Úvodní stránka

Několik poznámek k problematice hloubkového potápění

Publikováno: 13.9.2007. Autor: Hynek Adámek, Přečteno: 6592 ×.

1. S kyslíkem se můžeme nořit jen do hloubky -6 m. Níže se kyslík stává prudce jedovatý a téměř okamžitě a bez varování ztratíme vědomí. (Parciální tlak kyslíku Pa O2 v dýchané směsi se musí pohybovat v rozmezí od minima 16 kPa do max. 160 kPa.)
   
2. Se vzduchem se můžeme bezpečně potápět maximálně do hloubky -40 m. Od hloubky -20 m začíná působit dusík obsažený ve vzduchu - cca 79 %. Má narkotické efekty velmi podobné účinkům alkoholu. Lze je srovnat s jednou sklenkou Martini na lačný žaludek na každých 10m hloubky. Překročíme-li -80 m, můžeme upadnout až do bezvědomí. Tento děj se jmenuje dusíková narkóza, dusíkové opojení nebo hloubkové opojení. (Parciální tlak dusíku Pa N2 v dýchané směsi nesmí přesáhnout ~400 kPa.)
   
3. Do větších hloubek se můžeme dostat jen tak, že si namícháme umělou dýchací směs, ve které dusík buď částečně nebo zcela nahradíme plynem bez shora uvedených narkotických efektů. Nejčastěji jím bývá helium. Od hloubek -40 m až do cca -180 m se používá směs kyslík-helium (tzv. HELIOX), nebo z důvodu vysoké ceny helia směs kyslík-dusík-helium (tzv. TRIMIX, případně HELIAR). Od hloubky -180 m se u potápěčů dýchajících HELIOX projevuje tzv. HPNS (High Pressure Nervous Syndrom - Nervový syndrom vysokého tlaku), způsobující mimo jiné svalový třes. Proto se do směsi musí přidávat trochu dusíku, který tyto projevy tlumí.
   
   Helium přináší další komplikace v podobě nutnosti použít nové dekompresní tabulky, odlišné od vzduchových; rychlost sestupu se pod -180 m musí zpomalit na pouhých několik centimetru za minutu; vysoká tepelná vodivost helia způsobuje obrovské tepelné ztráty potápěče; od vzduchu odlišná Poissonova konstanta mění rychlost šíření zvuku ve směsi a lidská řeč se podobá kvákaní kačera Donalda. Ve větší hloubce je zcela nesrozumitelná bez speciálních elektronických korektorů a přechází v myší pískání, atd. atd.
   
   Navíc je helium velmi drahé. Ponor s He přijde na několik tisíc Kč. Směsi s He se používají až do hloubek okolo -500 m. V laboratorních podmínkách byly uskutečněny sestupy v barokomorách do hloubek téměř -800 m.
   
4. Dosažení větší hloubky s heliem než přibližně -900 m brání hustota dýchací směsi. Směs je již tak hustá, že ji pokusní potápěči přirovnávají k dýchání sirupu. Hlouběji nastane situace, kdy potápěč ještě zcela nevydechl, ale už se potřebuje znovu nadechnout. Byly provedeny pokusy nahradit helium nejlehčím plynem - vodíkem. U vodíku leží teoretická hranice z hlediska hustoty dýchací směsi v hloubce okolo -1.500 m. Výbuchu směsi vodík + kyslík je zabráněno přítomností podkritického procenta kyslíku. Dýchací směs O2 + H2 se nazývá HYDROX.
   
5. Pokud by chtěli lidé ještě hlouběji, museli by si nechat plíce zaplavit speciálním roztokem, který by se sytil kyslíkem mimo tělo. První zkoušky již byly vykonány na dobrovolnících. Pro jistotu ovšem jen s jednou zaplavenou plící, druhá byla zašpuntována na úrovni průdušnice. Pak by byla hloubka ponoru omezena pouze zvýšenou dráždivostí buněk, která nastává dle laboratorních pokusů (vojáci!) teprve při tlaku 20 MPa (asi 200 atmosfér), t.j. přibližně v hloubce 2 kilometry. Výzkum na tomto poli je však zatím stále ještě v plenkách.
   

Zpracováno podle materiálů Fraňo Sabbatha Travěnce.

doporučit článek e-mailem | tisk článku