Zprávy z ostrova Jamese Rosse - 4. ledna 2009

Zpráva č. 2 z ostrova Jamese Rosse, 4. 1. 2009

Přelet na stanici

Poslední den roku 2008 byl dnem přepravy z ostrova Seymour na přibližně 50 km vzdálenou stanici J.G. Mendela na ostrově Jamese Rosse. Počasí se po několika dnech umoudřilo a přesně v 11 hodin místního času jsme dostali od vedoucího letového provozu na argentinské stanici Marambio povolení k odletu.  Přeprava se uskutečnila ve třech po sobě následujících letech, vždy po dvou vrtulnících, z nichž jeden sloužil pro přepravu osob a druhý pro přepravu materiálu a potravin. Během letu jsme měli možnost si z ptačí perspektivy prohlédnout okolí stanice a mořské průlivy okolo ostrova Jamese Rosse. Bylo zřejmé, že právě vrcholí antarktické léto, neboť bezprostřední okolí stanice bylo bez sněhové pokrývky a mořská hladina byla volná jen s několika málo krami a zbytky mořského zámrzu. Všechny tři lety proběhly bez nejmenších problémů a časových ztrát, takže okolo 16 hodiny místního času jsme se již všichni nacházeli na stanici.

Základna se probouzí

Následovala usilovná aktivita všech členů expedice směřující k „oživení“ klíčových systémů stanice tak, aby byla po dlouhém zazimování zase plně funkční. Protože ze současných 14 členů expedice jsou pouze tři nováčci, kteří na ostrově Jamese Rosse dosud nebyli, zabralo zprovoznění základních funkcí stanice rekordně krátkou dobu. Ti zkušenější si rozdělili jednotlivé technické úseky stanice, které bylo potřeba obnovit a již kolem osmé hodiny večerní byla k dispozici elektrická energie, teplota uvnitř stanice dosáhla „pohodových“ 11 stupňů Celsia, měli jsme zásobu jak technické, tak pitné vody a všechen expediční materiál byl roztříděn a uložen do příslušných skladišť. Uprostřed práce jsme si krátce připomněli „českého Silvestra“, neboť díky čtyřhodinovému časovému rozdílu mezi Českou republikou a oblastí Antarktického poloostrova připadla „česká půlnoc“ právě na osmou hodinu večerní místního času. Kolem desáté večerní jsme usedli k první společné večeři na stanici a poté oslavili Silvestra.

První výzkumy

Na Nový rok jsme pokračovali  pod pečlivým dohledem techniků Jana Pobořila a Petra Pálky v pracích v okolí stanice. Odkopali jsme ledový příkrov, který po zimní sezóně kryje část jedné z vnějších stěn stanice, nainstalovali a uvedli do chodu několik větrných elektráren, vyčistili a znovu uvedli v činnost hlavní potrubí, které přivádí pitnou vodu z blízkého potoka do přečerpávacího bodu a posléze do venkovní sedimentační nádrže. Tím byly obnoveny základní systémy stanice. Týž den odpoledne a ve dnech bezprostředně následujících jsme zahájili odbornou expediční činnost. Ornitologové instalovali automatické sledovací zařízení složené z miniaturních videokamer a teplotních čidel umístěných do hnízd rybáků jižních tak, aby mohli sledovat průběh inkubace vajec a líhnutí mláďat. Klimatolog Kamil Láska a rostlinní fyziologové Petr Váczi a Miloš Barták se věnovali zálohování mikroklimatických údajů měřených celoročně pomocí terénních meteorologických stanic umístěných v důležitých terestrických ekosystémech ostrova a na dlouhodobých výzkumných plochách. Na těch je pomocí „miniskleníčků“ experimentálně zvyšována teplota vzduchu tak, aby bylo možno předpovědět reakci antarktické vegetace na probíhající proces oteplování atmosféry právě v širší oblasti přiléhající k Antarktickému poloostrovu.

V zimě tu bylo – 35 C.

Zároveň byly tyto údaje předběžně vyhodnoceny. První výsledky ukazují, že absolutní minimální teplota z průběhu antarktické zimy dosáhla v bezprostředním okolí naší stanice minus 35 stupňů Celsia. Rovněž se potvrdila skutečnost, že v průběhu antarktické zimy se na ostrově Jamese Rosse několikrát vyskytnou situace, kdy teplota vzduchu po několik málo dnů vystoupne nad bod mrazu, což může být důležité pro přežívání zelených autotrofních organismů závislých na kapalné vodě. Dalším, kdo během prvních několika dnů expedice zjistil zajímavé výsledky, byl Jiří Komárek, který pilně odebíral v terénu vzorky sinic a řas ze stojatých vodních nádrží v pobřežních oblastech ostrova Jamese Rosse a zahájil práce na izolaci a kultivaci jednotlivých druhů. Mezi jeho nejzajímavější poznatky patří výskyt některých neobvyklých či vzácných antarktických druhů, které dominují ve společenstvech těchto organismů.

Kontrola zodiaků 

Další činností byla technická příprava lodních motorů a gumových člunů (zodiaků) pro první testy na moři tak, aby byly připraveny pro následné vyplutí do vzdálenějších příbřežních oblastí ostrova Jamese Rosse. Jakmile budou čluny po roční pauze opět připraveny pro plný provoz, budou využity pro přepravu týmu geologů a biologů do lokality Solorina Valley na východním pobřeží ostrova, ve které budou pokračovat odborné programy započaté v loňském roce: geologické mapování, průzkum sladkovodních jezer a další.