Úvodní stránka › Česká mozaika › 2006

Svatý Václave, ukaž druhou tvář

Publikováno: 4.10.2006. Autor: Foto: Jan Gloc a Martin Frouz; text popisků: Martin Frouz, Přečteno: 77798 ×.

V české mozaice říjnového čísla National Geographic se věnujeme dvojímu životu knížete Václava - jeden měl historický, a druhý legendární. Výjimečné postavení tohoto světce potvrzují i rozporuplné ohlasy: od popírání existence Václava po adoraci a zbožštění. Tomu se také věnuje článek v časopise.

V této fotogalerii vám chceme ukázat několik míst a předmětů spojených se sv. Václavem a svatováclavskou legendou.

1.

Plastika zobrazující zavraždění knížete Václava, nachází se v kryptě sv. Kosmy a Damiána v kostele sv. Václava ve Staré Boleslavi.

2.

Sloupy románské klenby v kryptě sv. Kosmy a Damiána, která se podle tradice nachází na místě vchodu do původního kostela, kde byl kníže Václav zavražděn.

3.

Další z mnoha vyobrazení vraždy sv. Václava, freska z roku 1866 v kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražském Karlíně. ... Krev pak jeho nemohli setříti po tři dni se stěn chrámových, neboť volala k Bohu jako Abelova proti Boleslavovi. Po několika letech byly přeneseny ostatky jeho do slavného města Prahy a položeny byly u svatého Víta. (Proložní legenda o sv. Václavu)

4.

Klepadlo v podobě lví hlavy, kterého se měl držet umírající sv. Václav na dveřích kostela ve Staré Boleslavi. Pravděpodobně Karel IV. jej nechal umístnit na dveře kaple sv. Václava v kapitulní katedrále sv. Víta na Pražském hradě. ... K uchu Boleslava se naklonil ďábel a zkazil jeho srdce, že mu odpověděl: Nyní ti chci lépe posloužiti. Po těch slovech udeřil jej mečem po hlavě. Václav se obrátil a řekl: Co ti to napadlo, bratře? A po těch slovech jej uchopil a srazil na zem. Tu přispěchal jakýsi Tuža a ťal Václava do ruky. Ten poraněn na ruce pustil bratra a běžel do chrámu. Tu dva ďábli řečení Tira a Česta ubili jej v bráně chrámové. Hněvsa pak přiskočil a probodl mu bok mečem. Václav ihned vypustil svou duši se slovy: V ruce tvé, Pane, poroučím ducha svého... (I. Staroslověnská legenda o sv. Václavu)

5.

Na vnějším triforiu katedrály sv. Víta najdeme mezi dalšími českými patrony i plastiku sv. Ludmily, babičky sv. Václava.

6.

Detail sochy Matyáše Brauna z počátku 18. století, plastika zobrazuje sv. Ludmilu vyučující mladého knížete Václava. Socha se původně nacházela na rampě Pražského hradu, později na Karlově mostě, dnes je originál deponován v Gorlici, součásti vyšehradských kasemat a na mostě ji nahradila kopie. ... Jeho bába Ludmila dala jej vyučit v knihách slovanských pod vedením kněze, a on si dobře osvojil jejich smysl. Vratislav pak jej poslal do Budče, tam se hoch počal učit knihám latinským a osvojil si je dobře...(I. Staroslověnská legenda o sv. Václavu)

7.

Kníže Václav přijímá ostatek sv. Víta od císaře Jindřicha Ptáčníka. Stalo se tak pravděpodobně na říšském sněmu v Řezně.

8.

Pozůstatky základů a nadzemního zdiva jižní apsidy rotundy sv. Víta, které se nacházejí pod kaplí sv. Václava ve svatovítské katedrále. Dodnes se zde nachází místo původního hrobu sv. Václava, kam bylo přeneseno jeho tělo ze Staré Boleslavi. ... V témž čase ten bohumilý muž učinil slib a rozhodl se v svém srdci, že vystaví chrám Bohu a vítěznému jeho vojínu Vítovi...( II. Staroslověnská legenda o sv. Václavu)

9.

Kníže Václav přináší chléb a víno ke mši.

10.

Oltář v kapli sv. Václava zdobený gotickým reliéfem. Nad oltářem je gotická malba ukřižování s donátory Karlem IV. a Alžbětou Pomořanskou. Stěny kaple jsou dále zdobeny obkladem z leštěných destiček polodrahokamů (fialový ametyst, zelený chrysopras, červený jaspis atd.). V rohu kaple za hrobem sv. Václava je gotické Svatovítské pastoforium.

12.

Kníže Václav sklízí a mlátí obilí. ... Když tedy blažený kníže Václav s pomocí Kristovou spořádal a upevnil svoji říši, ani můj duch, jazyk, řeč ani papír by nestačily vystihnout, jak se osvědčoval před Kristem a jakou nádobou vyvolenou se ukázal, a také proto, že břemenem hříchů jsem obtěžkán, nemohu vylíčiti, jakých škod vojín Kristův, Pánu svému slouže, ďáblu nadělal a co snopků do stodoly Kristovy jakožto věrný sluha jeho sklidil. (Kristiánova legenda, kap. 6)

13.

Jedno ze zastavení, jenž lemuje cestu, kudy bylo dle pověsti převáženo tělo sv. Václava. Z původních 44 kaplí postavených v roce 1674 se jich dodnes dochovalo patrně již jen 14. Jedná se přitom jen o samotné, mnohdy poškozené holé kaple bez původní výzdoby, které mnoho lidí považuje za pozůstatek nějaké křížové cesty.

14.

Zázrak při převážení těla sv. Václava. Koně se zarazili a odmítali jet dál. ... Neboť jak jsme zvěděli z vyprávění jistého hodnověrného obyvatele svrchu řečeného království slovanského, jakmile přišli k vyvýšenému místu v řečeném městě, koně táhnoucí vůz náhle zastavili, a jako by k zemi nohama přirostli, nebyli s to dále popojeti. Vozkové držící otěže čtyřspřeží sice je usilovně poháněli ranami bičů a všichni kolemstojící pomáhali hlasitým pokřikem a postrkováním, seč byli, avšak jak jsme řekli, nehnuli koňským spřežením ani o krok. (?Legenda Vavřincova?, čtení dvanácté)

15.

Původně románský kostel sv. Václava na Proseku, který byl mnohokrát přestavěn. Podle legendy je tím místem, kde se měli při převozu ostatků knížete Václava zastavit koně a kníže Boleslav postavit kostel na památku této události.

16.

Kníže Václav se dostavil na říšský sněm v Řezně se zpožděním a měl být proto vykázán, přítomní si ale povšimli jeho svatozáře a andělů, jenž jej doprovázejí. Knížete Václav byl pak s veškerou vážností na sněmu přijat osobně samotným císařem Jindřichem Ptáčníkem a ostatními přítomnými hodnostáři.

17.

Barokní kovová plastika, jenž v sobě uchovává část ostatků sv. Václava. Tento typ plastiky je nazýván Herma neboli Hermovka, tedy portrétní sochařská bysta přecházející v hranolový sokl.

18.

Helma sv. Václava je součástí svatovítského pokladu již od středověku.

19.

Sv. Václav domlouvá souboj s Radslavem, knížetem zlickým.

20.

Radslav se koří sv. Václavovi .

21.

Meč sv. Václava.

22.

Detail drátěné košile zdobené zlatými kroužky.

23.

Jak je patrné, Josef Václav Myslbek (1848 - 1922) byl při návrhu památníku na Václavském náměstí se zbrojí i ostatními detaily dokonale obeznámen. Vypráví se, že na modelování detailů, jako jsou například kroužky drátěné košile, se podíleli i žáci Myslbekova ateliéru, kteří se podle mistra nějak provinili při výuce.

24.

Opuková socha sv. Václava s parléřovským štítkem u nohou pochází zřejmě z roku 1373. Její autorství je přisuzováno někdy Petrovi, jindy Jindřichu Parléřovi. Některé detaily a polychromie byly při restaurování v 19. století doplněny. Samotná socha se nachází mezi anděly a je obklopena světci sv. Zikmundem, sv. Vítem, sv. Vojtěchem a sv. Ludmilou.