Chýnovská jeskyně vede do nitra hory

Tuto jeskyni nezdobí krápníky, zato její stěny a stropy hrají mnoha barvami.

Kras v malebné krajině okolí Chýnova je tvořen nevelkými polohami krystalických vápenců neboli mramorů, které jsou společně uloženy s nekrasovými metamorfovanými horninami (amfibolity). Jeskyně tu však po dlouhou dobu nebyly známy a jejich vstupy zůstávaly ukryty pod povrchem.

SPECIÁL: Tajemství českých jeskyní

Spadlé kladivo

Pravděpodobně již v 15. století byl v této oblasti těžen vápenec pro výrobu vápna. Těžba v dnešním opuštěném lomu v Pacově hoře však začala až roku 1857. O šest let později došlo k objevu jeskynních prostor, a to zcela kuriózním způsobem. Skalníku Vojtěchu Rytířovi, který pracoval v lomu, spadlo do úzké skalní rozsedliny kladivo. Podařilo se mu do ní protáhnout a byl překvapen, že průrva se zvětšuje v širokou chodbu, která vedla do nitra Pacovy hory.

Další pracovníci lomu ve složení Jan Strnad, Josef Janů a Jan Švehla pak byli prvními lidmi, kteří jeskyni prozkoumali a pronikli do všech dostupných částí včetně nejnižší úrovně protékané podzemním tokem. V letech 1865–1868 probíhaly v jeskyni zpřístupňovací práce, které prováděl rolník z nedalekých Dolních Hořic Václav Rothbauer.

Jeskyně Balcarka nabízí podzemní bludiště a dómy ve dvou patrech

Díky němu si prohlédli roku 1868 Chýnovskou jeskyně první návštěvníci. I když je známo, že organizované výpravy v některých jeskyní probíhaly již v dřívějších dobách, Chýnovskou jeskyni lze považovat za první turisticky zpřístupněnou jeskyní na území České republiky.

 

Bez krápníků, ale s nádhernými barvami

Přestože jeskynní systém prodělal několik méně či více významných úprav turistické trasy, charakter historického zpřístupnění se jeskyně zachovala do dnes - kamenná schodiště, dřevěná zábradlí, tajuplné osvětlení prostor. V průběhu 20. století pak byly objeveny další prostory podzemního systému, přičemž velká část je trvale zatopena vodou.

Zavodněné prostory jsou situovány na přítoku podzemního toku, který tu v podzemí vyvěrá z dalších dosud neznámých částí. V 80. letech byla speleopotápěči objevena největší prostora Chýnovské jeskyně, která je však zcela zatopena. Podzemní tok po průtoku jeskynními prostorami a dalšími neznámými úseky jeskyně vyvěrá na povrch v nedaleké Rutické vyvěračce.

Za sopkami po Čechách: Doupovské hory ukrývají Skalky skřítků, které vytvořily stromy

Chýnovská jeskyně postrádá krápníkovou výzdobu, zato je však unikátní pestrým zbarvením stěn stropů, což je způsobeno střídajícími se polohami mramorů a amfibolitů. Jeskyně je též bohatá na zajímavé minerální výplně. Návštěvníci postupně sestupují až do úrovně protékané podzemním tokem přes 40 metrů hluboko. Mezi nejkrásnější prostory patří Kaple sv. Vojtěcha, kde je instalován litinový kříž. Zajímavé jsou okrouhlé a barevné útvary na stěnách. Nejznámější z nich je Purkyňovo oko. Tzv. Čertovými schody vede prohlídková trasa zpět do vyšších úrovní jeskynního systému a Lepivou chodbou, zpřístupněnou při poslední rekonstrukci, se návštěvníci dostávají do štoly vedoucí k východu z jeskyně.

Celková délka Chýnovské jeskyně je 1400 metrů s výškovým rozpětím 74 metrů. Zpřístupněná trasa má délku 280 metrů. Téměř čtvrtina prostor Chýnovské jeskyně je trvale zatopená vodou.

Více informací se dočtete na stránkách Správa jeskyní České republiky

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.