Herbert Saffir: Vědec, který dokázal změřit ničivou sílu hurikánů

Před pěti lety zemřel spolutvůrce měření síly hurikánů Herbert Saffir. V čem nás o hurikánech poučil?

Herbert Saffir: Vědec, který dokázal změřit ničivou sílu hurikánů

V 90 letech skonal před pěti lety, 21. listopadu 2007, americký stavební inženýr Herbert Saffir, jeden ze dvou mužů, kteří na počátku 70. let vytvořili dodnes užívanou Saffirovu-Simpsonovu stupnici na měření síly hurikánů. Jako specialista na statiku budov se jako první začal zabývat tím, jak kategorizovat hurikány podle rozsahu škod, které mohou způsobit.

Exkluzivně pro NG: Splašené počasí ohrožuje celý svět. Co se děje?

Život s hurikány

Saffir se narodil 29. března 1917 v New Yorku, vystudoval stavební fakultu a jako inženýr působil na Floridě. V roce 1965 přišel s pětistupňovou škálou: nejnižší, první stupeň v ní označuje slabé hurikány se sílou větru do 152 kilometrů za hodinu, zatímco nejvyšší, pátý stupeň ničivé hurikány s rychlostí větru vyšší než 250 kilometrů v hodině. Jeho stupnici později dopracoval tehdejší ředitel Národního hurikánového centra v Miami Robert Simpson.

Saffirova-Simpsonova stupnice se používá zhruba od poloviny 70. let, a to výhradně pro klasifikaci tropických cyklonů - hurikánů, které se formují v Atlantském oceánu a v severní části Tichého oceánu východně od mezinárodní datové linie. V ostatních částech světa označují tropické cyklony jako cyklony a tajfuny a k jejich kategorizaci používají vlastní klasifikační stupnice.

V průběhu bádání Saffir zjistil, že jednoduchá stupnice pro popis efektů hurikánu vlastně neexistuje. Podle Richterovy škály (popisující sílu zemětřesení), vymyslel 5dílnou stupnici - ta vychází z rychlosti větru. Saffir postoupil stupnici NHC (národní hurikánové centrum) a meteorolog Bob Simpson do systému zapracoval působení prudkosti bouří a záplav. Stupnice nebere v potaz srážky nebo lokalitu. Ta je však nesmírně důležitá -  hurikán stupně 2 přivodí větší škody ve městě než hurikán kategorie 5, který pustoší venkov.

Saffirova-Simpsonova hurikánová stupnice je stupnice pro klasifikaci tropických cyklón na západní polokouli, které přesáhly intenzitu tropické brázdy nízkého tlaku a tropické bouře, čímž se staly hurikány. Stupnice hurikány rozděluje do pěti kategorií rozlišovaných podle intenzity jejich trvalých větrů. K tomu, aby byl tropický cyklón označen jako hurikán, musí mít vítr rychlost nejméně 33 m/s (119 km/h). Nejvyšší klasifikace na stupnici (kategorie 5) je vyhrazena pro bouře s větrem přesahujícím 69 m/s (249 km/h). Klasifikace je primárně určena k měření možných škod a zátop, které může hurikán způsobit při případných sesuvech půdy. Kvalifikace byla kritizována jako moc jednoduchá. Oficiálně je Saffirova-Simpsonova hurikánová stupnice používána "jen" na popis hurikánů, jež se formují v Atlantském oceánu a v severní části Pacifiku, východně od mezinárodní datové linie. Ostatní oblasti používají pro označení těchto bouří jinou klasifikaci a tyto bouře se nazývají cyklóny nebo tajfuny. (Wikipedia)

Podívejte se na video National Geographic:

Hurikán kategorie 1 (119–153 km/h)

Bouře kategorie 1 obvykle nijak zásadně budovy nepoškozují, ale mohou zničit mobilní domy a poškodit střechy. "Umí" vyvracet slabé nebo krátce zasazené stromy, vyvolat záplavy na pobřeží a poškodit (nijak fatálně) mola a hráze. Patří sem například hurikány Alice (prosinec 1954), Danny (1985), Jerry (1989), Ismael (1995), Gaston (2004), Humberto (2007) a Boris (2008).

Hurikány kategorie 2 (154–177 km/h)

Takto intenzivní bouře dokážou poškodit dveře a okna (špatně postavená) a vážně poškodit vegetaci a způsobit sesuvy půdy. Mobilní domy jsou vážně zasaženy a domy postavené z prefabrikátů jsou také vážně ohroženy. Mezi hurikány této kategorie patří třeba Carol (1954), Diana (1990), Erin (1995), Juan (2003) a Dolly (2008).

Hurikány kategorie 3 (178–209 km/h)

Bouře této a vyšší intenzity se označují jako "významné" - pokud jsou lokalizovány v Atlantiku nebo východním Pacifiku. Tyto bouře mohou způsobit narušení staveb (s dřevěnými konstrukcemi nebo s drobnými poškozeními). Budovy bez pevných základů bývají zničeny a čelní zdi klasických domů bývají strženy. Průmyslově stavěné budovy obvykle utrpí nenapravitelné škody. Záplavy na pobřežích poškozují malé budovy a ty velké jsou poškozeny troskami budov, které voda naplaví. Mezi příklady z minulosti můžeme uvést Almu (1966), Alicii (1983), Fran (1996), Isidoru (2002), Jeanne (2004) a Lane (2006).

Hurikány kategorie 4 (210–249 km/h)

Hurikán způsobují rozsáhlejší poškození závěsných stěn a hroucení střech u menších budov. Dochází k poškození stropních podhledů a dlouhých převislých struktur (např. čerpací stanice). Mobilní a prefabrikované domy jsou srovnány se zemí. Dochází k erozi pobřežních oblastí a záplavy ve vnitrozemí. Hurikány této intenzity jsou už velmi nebezpečné, pokud se vyskytují v obydlených oblastech. Hurikán Galveston z roku 1900, což byla nejsmrtonosnější přírodní katastrofa, jaká kdy zasáhla Spojené státy, by byl dnes klasifikován právě kategorií 4. Jiné příklady bouří této intenzity jsou hurikány Hazel (1954), Carmen (1974), Iniki (1992), Luis (1995), Iris (2001) a Charley (2004).

Hurikány kategorie 5 (nad 250 km/h)

Tyto nejprudší bouře zcela zničí střechy, průmyslové budovy a může dojít k odfouknutí budov. Zdi a střechy se hroutí. Odolat dokážou jen určité typy budov - a musí být vzdálené 5 až 8 km od pobřeží. Patří k nim budovy z masivního betonu nebo ocelových rámů, veřejná betonová parkoviště a obydlí ze zesílených cihel, z betonových či cementových bloků, která mají valbovou střechu se svažitostí méně než 35 stupňů bez žádných převisů a která mají hurikánu odolné bezpečnostní sklo či jsou bezpečně kryty žaluziemi. Zaplavený oblastem hrozí vážné poškození nižších pater a pobřežní stavby mohou být zcela odplaveny nebo srovnány se zemí. Evakuace obyvatel je nutná. Z historie známe takto ničivých hurikánů mnoho - například  Labor Day z roku 1935, Mexico z roku 1959, Camille v roce 1969, Gilbert v roce 1988, Andrew v roce 1992, Dean a Felix v roce 2007.

  

Úvodní foto: Zeably.com

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.