Příběh o důležitosti mozaiky v české krajině

Nejvhodnějším vzorem pro českou přírodu je mozaika, tedy sousedství různorodých typů krajiny, ve kterých si každý druh může najít to své. Naše vlast se za sto let změnila od jemné mozaiky políček, barevných luk, pastvin, sídel, hájků i lesů na kubistickou kresbu plnou velkých lánů, produkčních luk, plantáží smrků a sídelních struktur.

Tyto změny vedou ke ztrátě její rozmanitosti. Organismy si složitě hledají své místo k životu. Často naráží na velké „pouště" naprosto nevhodných ploch bez jediné „oázy" ke spočinutí. Například modrásek bahenní nepřeletí lány řepkového pole na jeden zátah. Krajinu už zpět nevrátíme a není to ani potřeba. Stačí, když v ní budeme přítomni a budeme působit aktivně. Můžeme občas méně intenzivněji hospodařit na nějaké louce, ponechat mez mezi poli či udržovat zahradu plnou květů, které by různým živočichům usnadnili život i pohyb.

Příběhy české přírody představují pravdy a mýty o vztahu člověka a krajiny. Přinášejí překvapivé poznatky o české přírodě a krajině. Poznejte je také na www.pribehyceskeprirody.cz.

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Nejčtenější články

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.