Horko? Zkuste letní spánek jako lemurové.

Publikováno: 15.7.2004. Autor: monitor NG.cz (SME), Přečteno: 6231 ×.

Příroda je stále plná překvapení. Ukázalo se, že hibernace se v přírodě projevuje jako reakce organismu na nepříjemnou teplotu i u dalšího malého tvora - tropického savce a současně primáta. Probíhá u něho dokonce při poměrně vysoké teplotě organismu i prostředí, ve kterém žije. Je to první takový známý případ. Zčásti mění zavedenou definici hibernace.

Sedmiměsíční spánek

Vyzrál na vedro.
Foto: Roy Toft/NG Image Collection

Kathrin Dausmannová a Gerhard Heldmaier z Universität Marburg s Julianem Glosem z Julius-Maximilians Universität ve Würzburgu a Jörgem Ganzhornem z Universität Hamburg (Německo) intenzivně zkoumali lemura maki tlustoocasého (Cheirogaleus medius).

Toto nevelké a z lidského pohledu zvlášť milé zvíře tráví během roku sedm měsíců spánkem v dutinách stromů. Ale zimní teploty na Madagaskare, kde žije, se nejednou vyšplhají i nad 30 stupňů Celsia. Jde tedy o hibernaci?

Výše citovaní badatelé na to odpověděli v nejnovějším čísle Nature ano, i když tento "zimní" spánek je jiný, než jsme byli zvyklí.

Rozhoduje teplota stromové dutiny

V terénu vědci zjistili, že během hibernace se tělesná teplota většiny těchto lemurů mění v závislosti na teplotě prostředí ve stromové dutině, ve které spí - během jednoho dne až téměř o 20 stupňů Celsia, což je pro savce unikátní. Největší zaznamenané teplotní rozpětí bylo 24,9 stupňů. Nejnižší zaznamenaná tělesná teplota 9,3 a nejvyšší 35,9 stupňů.

Rozhodující bylo, zda je stromová dutina dobře izolovaná od okolního prostředí. Při špatné teplotní izolaci vůbec nedocházelo ke krátkým, 12- až 24-hodinovým probuzením ze spánku, i když teplota těla lemurů i teplota díry vystupovala nad 30 stupňů.

Takové probuzení během hibernace, jakkoliv energeticky náročné, vědci dosud považovali za "povinné". Lemurové v lépe izolovaných dírách, kde teplota prostředí zůstávala pod 30 stupni, občas aktivně zvýšili svou tělesnou teplotu nad 30 stupňů. Tělesná teplota lemurů v dobře izolovaných dírách stromů se stěnami silnými až 20 centimetrů, kde teplota fluktuovala minimálně, dlouhodobě zůstávala na asi 25 stupních.

Na rozdíl od ostatních, tito lemurové se asi jednou týdně budili při aktivním zvýšení své tělesné teploty nad 33 stupňů, ale v porovnaní se zvířaty v mírném či polárním pásmu byla tato probuzení velmi krátká, méně než 6 hodin.

Proč to vlastně dělají?

Styl hibernace není specifický pro jednotlivé lemury. Někteří ve stejném hibernačním období změnili svoje útočiště od dobře do špatně izolované dutiny. Zjevně fyziologicky zvládají přechod od víceméně stálé hibernační teploty s každotýdenními probuzeními k hibernaci s fluktuující tělesnou teplotou a bez probuzení či naopak.

Zdá se, že tito lemurové využívají svoje tropické prostředí z hlediska metabolismu nanejvýš efektivně, podobně jako plazi, jejichž teplota kolísá podle venkovní teploty. Takto totiž metabolicky a energeticky velmi ušetří, i když potom nejsou tak všestranné.

Maki tlustoocasí představují první známý případ déletrvající hibernace jednak tropického savce, jednak primáta. Dokazují nám, že hibernace probíhá i při poměrně vysoké tělesné teplotě. To mění dosavadní dvoukritériovou definici hibernace jako snížené úrovně metabolismu při nízké tělesné teplotě na jednokritériovou - se sníženým metabolismem.

Zdá se, že lemurové vpodstatě našli recept na to, jak se vyrovnat s nepříjemným vedrem. Bohužel se jimi nemůžeme v létě inspirovat - nebo že byste se mohli ponořit do "letního" spánku?

doporučit článek e-mailem | tisk článku