Úvodní stránka › Antarktický projekt › Česká antarktická stanice Johanna Gregora Mendela

Naše antarktická stanice pokřtěna

Publikováno: 28.2.2007. Autor: Hynek Adámek, Přečteno: 9646 ×.

Česká polární stanice Masarykovy univerzity v Antarktidě byla dne 22.2.2007 slavnostně pokřtěna na stanici Johanna Gregora Mendela. Slavnostní otevření se odehrálo v dopoledních hodinách tamního času za účasti zástupce českého velvyslanectví v Buenos Aires v Argentině, děkana Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity doc. RNDr. Milana Gelnara, CSc. a všech členů vědeckého týmu, který na stanici působí již od poloviny ledna letošního roku.

"Stanice byla pokřtěna šampaňským a její činnost byla oficiálně zahájena přestřižením pásky, která bude následně převezena do České republiky," informoval v krátkém telefonu přímo z místa vedoucí vědeckého týmu prof. RNDr. Pavel Prošek, CSc. z Masarykovy univerzity.

Průběh antarktické expedice 2007 - základní informace

Letošní antarktická sezóna českých vědců na ostrově Jamese Rosse byla zahájena jejich příletem 11. ledna 2007. Celý komplex stanice přežil bez problémů antarktickou zimu a vědci jej nalezli ve stejném stavu v jakém ho v březnu 2006 zazimovaný opouštěli.

Od dvou předešlých, ve kterých byla stanice budována a dokončena, se letošní sezóna liší - poprvé mají na stanici převahu vědci nad techniky a poprvé tak jde o vědeckou sezónu se vším všudy.

Členové expedice:

Geografický ústav Přírodovědecké fakulty Masarykovy university v Brně
Prof., RNDr., Pavel Prošek, CSc - vedoucí expedice, klimatolog
Doc.Ing.Miloš Barták, CSc.- botanik, Mgr. Olga Bohuslavová - botanik
Prof.RNDr. Jan Gloser, CSc.- botanik, Mgr. Kamil Láska. Ph.D. - klimatolog
Mgr. Ondřej Marvánek - geomorfolog, Harper Kieran diplomant British Antarctic Survey - glacioklimatolog.

Česká geologická služba
RNDr. Petr Mixa, RNDr. Bedřich Mlčoch, Mgr. Daniel Nývlt

Přírodovědecká fakulta UK
RNDr. František Holub - geolog, RNDr. Jan Košler, Ph.D. - geolog

Geologický ústav AV ČR
RNDr. Martin Svojtka, Ph.D.

Botanický ústav AV ČR se sídlem v Třeboni
Doc. Ing. Josef Elster, CSc., RNDr. Ondřej Komárek

Společnost PSG- International a.s., Zlín
Ing. Alois Suchánek - projektant stanice, Jan Pobořil - technik

Pracovní režim

Po oživení stanice se tým dostal do normálního pracovního rytmu.

Členové expedice jsou rozdělení do dvoučlenných služeb, ve kterých se střídají. Služba vstává v 7:00 hodin a na 8:00 je připravena snídaně. Oběd je ve 13.30 h, večere v 19.30 h. Po snídani pak na stanici zůstává většinou jen služba. Ta vaří všechna tři jídla a dbá o pořádek v kuchyni a v ubytovací budově. Ostatní absolvuji svůj program v souladu s obsahem svých odborných činností (experimenty přímo na stanici, práce v terénu). Technici provádějí kontrolu a údržbu (energetická zařízení, zásobování vodou, komunikačních systémů atd.). Samozřejmě, pokud je to pro jejich práci zapotřebí, zůstávají vědci mimo stanici i několik dnů.

Nějaký den volna pro všechny zde neexistuje, protože je prioritou využít každý den s dobrým počasím. Volný čas si každý utváří sám. Většinou po večeři, kdy nastává klidnější část dne. Stanice má DVD přehrávač a už poměrně obsáhlou sbírku filmů. Z hudebních CD převládá jazz a klasika. Knižním bestselerem je letos kniha Oty Nordenskjolda z r. 1913 "K jižní točne", popisuje v ní svoji expedici, která na počátku 20. stol přispěla k objevení zdejších oblastí.

Co zde letos vědci dělají

Jak se v projektu předpokládalo, stává se stanice Johanna Gregora Mendela místem spolupráce českých vědeckých institucí.

Pracovnici z ČGS pokračují v základním geologickém mapování rozlehlé odledněné oblasti na severu ostrova a okolních ostrovů. Geologická mapa této oblasti zatím neexistuje a při kontaktech s geology-specialisty z jiných zemi (např. Argentiny, Velké Britanie, Brazílie) je o dokončení tohoto tématu a publikování mapy velký zájem. Pro všechny se stane základním informačním zdrojem a podkladem pro další geologické výzkumy.

Kromě toho geologové ve spolupráci s kolegy z PřF UK a Geologického ústavu AV ČR řeší témata jako např: vulkanické aktivity na ostrově Jamese Rosse, rekonstrukce změn zalednění ve vztahu ke globálním klimatickým změnám v nejmladší geologické historii. Dál pokračují ve výzkumech vývoje severní části Antarktického poloostrova v druhohorách a třetihorách ve vztahu k okolním kontinentům.

Úkolem geomorfologa je, vedle geomorfologického mapováni, studium současných procesů utváření zemského povrchu. Zaměřuje se na sledování svahových pohybů a formování horských vrcholových plošin.

Botanicky výzkum (PřF MU a BU AV ČR) je zaměřený především na sinice a řasy, mechy a lišejniky. První dvě skupiny rostlin jsou pionýrskými organizmy. Proto je věnována pozornost jejich diverzitě a produktivitě, především v mokřadech a potocích. Mechy a lišejníky osídlují převážně kamenný povrch ostrova. Je sledována jejich ekologie a pomocí otevřených venkovních expozičních komor je simulováno globální oteplovaní a s pomoci terénních zátaras naopak navozován vznik sněhových zavějí, simulujících ochlazováni prostředí.

Klimatologové systematicky doplňují vybavení základní meteorologické stanice, zahušťují síť meteorologických stanic v severní části ostrova - z původního počtu 5 na 8, provádějí údržbu terénních stanic a načítání změřených datových souborů. Všechno s cílem řešení témat: režim slunečního záření a důležitých částí jeho spektra (např. UV) pod vlivem atmosférických faktorů, změna vlastnosti vzduchových hmot při přetékáni ostrova, vegetační mikroklima porostu pionýrských druhu rostlin a energetická bilance typických povrchů ostrova. Spolupracuji na řešení glacioklimatického problému: vztah mezi energetickou bilancí a bilancí hmoty malého pokryvného ledovce.

Brazilští kolegové

Letos tábořili pod stany necelý kilometr od stanice brazilští paleontologové. V terénu zde pátrají po pozůstatcích blíže neurčeného křídového obratlovce. Proběhla zdvořilostní návštěva, kde se probíraly informace o vědeckých programech a naši geologové jim poskytli zásadní informace pro jejich činnost. Na nějaké časté návštěvy ale nebyl čas. Každý den je třeba co nejvíc využít pro vlastní vědeckou práci.

Plavby po moři

Stanice je vybavená motorovým nafukovacím člunem - zodiakem a letos jej vědci začali intenzivně využívat. Šetří jim čas. Na vzdálená místa u pobřeží se už nemusí dlouho přesouvat obtížným terénem. K největším zážitkům při plavbě patřilo setkání se skupinou několika velryb. Šlo sice jen o plejtváky malé (délka asi 8 m), ale na hodně krátkou vzdálenost. Byli dost zvědaví, takže se přiblížili na několik metru od člunu, několikrát se hluboce nadechli a vydechli a v pohodě vzdálili.

Trochu nervóznější jsou letos setkání s lachtany, kteří se v poslední době začali objevovat ve skupinách na pobřeží. I na pevnině jsou dostatečně rychlí k tomu, aby rušitele svého klidu pořádně prohnali.

Informace na internetu

První fotografie z antarktické sezóny 2006-2007
Krátké zpravodajství geologů z ostrova Jamese Rosse

DOPORUČUJEME: Antarktida 2006 v rádiu

Na stránce http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zprava/_zprava/325120 najdete záznamy všech rozhlasových reportáží odvysílaných na stanici ČRo 1 - Radiožurnál během expedice Antarktida 2006 nebo těsně po ní. Nechybí tématicky související příspěvky.

doporučit článek e-mailem | tisk článku