Úvodní stránka › Příroda a zvířata

Projekt crittercam - očima zvířat

Publikováno: 22.1.2004. Autor: Alfa, Přečteno: 11053 ×.

Myslíte si, že vše, na co se na videu či v televizi díváte, natočili lidé? Toužíte podívat se na svět očima zvířat? Nahlédnout do života divokým zvířatům a zjistit, co dělají v době, kdy je nepozorují lidé?

Projekt "crittercam" vám zprostředkuje pohled očima divokých zvířat. A nejen to.

Co je to "crittercam"?

Crittercam je přístroj navržený a vyvinutý Greg Marshallem a týmem ze společnosti Remote Imaging. Již několik let crittercam putuje oceánem a doprovází jeho nejpozoruhodnější obyvatele od velryb a žraloků přes želvy, tuleně, tučňáky až po jesetera. První testy systému crittercam proběhly v roce 1987. Od té doby crittercam stále proměnuje možnosti prozkoumávání oceánské fauny.

Crittercam proslul především jako kamera, která je připevněná nejčastěji na záda divokého zvířete, a která pro nás zaznamenává pohled podobný tomu, kerý vidí samo zvíře. Pohled na svět očima zvířat ale není všechno, co nám může tento přístoj poskytnout. Skrývá se v něm totiž více než obyčejná videokamera. Technicky slouží také jako zapisovací médium pro nejrůznější data (hloubka, tlak, teplota a čas), dále porovnává vizuální a akustické informace z kamery se standardními hodnotami měření.

"Proto také spolupracujeme s vědci z různých oborů", vysvětluje Mehdi Bakhtiari, vedoucí inženýr ve společnosti Remote Imaging. "Kdyby to bylo obyčejné video, vědečtí pracovníci by se o záznam tolik nezajímali. Pouhý filmový záznam jim totiž o chování zvířat příliš mnoho neřekne. Musíte mít možnost porovnat videozáznam s informacemi jiného druhu."

Jinými slovy - porovnáním informací pocházejících z různých měření s videozáznamem můžeme díky crittercamu zodpovědět některé dosud neobjasněné otázky týkající se chování zvířat. Systém lze samozřejmě přizpůsobit podle toho, jaký druh dat ze které oblasti vědci právě potřebují analyzovat.

Jak crittercam vypadá?

PROJEKT CRITTERCAM

Na stránkách projektu se dozvíte více. Můžete si tam také prohlédnout video natočené zvířaty (lvicí, tuleněm, velrybou či mořskou želvou). Najdete tam také otáčecí fotografii crittercamu. (flash, angl.).

I design samotné schránky na kameru se velice proměnil od dob, kdy vznikl první prototyp crittercamu (1986). Ty nejmenší přístroje měří na délku cca 10 cm a váží přibližně jeden kilogram. Každý typ schránky je designován přesně na tělo konkrétního druhu zvířete, které jej bude nosit. Navíc nesmí překážet při pohybu, musí zkrátka zapadat do jeho životního stylu a přírodních podmínek tam, kde žije. Například zvířata žijící ve vodě mají kamery hydrodynamické, aby se snížilo tření vyvolané odporem vody. Správně připevněná kamera přidá tělu svého nositele pouhé jedno procento objemu.

Proces vývoje konkrétního tvaru schránky a vytváření jejího designu není jednoduchá záležitost. Například ostré hrany: bylo objeveno, že nejmenší odpor vody vyvolává schránka ve tvaru slzy. Jenže tento tvar také velmi omezuje vnitřní prostor schránky, kam je potřeba uložit měřící přístoje. Definitivní vytváření konečné podoby schránky pak znamená složité vyvažování mezi komfortem a bezpečností nositele a na druhou stranu maximální funkčností uložených přístrojů.

Na zvíře se schránka dá připevnit mnoha způsoby. Na mořská zvířata se používají speciální přísavky, plováky a lepící díly. Pro lvy a hyeny byly použity zvlášť projektované kšíry. Je potřeba počítat s tím, že kameru bude nutné po uplynutí určitého času ze zvířete sundat.
Zvíře sice nesmí schránku ztratit, ale kdyby náhodou schránka s kamerou zvířeti upadla, může být lokalizována i o samotě pomocí ultrazvuku, VHF nebo satelitu. Bohužel v tomto případě musí být anténa přístroje upevněná dostatečně daleko od vodních hlubin, aby vysílač mohl odeslat signál například i z nerovného mořského dna. Proto se od jisté doby projektují schránky tak, aby byly ve vodě lehce nadnášeny a část s anténou byla nahoře.

Vyhledávač schránku s kamerou lokalizuje a dále je potřeba ji vylovit či jinak zachytit, aby bylo možné z ní stáhnout všechna data. V tu chvíli začíná někdy teprve ta pravá legrace - pan Bakhtiari nedávno cestoval 90 mil a sedm hodin vrtulníkem, aby našel jednu konkrétné ztracenou crittercam. Čtrnáct dní poté o ni ovšem přišel, jelikož ji měl na palubě lodi, která ztroskotala v rozbouřených arktických vodách. Tam ji silné proudy strhly mimo další dosah lokalizačního signálu. Na všechno se zatím z povzdálí dívalo pět ledních medvědů, kteří žijí na nedaleké ledové kře.

Takže i když vědci schránku lokalizují, inženýr Bakhtiari není klidný, dokud schránku s kamerou nemá bezpečně v rukou. "Každý tu už slaví, ale já ještě sedím v povzdálí a čekám, dokud nemám schránku doopravdy v rukou a nestahuji z ní data. Teprve až když jsou všechna data z přístrojů stažena, slavím i já."

Producent společnosti Remote Imaging Birgit Buhleier nemůže než souhlasit: "Je to hračka za 10. 000 dolarů a já ji připevním na nějaké divoké zvíře, které si s ní odplave neznámo kam... Prostě nemůžu stoprocentně zaručit, že bude bezchybně fungovat ještě v době, kdy ji dostanu zpátky."

V průběhu celé doby, kdy projekt běží (cca od roku 1998), bylo vypuštěno okolo 400 přístrojů. Vědci dokázali znovu najít a zachytit cca 97 % přístrojů.

Začínalo se s podmořskými zvířaty, ale v minulých letech nosili critercam i velcí suchozemští savci. A to přesto, že ještě v roce 1998 vedoucí projektu prohlásili, že zvířata žijící na souši nejsou pro crittercam vhodná - "je lepší si vzít dalekohled".

Od roku 2003 projekt crittercam spolupracuje s biologem Laurencem Frankem v rámci National Geographic Society. Zmapovali například africkou noc očima lovícího lva, nebo se například v létě loňského roku prodírali aljašským lesem spolu s medvědem grizzly.

MAPA EXPEDIC

Prohlédněte si interaktivní mapu světa, na které jsou vyznačena místa, kde probíhaly experimenty se zvířaty nosícími crittercam (flash, angl.).

Zlepšení, která autoři projektu chystají, pomůžou v budoucnu snížit některá z rizik, jež patří k provozování víceméně stabilního systému shromažďujícího data. Například vědci pravděpodobně přejdou z videopásky na záznam na pevný disk (podobné médium, jako je paměťová karta do digitálního fotoaparátu). To pomůže zvýšit životnost zaznamenaných dat, jelikož se v přístroji sníží počet mechanických částí, které se můžou rozbít nebo zaseknout. A také se tím samozřejmě umožní shromažďovat větší množství dat na jednom médiu. Dále se plánuje přidat mezi přístroje další senzory, např. monitorující zrychlení a slanost vody. Také by technici z Remote Imaging rádi zmenšili přístroj až do velikosti 5,7 cm.

Zkrátka a dobře, s chystanými zlepšeními je crittercam připraven prohánět se oceánem s kterýmkoliv jeho obyvatelem, či prolézat takovými kouty divoké přirody, kam dosud lidské oko nemělo možnost se podívat.

doporučit článek e-mailem | tisk článku

Poslední komentáře v diskuzi

Předmět	Datum a čas	Autor