Geniální a tajemný stavitel Santini. Hvězda, která létá mezi hvězdami

V pražské rodině kamenického mistra Aichela se v Praze narodil chlapec. Stalo se to 3. února 1677 a velkou radost to rodičům nepřineslo.

Zdroj: archiv

Prvorozený syn měl zdědit rodičovskou živnost, ale chlapec na to už na první pohled neměl. Na část těla byl ochrnutý a kulhal – bylo jasné, že kameník z něj nikdy nebude. Přesto se nakonec stal nejváženějším českým architektem, o jehož stavbách se budou akademici hádat ještě za 20 generací. 

Přes tělesný handicap se vyučil kameníkem, ale zřejmě ho mnohem víc lákala malba a architektura – k té však naštěstí v baroku mělo kamenictví mnohem blíže než nyní. Po studiích v Praze se vydal na cestu po Evropě, během ní navštěvoval ty nejlepší stavby a stavitele své doby. Podle toho, co později sám navrhoval, ho nejvíc fascinovalo dílo excentrického Francisca Borrrominiho. Vášnivý Ital, který se v záchvatu vzteku probodl vlastním kordem a pak si dva dny psal, jak vypadá umírání, proslul dynamickým stavebním slohem a schopností oddělovat vnitřní a vnější část domu.

Po hlavě do stavění 

Po návratu z cest se Santini vrhl rovnou na architekturu. Doba tehdy byla opravdu jiná, první realizaci dokončil už ve věku 23 let – v tomto věku dnes mladí architekti teprve začínají. Od počátku vycházel z Borrominiho stylu, ale sám ho dokázal obohacovat o originální myšlenky a vlastní symboliku. U temperamentního Itala se inspiroval především v častém používání netradičních půdorysů – oblíbil si především hvězdicovitý. Do většiny staveb vepsal spoustu matematických zákonů a narážek na biblické i antické symboly. 

Než začal tvořit úplně sám, musel však ještě ujít dlouhou cestu. Naštěstí se Santini uchytil u Jeana Baptistyi Matheye, velmi úspěšného architekta původem z Francie - autora například Letohrádku Trója. Po Matheyově smrti Santini přebral nejen jeho klienty, ale také zaměstnance a dodavatele. Tak konečně získal sílu prosazovat své myšlenky v architektuře. A podařilo se mu to lépe, než komukoliv předtím nebo potom.

Hvězdy, kam se podíváte

Svými současníky i následovníky byl sice považován za solitéra, který se jen těžko napodobuje, přesto měl na českou krajinu obrovský vliv. Domy projektoval pouhých 23 let ”“ to z dnešního pohledu není úplně nejdelšÃ­ doba. Dokázal však navrhnout téměř stovku nejrůznějšÃ­ch staveb: od obyčejných hospodářských, přes palácových, až majestátní církevní. Jeho díla se vyznačují skvělou prací s krajinou ”“ každý dům jako by byl pro své místo stvořený. 

Jan Blažej Santini-Aichel (3. února 1677 - 7. prosince 1723) je osobností tohoto týdne, protože se právě před 335 roky narodil.

Kromě toho, že uměl stavět, by se dal dnes označit za skvělého lobbistu. Uměl hledat klienty, kteří šÃ­Å™ili jeho slávu dál ”“ a rozdávali mu zakázky snů. Prvním důležitým Santiniho zákazníkem byl zbraslavský opat Wolfgangem Lochner. Tomu se Santiniho realizace zalíbila natolik, že ho doporučil dalšÃ­m opatům bohatých řadů (tehdy předevšÃ­m cisterciánů a benediktinů). Pro ně pak postavil své nejlepšÃ­ návrhy ”“ kostely a kláštery, které jsou dodnes chloubou ÄŒech a Moravy.

Odkaz ve hvězdách 

K Santiniho nejslavnějšÃ­m stavbám patří klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory nebo klášterní kostel Nanebevzetí P.Marie v Kladrubech u Stříbra. Santiniho projekt poutního kostela Narození P. Marie ve Křtinách byl sice dokončen až po architektově smrti a ne úplně podle jeho návrhů, přesto však dodnes fascinuje běžné návštěvníky, kunsthistoriky i architekty. 

Santini zemřel ve věku 46 let, 7. prosince 1723. O jeho soukromém životě toho moc nevíme, je pro nás dodnes stejně záhadný jako výklad symbolů v jeho stavbách. Je jisté, že pohřbil nejen manželku, ale také tři syny. Vlastně dnes už ani nevíme, kde skončily Santiniho kosti. Přesto je k vidění ”“ na obloze. Roku 1996 byl jménem Santini-Aichl pojmenován asteroid objevený českými astronomy, manželi Janou a Milošem Tichými.

 

FOTO: Wikimedia Commons, půdorysy: www.santini.cz

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články