![National Geographic Česko [logo]](/images/ng/national-geographic-cesko-grey.jpg)
Úvodní stránka › Antarktický projekt › Antarktické právo
Naši na zasedání antarktické smlouvy
Publikováno: 2.8.2005. Autor: Hynek Adámek, Přečteno: 7334 ×.
Letošní 28. zasedání Organizace států antarktické smlouvy proběhlo od 6. do 17. 6. 2005 ve švédském Stockholmu. V obou pracovních skupinách - mezinárodního práva a zasedání CEP (výboru pro ochranu životního prostředí) - měla Česká republika své delegáty. Mimo jiné zde prezentovali i výsledky letošní antarktické sezóny.
Zasedání nám přiblížil člen delegace prof. Pavel Prošek, vedoucí antarktického projektu.
Stránky o české stanici.
Stránky o české stanici.
Titulní stránka Zprávy o inspekci Antarktidy 2005.
S čím jste do Stockholmu jeli?
Naše delegace předkládala tři základní informační materiály. První byl o stavu řešení projektu české antarktické stanice. V něm bylo shrnuto vše, co se udělalo za poslední rok - od převezení materiálu do Antarktidy, o problémech s lodí, o vylodění a o stavbě. Následovalo konstatování současného stavu (ze 70% je všechno hotovo) a popis činností, které proběhnou příští rok.
Druhý materiál obsahoval informace o stavu životního prostředí kolem stanice v roce 0. Je to shrnutí, jak to na místě stavby vypadá s geologií, geomorfologií, vegetací a faunou před možným ovlivněním ze strany stanice.
Třetí materiál informoval o ukončení procesu projednávání Českého antarktického zákona. Na základě této dokumentace jsme pak byli slavnostně převedeni ke kulatému stolu CEP.
Co tím máme rozumět?
Každý stát, který chce být členem CEP, musí mít schválený Antarktický zákon. Po jeho schválení a ukončení procesu na mezinárodní úrovni jsme byli převedeni mezi stálé členy.
Už během výstavby stanice proběhla na místě inspekce. Hovořilo se o jejich výsledcích?
Zpráva z této inspekce tam skutečně byla předložena. Sepsala ji tříčlenná komise, která dělala inspekci v prostoru Antarktického poloostrova. O nás se v ní píše na straně 107. Jsme uvedeni jako UN-NAMED CZECH STATION (bezejmenná česká stanice). Autoři konstatují, že neshledali žádné problémy a je to v podstatě popis všeho, co viděli na místě.
Jak probíhala pracovní setkání v rámci zasedání?
Z "politické práce" proběhla oficiální setkání se členy argentinské a chilské delegace. Už před jednáním ATCM dostali delegáti oficiální noty s dotazy na náš zájem uzavřít memorandum o spolupráci v Antarktidě. Argentinci přímo na místě vyjádřili ochotu dát memorandum dohromady a Chilané nám dokonce dali hotovou první verzi smlouvy. Při té příležitosti Chilané potvrdili zajištění přepravy našeho zbylého materiálu uskladněného v Punta Arenas na ostrov Jamese Rosse.
Jak vážně brala zasedání hostitelská země?
Překvapilo mě, jak velkou tomu Švédové přikládali váhu. Jeden den byla přítomná ministryně zahraničí, dva dny ministryně životního prostředí a jedno dopoledne dokonce i sám král.
Letos jste museli mít zcela odlišný pocit než loni, kdy se z naší strany mluvilo jen o plánech a představách. Letos jste prezentovali již výsledky stavby.
A to nezapomeňte na obtížné obhajoby všech předkládaných materiálů.
Tentokrát jsme ale už popisovali věci, které se staly a měli jsme možnost doložit, že se vůbec neodlišují od toho, co jsme tu řekli předtím. Vyloďovací a stavební činnosti proběhly bez problémů a bez zranění. Nekonaly se ani žádné průšvihy, kdy bychom zasáhli do okolní krajiny.
Takže jste měli pocit zadostiučinění?
Ano, je to velmi dobrý pocit. Už jsme byli vyzváni, ať se letos zúčastníme zasedání COMNAP v Sofii. Je to Výbor managerů národních antarktických programů (Council of Managers of National Antarctic Programmes).
Navíc jsme byli vyzváni, abychom předložili přednášku do SCAR (Scietific Committee on Antarctic Research - Vědecká komise pro antarktický výzkum). Dostali jsme tedy draft přihlášky. Vše musí proběhnout tak, abychom do poloviny ledna 2006 už měli finální přihlášku, která se předloží k projednání v létě 2006 v Hobartu v Tasmánii, kde bude další zasedání. Když to dobře dopadne, budeme přijati jako tzv. asociační člen SCAR. Tady je přijetí dvojstupňové, až pak je tzv. full member. Zkrátka naše práce měla i odezvy v těchto dvou výborech, do kterých nás chtějí.
Byla okolo naší stanice velká diskuze?
Program je vždy tak nabitý, že k věcem, které nejsou problematické, se nediskutuje.
My bychom mohli ukazovat detailně, jak stavba probíhala, ale pro to v tak nabitém jednání není místo. Ty informace si každý mohl přečíst v našem elaborátu.A v zákulisí?
V zákulisí to bylo samozřejmě jiné. Například Britové měli o nás velký zájem. Setkali jsme se a dostali informace. Členové kontrolní komise dostali fotografie. Celkově byla stavba hodnocena jako povedená akce, a vzhledem k tomu, že jsme byli první ze skupiny států, kteří přistoupili k realizaci, tak jsme pootevřeli dvířka všem ostatním "stavitelům."
O koho se jedná?
Stanici plánují postavit Belgičané a Estonci, Norové chtějí změnit stanici z letní na celoroční, na stavební povolení čekají Britové, kteří žádali o generální rekonstrukci stanice Halley Point a Němci žádají povolení na generální přestavbu své Neumayerovy stanice.
Domlouvali jste už konkrétnější vědeckou spolupráci na naší stanici?
Samozřejmě, že již zmiňovaná jednání s Chilany a Argentinci měly i vědeckou část. Dále jsme jednali o spolupráci s Brity. Máme dohodnuto jedno společné výzkumné téma, zatím to vypadá na dva až tři roky. Angličané u nás budou při instalaci přístrojů a pak jeden člověk během programu. Dodají i část přístrojové techniky.
Nebylo letos na zasedání téma, které by všechny "zvedalo ze sedadel"?
Nějaký velký problém Antarktidy se letos opravdu neřešil. Nebylo nic, co by čeřilo hladinu jako například loni, kdy se velice diskutovalo o ruském vrtu do podledovcového jezera Vostok. Letos proběhlo všechno v klidu. Příští zasedání bude za rok v Edinburgu a já věřím, že tam budeme bez senzací a v pohodě informovat o definitivním ukončení výstavby.