešťastnější a každý útisk za ten nejhorší. Ty z dávných kultur, které věřily v cyklický vývoj lidstva, s téměř neměnnou pravděpodobností umisťovaly svou současnost do nejupadlejšího a nejhoršího věku, který kdy existoval.

Čtěte celý speciál Mayský kalendář a rok 2012

Tak mluví Indové o temné „kalijuze“, kdy upadly všechny hodnoty a rozmáhal se zločin, neúcta ke stáří a k tradici, tak se křesťané už bezmála dva tisíce let cítí žít na prahu příchodu Antikrista. Jinými slovy, skoro každá kultura ostře vnímá svá vlastní negativa a obrací se jednak k dávnému zlatému věku, kdy vše bylo, jak má být, a jednak k budoucímu vykoupení, které už může být docela blízko.

V současné době jsou tímto zlatým věkem moudré dávné kultury, v nichž byl život harmonický, duchovní a klidný, a konečným vykoupením pak velká transformace vědomí, ať už ve starší podobě očekávaného příchodu věku Vodnáře, nebo ve „fenoménu 2012“. Právě v tomto konečném završení dějin se vyřeší všechny nešvary a bolesti současného lidstva. A že jsou až příliš reálné – hektický, stresový a nepříliš přirozený životní styl západní kultury, znečištění, hluk a další ekologické problémy, které ničí životní prostředí a vrhají člověka doprostřed řvoucí betonové pustiny velkoměsta. Rozpadající se sociální vztahy, rostoucí virtualizace světa a neodbytný pocit člověka, že je přikován ke strojům (čti: k počítačům) a krmí je vlastní krví podobně, jak to metaforicky vyobrazuje populární sci-fi film Matrix. Není to jednoduché, žít v současné době (a nebylo to jednoduché nikdy). Právě proto potřebujeme mýty o spáse a vykoupení – mohou nám ulevit v často až příliš náročné každodenní existenci.

Co nás čeká nyní? 

Mayové nám zanechali své vzkazy i na kamenných reliéfech. FOTO: Thinkstock

Až potud to není nic, co by mělo člověka příliš zneklidňovat. Magické datum prostě dorazí, odezní, nic se nestane a život půjde dál. Měli bychom však mít na paměti, že se nejedná jen tak o nějakou pofidérní mediální senzaci, ale o mýtus a mocný symbol, který má velkou odezvu mezi lidmi. Pouhý mýtus, můžeme si říci – ale mýty mají obrovskou sílu, schopnou pohnout dějinami

Od utopie k mimozemšťanům: Erich von Däniken a počátky fenoménu roku 2012

I v minulosti docházelo při apokalyptických očekáváních k drastickým událostem, válkám, násilnostem nebo všeobecnému šílení, kdy lidé odhazovali minulost, opouštěli rodiny, rozdávali všechno jmění a odcházeli do pustiny nebo páchali hromadné sebevraždy. Bez ohledu na to, co si myslíme o hrozivých konjunkcích, vlídných mimozemšťanech a zlých ještěrech z vesmíru, jedno je jisté: v naší kultuře je nahromaděná ohromná spousta nespokojenosti a vzteku, který se v této chvíli vybíjí mimo jiné v představách velké katastrofy a nového začátku. Co se stane, až k tomu nedojde, až se ukáže, že zlatý věk nepřišel a staré problémy jsou pořád tady, stále stejně palčivé? Zastydíme se a půjdeme normálně do práce jako každý den – nebo vezmeme věci do vlastních rukou? 

A není to tak absurdní představa, jak by se mohlo zdát. V Evropě panuje napětí, které se už v minulých letech často vybilo násilně – vzpomeňme na nepokoje ve Španělsku a Francii nebo rabování v Británii. Zdánlivě nepochopitelné vandalství bez příčiny je zjevným projevem napětí a nespokojenosti ve společnosti, jehož jinou tváří je „fenomén 2012“. Nevzdělaná chudina rozbíjející výlohy a fantasta snící o novém zlatém věku toho mají společného více, než by se mohlo zdát.

Jaký z toho můžeme udělat závěr? Zatím, zdá se, žádný. Ano, vždycky bylo nejhůř, to však neznamená, že problémy, které stojí v pozadí celé věci, nejsou reálné. A až projde prosinec 2012 bez velkých událostí, měli bychom si uvědomit, že sen o očištění a krásnějším světě se může uskutečnit jen s vynaložením vlastních sil člověka v každodenní snaze. A že naše současné problémy za nás žádný mayský kalendář, ať už je sebevíce fascinující, nikdy nevyřeší.

Úvodní foto: Thinkstock

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.