Jak zemřel Tycho Brahe: Byl to močový měchýř?

Záhadu spojenou se smrtí Tychona Brahe nevyřešila ani pitva. Teorií o jeh smrti je čím dál víc.

Jak zemřel Tycho Brahe: Byl to močový měchýř?

Dánský astronom, astrolog a alchymista Tycho Brahe, který byl dvorním astronomem císaře Rudolfa II., zemřel před 410 lety, 24. října 1601. Byl považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele oblohy, jenž byl překonán až 60 let po vynalezení dalekohledu. Brahe při práci kladl důraz na přesná systematická pozorování nebeských těles, pro která také zkonstruoval řadu přístrojů, včetně vlastní měřicí stupnice. 

Vytvořil vlastní teorii o stavbě sluneční soustavy, v níž sice využil Koperníkova objevu, že planety obíhají kolem Slunce, ale Zemi nechal nepohyblivou uprostřed vesmíru. U Braha tedy vše obíhalo kolem Země jednou za hvězdný den, Slunce navíc kolem Země jednou za rok a planety obíhaly kolem Slunce podle svých drah. K tomu Braha přivedlo hledání odrazu ročního oběhu Země ve zdánlivém posouvání hvězd na obloze - takzvané roční paralaxy. 
    

Vlastním jménem Tyge Ottesen Brahe pocházel ze starého šlechtického rodu v Knudstrupu. Kolem jeho smrti kolují legendy. Podle jedné z nich mu praskl močový měchýř, když se při hostině z úcty k císaři neodvážil odejít na toaletu. Podle jiné zase nechtěl přerušit pozorování zatmění Slunce (v té době ale žádné zajímavé nebylo). Podle historických pramenů Brahe onemocněl po bujaré hostině u Petra Voka z Rožmberka a zemřel zřejmě na selhání ledvin. Poslední chvilky slavného dánského astronoma známe velice dobře. Ve svých denících je do nejmenších podrobností popsal jeho žák Johannes Kepler.

Třináctého října 1601 měl být pro Braheho velkým dnem. Jen několik dní předtím byl na osobní klíčové schůzce s císařem  Rudolfem II. Ten mu nabídl, aby pro něj astronom vypracoval podrobné astronomické tabulky. Brahe souhlasil, byl to pro něj vrchol jeho kariéry. Třináctého října se Brahe ve skvělé náladě vydal na večeři paláce Petra Voka z Rožmberka.

Brahe měl doplatit na velmi pravidla etikety, která tehdy platila. Říkala, že od slavnostní tabule nesmí nikdo z hostů odejít dříve než hostitel. Kepler večeři a problémy svého učitele popisuje takto: “Brahe zůstával sedět, zadržuje moč déle, než byl zvyklý. Byť pil poněkud přes míru a pociťoval v močovém měchýři tlak, jeho zdraví mu neleželo na srdci tolik jako etiketa. Po návratu domů již močit nemohl.“ (převzato z knihy Tycho a Kepler, Academia 2009).

Samoléčba

Protože byl Tycho nejen skvělým astronomem, ale také zkušeným alchymistou a lékařem, snažil se léčit sám sebe několika způsoby, ale vše bylo marné, nic nepomáhalo. Naopak, jeho problémy se noc od noci horšily. Trpěl pět dní, kdy dokud se nezačal jeho stav zhoršovat ještě výrazněji: “Konečně z něj v mimořádně trýznivých bolestech vyšlo trochu moči. Stále se ale většina nemohla dostat ven. Následovala nepřetržitá nespavost, střevní horečka a postupně, po malých krůčcích, delirium. Dne 24. října, když jeho blouznění na několik hodin ustalo, jej uprostřed modliteb, slz a útěšných snah jeho rodiny opustily síly a on velice pokojně zesnul.“

Poslední slova nejlepšího astronoma své doby zněla: “Nechť se nezdá, že jsem žil nadarmo.“ Pitvu slavného hvězdáře provedl neméně slavný lékař – doktor Jan Jesenský se proslavil jako muž, který v českých zemích provedl  první veřejnou pitvu a pak byl v červnu 1621 popraven s dalšími 26 českými pány popraven na Staroměstském náměstí. Jesenský konstatoval, že příčinou smrti byly velké bolesti, krev v moči, horečky a delirium. Historka o prasklém močovém měchýři se tedy začala šířit…

Jen co lékařská věda trošku pokročila, ukázalo se, že tato teorie není tak úplně správná. Zdravý močový měchýř totiž nemůže prasknout – sám se vyprázdní. Jediná možnost, jak by k této tragédii mohlo dojít, by nastala, kdyby měl Brahe ledvinové kameny…

Pohřeb bohatého astronoma

Kepler stejně podrobně jako poslední chvíle svého mistra zachytil i atmosféru jeho pohřbu v Praze: “Rakev neslo dvanáct císařských úředníků, vesměs šlechticů. Za rakví kráčel Tychonům mladší syn v dlouhém smutečním rouchu mezi Erikem Brahem a baronem Ernfriedem von Mincwitz. Za nimi následovali další císařští rádcové, baroni a šlechtici, Tychonovi pomocníci a sluhové, pak Tychonova žena doprovázená dvěma váženými starými královskými soudci, a konečně v řadě za sebou jeho tři dcery, každá v doprovodu dvou šlechticů. … Křesla v kostele, na nichž seděli členové rodiny, byla potažena černým anglickým suknem. Ulice byly tak plné lidí, že ti, kdo šli v procesí, kráčeli jakoby mezi dvěma stěnami, a kostel byl tak přeplněný Šlechtou i neurozenými lidmi, že v něm člověk stěží našel pro sebe místo.“  

Co ta rtuť?

První pochybnosti o příčině Braheho smrti se vynořily až roku 1901. Tehdy byla provedena jeho hrobka v Praze při příležitosti třístého výročí astronomovy smrti otevřena. Rakousko-uherské úřady tehdy měly podezření, že tělo z hroby bylo vyňato roku 1620 při politických bouřích. Tělesné ostatky Tycha Braheho se však v hrobce našly, společně s tělem neidentifikované ženy – zřejmě jeho manželky Kristiny. Lékaři však v rakvi nenašli ani zlatý nos, který Brahe nosil, ani v těle neobjevili ledvinové kameny. Astronomovo tělo pak bylo do hrobky navráceno, předtím však ještě byly odebrány vzorky z oblečení a vousů. Byly uložené v Národním muzeu až do roku 1991, kdy je muzeum darovala dánské vládě.

Při analýze v kodaňském ústavu soudního lékařství se zjistilo, že ve vousech Braheho je abnormálně velké množství olova. Vědci nejprve spekulovali, že astronom mohl být tímto kovem otráven, ale pak tuto teorii zavrhli. Z olova totiž bylo v 17. století skoro všechno: od nádobí, přes trubky až po sladidla. Navíc Tychovo tělo zřejmě nějakou dobu leželo v olověné rakvi…

Další laboratorní výzkum Braheho ostatků proběhl roku 1996 ve švédském Lundu. Tehdy vědci zkoumali pomocí metody PIXE (Particle Induced X-ray Emission) jeho vlasy včetně kořínků. Překvapilo je, že v nich nalezli velké množství rtuti. Podařilo se dokonce stanovit, kdy se mu rtuť dostala do těla: přesně den před jeho smrtí. Jak a proč se mu rtuť do vlasů dostala, to už je úplně jiný příběh…

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.