Úvodní stránka › Antarktický projekt › Antarktické právo

České právo a Antarktida

Publikováno: 3.3.2004. Autor: Mgr. Ondřej Vícha, Přečteno: 8990 ×.

Z mezinárodních smluv platných pro oblast Antarktidy je Česká republika smluvní stranou Smlouvy o Antarktidě, ke které tehdejší ČSSR přistoupila v roce 1962 (vyhláška MZV č. 76/1962 Sb.). Smlouva o Antarktidě je od tohoto roku právně závazná zejména pro stát jako takový (vzhledem k tomu, že stanoví povinnosti zejména státu).

Úmluva o ochraně antarktických mořských živých zdrojů (Canberra, 1980) se pro Českou republiku stane závaznou okamžikem vstupu do Evropské unie (vzhledem k tomu, že Evropská společenství jako celek jsou smluvní stranou této úmluvy). Česká republika není smluvní stranou Úmluvy o ochraně antarktických tuleňů (Londýn, 1972).

Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě (Madrid, 1991) Česká republika podepsala v roce 1992, ale dosud nebyl ratifikován. To mimo jiné znamená, že ČR nemůže zasahovat do zásadních otázek týkajících se Antarktidy, protože nemá hlasovací právo v rámci ATCM a nemůže jmenovat pozorovatele. Pro české vnitrostátní subjekty (tj. pro české občany a vědecké či jiné organizace) z toho vyplývá, že dosud nejsou povinny dodržovat závazky stanovené Madridským Protokolem, a za jejich případné porušení nemohou být ani sankcionovány.

Tato situace se však významně změní poté, co ČR ratifikuje Madridský Protokol. Rozhodujícím okamžikem v této souvislosti bude datum publikace Madridského Protokolu ve Sbírce mezinárodních smluv. Od tohoto okamžiku bude Madridský Protokol závazný nejen pro stát, ale i pro jeho vnitrostátní subjekty. Ve stejný den nabude rovněž účinnosti zákon č. 276/2003 Sb., o Antarktidě a o změně některých zákonů.

Zákon o Antarktidě byl schválen Parlamentem ČR dne 6.8.2003, zákon je platný, ale zatím nenabyl účinnosti. Účelem zákona o Antarktidě je zajistit dodržování mezinárodních závazků České republiky týkajících se Antarktidy, zejména zajistit všestrannou ochranu životního prostředí Antarktidy v souladu se Smlouvou o Antarktidě a s Madridským Protokolem.

Zákon se vztahuje na všechny státní občany České republiky, právnické osoby se sídlem na území České republiky a osoby bez státní příslušnosti, které mají trvalý pobyt na území České republiky, pokud se účastní činností v Antarktidě a dále na cizince, kteří nespadají do kategorie osob uvedených v článku VIII odst. 1 Smlouvy, pokud se budou účastnit výpravy do Antarktidy, která je organizována v České republice nebo místo jejího konečného odjezdu bylo v České republice. Pro tyto osoby zákon používá legislativní zkratku "česká osoba". Tyto osoby jsou povinny chovat se v souladu se Smlouvou o Antarktidě, Madridským Protokolem a s dalšími mezinárodními závazky týkajícími se Antarktidy, kterými je Česká republika vázána. České osoby, které se chtějí účastnit činností v Antarktidě, musí je plánovat a provádět tak, aby byly na nejnižší možnou míru omezeny nepříznivé vlivy na životní prostředí Antarktidy.

Zákon o Antarktidě komplexně upravuje podmínky ochrany životního prostředí v Antarktidě ve vztahu k českým subjektům, zakazuje provádět určité činnosti v Antarktidě (např. vyhledávání, průzkum a těžbu nerostných zdrojů, s výjimkou vědeckého výzkumu nerostných zdrojů; sběr nerostů a paleontologických nálezů a jejich vývoz s výjimkou jejich sběru a vývozu prováděného v rámci povoleného vědeckého výzkumu; odstraňování odpadů v oblastech bez ledu a v sladkovodních systémech; vypouštění škodlivých látek do moře v oblasti Antarktidy; ukládání odpadu do moře; ohrožování, poškozování nebo ničení historických míst nebo památníků), stanovuje určité činnosti, které lze provádět pouze na základě povolení (např.: vstup na zvláště chráněné antarktické území; zasahování do populací a stanovišť původních rostlin a živočichů; dovoz nepůvodních druhů živočichů, rostlin a mikroorganismů do Antarktidy; dovoz některých látek do Antarktidy), upravuje výkon státní správy s tím spojený s cílem zajistit všestrannou ochranu životního prostředí v Antarktidě a kontrolu dodržování antarktické legislativy a ukládání sankcí za porušení zákona nebo rozhodnutí vydaných na jeho základě.

Zákon o Antarktidě je založen na kombinaci oznamovacího a povolovacího režimu. Obecně platí, že české osoby mohou provádět činnosti v Antarktidě po jejich předchozím ohlášení, nestanoví-li zákon, že je třeba povolení. Ohlášení se nevyžaduje pro plavbu námořních plavidel a rekreačních jachet za účelem proplutí Antarktidou a pro přelet letadel nad Antarktidou.

Ostatní činnosti, k nimž není třeba povolení, stačí ohlásit Ministerstvu životního prostředí do 60 dní přede dnem plánovaného vstupu do Antarktidy. České osoby jsou povinny předložit Ministerstvu životního prostředí do 30 dnů od ukončení činnosti v Antarktidě závěrečnou zprávu o průběhu pobytu (ohlášené činnosti) v Antarktidě.

České osoby musí mít povolení vydané Ministerstvem životního prostředí k pobytu v Antarktidě delšímu než 30 dní, nebo ve skupině více než pěti osob a k dalším taxativně stanoveným činnostem v Antarktidě (vědecký výzkum nerostných zdrojů v Antarktidě, odběr nerostů nebo paleontologických nálezů v Antarktidě a jejich vývoz z Antarktidy, výstavba, přestavba nebo odstraňování české stanice a jiných objektů a zařízení v Antarktidě, vstup na zvláště chráněné antarktické území, zasahování do populací nebo stanovišť geograficky původních rostlin a živočichů, odběr zvláště chráněných antarktických druhů rostlin a živočichů, dovoz geograficky nepůvodních druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů do Antarktidy a dovoz pesticidů, polychlorovaných bifenylů (PCB), polystyrenových kuliček nebo plátků, nesterilní půdy a jiných látek nebo přípravků nebezpečných životnímu prostředí Antarktidy a stanovených vyhláškou MŽP do Antarktidy). Povolení MŽP podle tohoto zákona musí mít dále česká osoba, která organizuje turistické výpravy do Antarktidy.

Zákon dále stanoví výjimku, podle které se povolení nevyžaduje, pokud činnost byla české osobě povolena některou jinou smluvní stranou Smlouvy o Antarktidě nebo Madridského Protokolu. Podle přechodných ustanovení zákona pak platí, že české osoby, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provádějí činnosti v Antarktidě, mohou tyto činnosti provádět bez povolení nejdéle po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Proces EIA

Činnosti českých osob, k nimž je podle zákona potřeba povolení, jsou předmětem procesu posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. proces EIA). Podle rozdílného vlivu plánované činnosti zákon rozlišuje tři základní fáze procesu EIA (zjišťovací řízení, počáteční vyhodnocení vlivů - IEE a všestranné zhodnocení vlivů - CEE). Lze předpokládat, že u většiny plánovaných činností (např. malé turistické nebo průzkumné expedice nebo malé vědecké projekty s lehkým vybavením nebo zásobovací akce) bude probíhat pouze zjišťovací řízení, které bude zakončeno vydáním písemného závěru maximálně do 30 dnů ode dne doručení oznámení MŽP.

Kontrola a sankce

Kontrolu dodržování mezinárodních závazků, ale i povinností vyplývajících z vnitrostátní legislativy, lze provádět prostřednictvím pozorovatele. Pozorovatel jmenovaný Ministerstvem životního prostředí bude mít právo vstupovat v kteroukoliv dobu do všech oblastí Antarktidy a provádět zde kontrolu. Při provádění kontroly je pozorovatel povinen prokazovat se zvláštním průkazem vydaným ministerstvem.

Oproti tomu budou české osoby povinny strpět prohlídky a kontroly prováděné pozorovateli v Antarktidě, poskytnout pozorovatelům nezbytnou součinnost a neodkladně provést opatření k nápravě zjištěných nedostatků směřující k ochraně životního prostředí a odvrácení škod.

Mezi sankce, které hrozí českým osobám za porušení tohoto zákona, patří zejména pokuty uložené Ministerstvem životního prostředí (příp. Ministerstvem dopravy u námořních deliktů) ve správním řízení (podle závažnosti porušení až do 6 milionů), odebrání věci získané v rozporu se zákonem, příp. trestněprávní sankce stanovené podle trestního zákona.

Prováděcí vyhláška k zákonu o Antarktidě

V nejbližší době vyjde ve Sbírce zákonů prováděcí vyhláška k zákonu o Antarktidě, která bude obsahovat seznam látek a přípravků nebezpečných životnímu prostředí Antarktidy, k jejichž dovozu do Antarktidy je třeba povolení, náležitosti oznámení o plánované činnosti v Antarktidě, náležitosti dokumentace a náležitosti stanoviska k počátečnímu vyhodnocení vlivů, náležitosti dokumentace a náležitosti posudku a stanoviska k všestrannému zhodnocení vlivů a vzor zvláštního průkazu pozorovatele.

Závěr

Česká republika se přijetím zákona o Antarktidě přiřadila k ostatním státům, které již mají obdobné právní předpisy na ochranu životního prostředí tohoto kontinentu (např. Německo, Švédsko, Nizozemí, Bulharsko, Finsko, Norsko, Rusko, USA, Nový Zéland, Austrálie, JAR).

Pro české občany a vědecké či jiné organizace, které mají zájem cestovat do Antarktidy a pobývat tady, z něj vyplývá řada povinností. Před cestou do Antarktidy bude zejména potřeba zjistit, zda si plánovaná činnost vyžádá povolení MŽP nebo bude postačovat ohlášení. Od toho bude třeba odvíjet i časový harmonogram přípravy cesty do Antarktidy. Přitom je potřeba počítat až se dvěma měsíci pro vyřízení žádosti o vydání povolení. Zákon stanoví např. lhůtu pro ohlášení činnosti v Antarktidě (60 dní před plánovaným odjezdem) nebo celkovou lhůtu, ve které musí být rozhodnuto o žádosti (do 60 dnů ode dne podání žádosti). U krátkodobějších činností s nevýznamnými vlivy na životní prostředí Antarktidy lze předpokládat lhůty kratší.

Českým subjektům cestujícím do Antarktidy lze doporučit seznámit se nejen se zákonem, ale i s mezinárodními smlouvami platnými v Antarktidě (zejména s Madridským Protokolem).

doporučit článek e-mailem | tisk článku