Nadějné zprávy pochází z úst Johna Grotzingera, hlavního badatele a geologa z Kalifornského technologického institutu (California Institute of Technology). Podle jeho slov analyzátor SAM objevil při rozboru marsovské půdy něco velmi důležitého a pro poslání Curiosity velmi zásadního… "Zapíše se to do světových dějin… Bude to ohromující," řekl Grotzinger zpravodajskému serveru NPR 20. listopadu.

Musíme si počkat… do začátku prosince

Analyzátor SAM (Sample Analysis at Mars) má pro analýzu vzorků půdy a kamenů k dispozici mnoho nástrojů. Dokáže přesně měřit množství uhlíku, kyslíku a dusíku - chemických stavebních kamenů života.

Tajemství bude brzy odhaleno. Podle Grotzingera bude zanedlouho uspořádána konference, kde se o přelomové výsledky NASA s veřejností podělí. Konference se uskuteční během setkání Americké geofyzikální unie v San Francisku mezi 3. a 7. prosincem. Napsal to server Wired. Grotzinger také mluvil o tom, že se to snaží s kolegy uchovávat v tajnosti a že výsledky stále prověřují, aby nedošlo k omylu. Musí být maximálně obezřetní, protože si uvědomují, že se jedná o zprávu, která "otřese" celým světem. NASA tedy zatím odmítá své výsledky jakkoli komentovat a hovořit na toto téma s kýmkoli vně týmu - tedy s novináři nebo nezainteresovanými vědci.

Analyzátor SAM. FOTO: NASA

"Mluví o tom, že je to přelomové a že se to zapíše do dějin, takže očekávám, že se to bude týkat organického materiálu," říká planetární vědec Peter Smith z University of Arizona. Smith je odborník na slovo vzatý - vedl vědecký tým v předchozí marsovské misi (Phoenix).

"Může to být jen stopa života, ale i to by bylo neskutečné." Smith tvrdí, že není v kontaktu s nikým z týmu Curiosity a že o výsledcíh nic neví, a jeho pohled je tedy skutečně nezávislý.

Historie hledání života na Marsu

Za organické molekuly se považují ty, které obsahují uhlík, a mohou tak být možným indikátorem života na rudé planetě. Na misi Phoenix zkoušeli vědci zahřívat vzorek půdy, a snažili se tak najít stopy organických látek. Tehdy ale jejich analýze bránil výskyt soli perchlorátu (chloristanu), který marsovská půda obsahuje. Ten totiž s teplem reaguje - zničí jakékoli komplexní organické molekuly a zanechá za sebou jen kysličník uhličitý, kterého je marsovká atmosféra doslova plná.

Mise Viking zkoumala opačnou část Marsu v 70. letech. A stejně jako následující mise i ona hledala na planetě život. V tomto ale byla neúspěšná. Následovalo období, kdy astronomové považovali rudou planetu za pustou a bez života. Nezdařené pokusy během mise Phoenix a problémy s perchlorátem však ukázaly na možnou naději - třeba všechny analýzy mařil perchlorát, a otázka života na Mars by tak mohla být stále otevřená…

Jedinečnost Curiosity

Výjimečnost laboratoře na sondě Curiosity spočívá v tom, že může vzorky zahřívat pomalu takovým způsobem, že nesktivuje perchlorát. Umí navíc přesně zvážit jednotlivé molekuly "prvků života" - kyslíku, uhlíku a dusíku.

"Přítomnost jednoduchých organických sloučenin zřejmě nebude takovým překvapením," říká Smith. "Pravděpodobně jsou totiž pozůstatkem meteoritů, které pocházejí z asteroidů vyskytujících se kolem Marsu. Mohou ale dokazovat, že se  stavební kameny života na Marsu vyskytují, a pak by už stačila jen voda (kterou Mars v minulosti měl) a život by byl na světě."

Smith ale zároveň varuje před spekulacemi a šířením fám. Jakmile se o výsledcích mlčí, fámy se začnou šířit o to rychleji. Můsíme si tedy počkat až do začátku prosince a doufat, že v analýze nedošlo k omylu.

 

Úvodní foto Curiosity: NASA/JPL-Caltech

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• Bouře na Marsu zatím Curiosity neohrozily. Některé už přečkala. Ale jak to bude dál?
• Mapa vesmíru je na světě. Jak vypadal před 11 miliardami let?
• Pět nejpopulárnějších mýtů o Měsíci. Nevěřte jim! Jsou to optické klamy nebo lži