Jeskyně Výpustek: Žili v ní jeskynní lvi a medvědi a Němci tam vybudovali podzem

Jeskyně Výpustek je jedním z nejvýznamnějších jeskynních systémů Moravského krasu. A má za sebou velmi zajímavý osud.

Na území naší republiky neexistuje jeskyně s tak pohnutou historii, jako podzemní systém blízko Křtin v Moravském krasu. Vchody do labyrintu chodeb a dómů propastí byly přístupny od pradávna, o čemž svědčí opakované paleontologické a archeologické nálezy.

SPECIÁL: Tajemství českých jeskyní

Poprvé je jeskyně Výpustek písemně zmiňována mastičkáři na počátku 17. století. Ucelenější popis pak dávají v 60. letech 17. století dva pánové, učený mnich M. A. Vigsius a J. F. Hertod z Tottenfeldu. Oba zdůrazňují existenci nebezpečných propastí v jeskyni, které se nikdo neodvážil prozkoumat.

Ve druhé polovině 18. století prováděl intenzivní průzkum Výpustku známý jeskynní badatel, starohrabě Hugo František Salm. Aby v podzemním labyrintu nezabloudil, značil si cestu odsypáváním plev. Prošel údajně 7 kilometrů chodeb, aniž dosáhl konce. Salmovy údaje je však nutno brát s velkou rezervou, protože jak psali jeho následovníci, tento badatel měl tendenci ve svých popisech značně přehánět. Je však pravdou, že přístupy do některých zvláště nebezpečných částí nechal Salm zazdít a zamaskovat, aby nedošlo k neštěstí. Jednalo se o části za Babickou chodbou, dnes nazývané Salmův Výpustek, které byly znovu objeveny až roku 1923.

Na přelomu 18. a 19. století vyvíjeli ve Výpustku činnost majitelé pozemků – Lichtenštejnové. Pořádali zde za svitu loučí občasné organizované výpravy a roku 1807 vznikla i první unikátní mapa Výpustku od dvorního inženýra Antonína Loly. Z Lolovy precizní mapy čerpalo v 19. století několik dalších badatelů, kteří ji používali jako podklad pro mapy své. Koncem 19. století Lolova mapa upadla v zapomnění a byla považována za ztracenou nebo zničenou. Místo jejího uložení se v loňském roce podařilo vypátrat autorovi tohoto článku.

Příběh 20. století

První významné zásahy do přírodního charakteru podzemního bludiště Výpustku proběhly ve 20. letech 20. století, kdy zde byly těženy fosfátové hlíny. Během těžby byly zvětšeny profily prostor tak, že zanikla řada skalních přepážek a z bludiště nízkých chodeb vznikly větší prostory. Pozitivním přínosem byly rozsáhlé paleontologické nálezy koster pleistocénní zvířeny, především jeskynním medvědů a lvů.

Koněpruské jeskyně skrývaly kromě kostí zvířat a pravěkých lidí unikátní penězokazeckou dílnu

Dále byly odkryty zajímavé části, a nové propasti. Nejvážnější zásahy do přírodního stavu jeskyně vznikly během činnosti armád Československa a Německa. Ve 30. letech měla v prostorách Výpustku naše armáda muniční sklad a za 2. světové války zde pro změnu Němci vybudovali podzemní továrnu. V 60. letech pak v jedné z hlavích prostor postavila Československá armáda podzemní protiatomový kryt pro záložní velitelské stanoviště. Od roku 2006 je jeskyně Výpustek v péči Správy jeskyní České republiky, která část prostor zpřístupnila veřejnosti. Součástí prohlídky je nejen protiatomový kryt, ale i postupně budovaná archeologicko paleontologická expozice.

Dvoupatrový jeskynní systém, jehož spodní úroveň je protékána Křtinským potokem má v současné době délku přes 2 kilometry a výškové rozpětí 55 metrů. Téměř třetina prostor Výpustku je zpřístupněna veřejnosti. Podzemní komplex ukrývá několik nevyřešených otázek. Mezi nejzáhadnější patří tzv. Urbánkův Výpustek s obrovským jezerem objevený roku 1939, jehož přístupová šachta byla během 2. světové války zavalena.

Více informací o otevírací době, vstupném a konaných akcích najdete na oficiálních stránkách          Správy jeskyní České republiky

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.