Úvodní stránka › Antarktický projekt › Věda v Antarktidě obecně

Biologický výzkum v Antarktidě - 2006

Publikováno: 8.8.2006. Autor: Hynek Adámek, Přečteno: 8662 ×.

Po dvouleté přestávce zde pracovali prof. Jiří Komárek a doc. Josef Elster z Botanického ústavu AV ČR v rámci projektu "Genetic and ecological diversity of cyanobacteria of the James Ross Island, Weddell Sea, Antarctica". Zeptali jsme se jich na pár podrobností k jejich výzkumu.

Jezero Phormidium. Phormidium je skupina vláknitých sinic, běžných v Antarktidě. Podle této sinice bylo v Antarktidě pojmenováno i jezero. Je to jediné jezero na světě, které kdy bylo pojmenováno po sinici. Foto: archiv J.Komárka a J.Elstera

Na stanici jste přiletěli helikoptérou argentinské armády 25. ledna a odlétali 4. března 2006. Na co jste ve svém výzkumu navazovali?

Prof. Komárek sbírá vzorky sinic v jezeru Phormidium. Foto: archiv J.Komárka a J.Elstera

Hlavně na práci z roku 2004, kdy se doc. Elster podílel na přípravě zprávy pro země Antarktické smlouvy. Její součástí byl i popis ekosystému v okolí stanice. Vznikl detailní popis rostlinných společenstev (mechorosty, sinice a řasy) v zájmovém území včetně popisu ekologických parametrů vybraných stanovišť.

Letos jsme zkoumali diverzitu (rozrůzněnost) sinic a řas sladkovodních a pevninských biotopů. Součásti projektu byla detailní studie ekologie sinic a řas dvou potoků v zájmovém území, včetně měření rychlost růstu a ekologických faktorů. Ty jsou nejdůležitější z hlediska produkce biomasy. Hlavním cílem prof. Komárka pak bylo pokračovat v soustavném studiu diverzity cyanobakterií a jejich ekologické funkce v oblasti pobřežní Antarktidy.

Proč právě cyanobakterií?

Protože to je skupina bakterií, která v přírodě hraje roli primitivních rostlin a v drsných podmínkách Antarktidy má mimořádný význam. My jsme navazovali na výsledky našich tří expedic do oblasti pobřežní Antarktidy. Zde jsme ale studovali především populace z různých stanovišť a izolovali přes 20 kmenů cyanobakterií z půdních, mokřadních a potočních ekosystémů.

Leptolyngbya borgrevinkii - vláknitá sinice objevená prof. Komárkem. Foto: archiv J.Komárka a J.Elstera

Krajina, ve které pracujete, se teprve "nedávno" zbavila ledu a pomalu znovu ožívá. Které projevy života vás v ní nejvíc fascinují?

Právě sinice a řasy, protože společně s mechorosty a lišejníky jsou jedinými primárními producenty tohoto území. Všude přítomné sinice a řasy vytváří specifická společenstva, mnohé z nich patří k zvláštním typům, adaptovaným pouze na toto antarktické životní prostředí. Tato společenstva vytváří viditelnou biomasu rozličných barev a tvarů.

Naše studium jejich přizpůsobivosti a životních cyklů představuje základní zdroj poznatků pro pochopení adaptace mikroorganismů k extrémním životním podmínkám.

Jistě, ale obyčejný návštěvník tu v potocích narazí jen "jakési" řasy...

Síťka s rozsivkami sloužící k jejich výzkumu. Foto: archiv J.Komárka a J.Elstera

"Jakési" řasy to opravdu jsou jen na první pohled. Musíte si pořád uvědomovat, že sladkovodní mokřady studovaného území jsou v podmínkách Antarktidy velice produktivní systémy. A sinice a řasy jsou prvními organismy, které začínají tyto biotopy osidlovat! (Mechorosty jsou až dalšími vývojovými stadii).

Na našem území na ostrově Jamese Rosse se nachází široké spektrum sladkovodních mokřadů, které vytvářejí komplikovanou mozaiku společenstev sinic, řas a mechorostů. My můžeme, na základě zastoupení těchto složek, usuzovat na stupeň vývoje společenstev a současně odhadujeme, ve které fázi vývoje se konkrétní biotopy nacházejí. Zkrátka jsou to velice přitažlivá témata. Navíc jde momentálně o oblast polární biologie, kde se objevují nejpozoruhodnější poznatky.

Mozaika mechorostů, sinic a řas. Foto: archiv J.Komárka a J.Elstera