Co dělat s mrtvým na osmitisícovce? Odpověď najdete v knížce

Radek Jaroš je jeden z nejlepších českých horolezců – ze čtrnácti světových osmitisícovek mu ke zdolání chybí už jenom dvě. Kromě toho, že leze po horách jako Bůh, také o svých expedicích píše.

Co dělat s mrtvým na osmitisícovce? Odpověď najdete v knížce
Co dělat s mrtvým na osmitisícovce? Odpověď najdete v knížce
Zdroj: archiv

Pro svou nejnovější knihu Hory, má panenko zvolil netradiční formu. Vznikla jako rozhovor, ve kterém otázky pokládala jeho dcera Andrea, studentkou scenáristiky na FAMU. Vznikla tak knížka, která kombinuje vyprávění o tom, jaké je to být horolezcem, s osobnostním rozhovorem na téma, co znamená být otcem.

Kniha je rozdělená do sedmi částí, pojmenovaných podle nejdůležitějších věcí v životě – štěstí, neštěstí, láska, manželství, děti, bohatství, nemoc a smrt. Ve všech se čtenáři dozví, jak tyto fenomény ovlivňují teenagerku i špičkového horolezce; je zajímavé sledovat, že v podstatě skoro stejně. Jen v případě horolezce jde přitom o život…

Osudové hory 

Díky tomu, že otázky pokládá dcera, je tenhle dlouhý rozhovor mnohem osobnější, než by bylo možné u jiného člověka. Andrea, mj. dívka s velkým talentem psát, se považuje za kavárenskou povalečku – možná právě kavárenské vysedávání ji naučilo tak dobře klást dotazy. Dokázala z horolezce vytáhnout i věci, které zatím nikdy neřekl, nutí otce, aby přemýšlel nad věcmi, které řeší hlavně mladí. A ono to překvapivě funguje – drsný chlap se jí svěřuje s dojemnými příběhy o smrti lidí, které měl rád, i s tím, co všechno mu hory vzaly.

 

Ukázka z knihy:

Andrea Jarošová: Jak se cítíš, když na horách potkáváš mrtvoly?

Radek Jaroš: Dělám to, co dělají všichni. Snažím se je nevidět. Člověk by si měl dát pozor na dvě věci; jednak mrtvoly nedělat, a dát si pozor, aby ses nestal jednou z nich… 

Třeba na Dhaulagiri je těsně pod vrcholem mrtvola. Lidi se mě často ptají, proč s tím něco neuděláme, proč ji neodneseme; jakože nám to nevadí? No, nám to vadí. On je to totiž docela šok. Vylezeš takovej prudkej žlab, dostaneš se na skalní hřeben, kde není vůbec sníh, jenom skála, šutry a vítr, a do oči ti kouká tahle vysušená mumie. To opravdu není přivítání, který by sis představoval. A už vůbec ne tady, když ti to říká Hele, co z tebe může bejt… Jeho pozůstalí o něm pravděpodobně vědí, jenže tady není nic, co by se dalo dělat.

Zahrabat ho nemůžeš, protože tam není sníh. Snášení nepřipadá v úvahu, je potřeba dostat dolů hlavně sebe. Takže jediná věc, která by se dala udělat, je shodit ho dolů. A na to asi nikdo nemá chuť.

 

 

 

Fotografie a osobní vzpomínky Radka Jaroše z výstupů na osmitisícovku Dhaulagiri (8167 m) si můžete přečíst ZDE a na vrchol Makalu (8463 m) ZDE.

 

 

Minirozhovor s RADKEM JAROŠEM a ANDREOU JAROŠOVOU: 

   Radek Jaroš Andrea Jarošová 
Jak se vám spolupracovalo s dcerou/otcem? Není lehké spolupracovat s rodinným příslušníkem. Andrea je mladý člověk, tehdy byla naprosto přesvědčená o své pravdě a věřila, že není nic lehčího, než cokoliv změnit. Na psaní knížky je to vidět - svědčí o tom i fakt, že jsme ji psali od roku 2009. Hrozně těžko. Každý ten rozhovor trval třeba 10 hodin. Než se táta otevřel a začal mě brát, tak jsem musela udělat hodně. 
Psaním knihy jste strávili hodně času spolu. Dozvěděl jste se o o tom druhém něco nového? Spíš poznala ona mě, sama na sebe moc neprozradila. Já na sebe vykecal všechno. Naštěstí spolu máme hodně otevřený vztah, takže ji nic nezaskočilo. Absolutně. Náš vztah před knížkou a po knížce je úplně jiný. Myslím, že teď ho už konečně chápu.
Zkuste se na sebe podívat očima toho druhého: Koho místo sebe vidíte?  Tak to nevím. Asi člověka, který není úplně normální. Myslím, že teď už chápe, jak je to fajn. Určitě ve mě poznala chlapa, který se řídí heslem "Když nejde o život, jde o h…o." Vidí úplně jiného člověka, než předtím. Opravdu mě to hodně změnilo, jsem za to vděčná…
Hodláte nějak na tuto knihu navázat? Rozhodně - lezením. Ze čtrnácti osmitisícovek mi zbývají už jen dvě, na přelomu dubna a května mě čeká Anapurna. Dál mě nezajímá sport, dál mě nezajímají sportovci. Sice studuje scenáristiku na FAMU, ale že bych začala točit dokumenty o horolezcích, to teda ne. 

 


ČTĚTE TAKÉ:

Související články