Koněpruské jeskyně skrývaly kromě kostí zvířat a pravěkých lidí unikátní penězokazeckou dílnu

Přinášíme vám druhý díl speciálu o českých jeskyních. Koněpruské jeskyně, nejdelší jeskynní systém Čech odkrývá své tajemství: kosterní nálezy lidí i zvířat, penězokazeckou dílnu z 15. století nebo vzácné koněpruské růžice.

Zdroj: Petr Zajíček

Kopec Zlatý kůň pět kilometrů na jih od Berouna v Českém krasu ukrývá nejdelší jeskynní systém Čech. Podstatná část prostor však byla lidem dlouho neznámá. Přesto v pravěku některé dutiny komunikovaly s povrchem přirozeným propastmi, o čemž svědčí kosterní nálezy lidí i pleistocénní zvířeny.

Kdo jeskyně obýval?

Zatímco živočichové, jeskynní medvědi, hyeny a další obratlovci v jeskyních žili a to již před 150 tisíci lety, kosti pravěkých lidí druhu Homo sapiens včetně jejich kamenných a kostěných nástrojů byly do podzemí splaveny. Pravěcí lidé na území Českého krasu pobývali již přibližně před 30 tisíci lety.

Později byly vchody a ústí propastí přirozeně zavaleny. Část horního patra Koněpruských jeskyní však byla přístupna i v 15. století. Po objevu jeskyně zde byla nalezena zcela unikátní penězokazecká dílna. Nález zahrnoval velké množství nepovedených mincí, měděných plechů, mincovního náčiní a dalšího materiálu.

Výzkumy naleziště ukázaly, že v letech 1460–1470 tu pobývali neznámí penězokazci. Terénní úpravy v prostoře svědčí o tom, že tu přebývali a přespávali. Zajímavý je i poznatek, že tito penězokazci již používali k výrobě mincí raznici, zatímco v oficiální mincovně se v té době ještě vystříhávaly z plechu.

 

Tři patra dómů, chodeb a propastí

Koněpruské jeskyně byly objeveny roku 1950 po odstřelu v Houbově lomu. Postupně byl odhalen systém dómů, chodeb a propastí ve třech výškových úrovních. Rozlohou nejmenší je horní patro, a naopak nejrozlehlejší je patro střední. Od roku 1959 je horní a střední patro zpřístupněno veřejnosti.

Celková délka všech prostor dnes činí 2050 metrů při výškovém rozpětí 70 metrů. Veřejnosti zpřístupněná část je dlouhá 580 metrů. Vchod do jeskyní se nachází asi 50 metrů nade dnem bývalého Houbova lomu a vstupuje se jím do středního patra jeskyní. Jeskynní prostory jsou velké, proto se vstupu nemusí obávat ani ti, kteří mají obavy z těsnějších prostor. V jeskyni je velký počet schodů, proto by lidé v horším zdravotním stavu měli návštěvu zvážit.

Jeskynní soustava se utvářela postupnou dlouhotrvající korozní činností vod ve vrstvách devonských vápenců. Větší dómy vznikly na křížení puklin a chodeb borcením stěn a stropů. Některé části byly v dřívější vývojové fázi  zčásti modelovány podzemním tokem, jako například tzv. Stará chodba.

Krápníková výzdoba jako na dlani

Největší prostorou je Proškův dóm s půdorysnými rozměry 50 x 30 metrů. Dominantou dómu je mohutný starý stalagmit Mohyla, který je největším krápníkem v Čechách. Kromě běžných typů krápníkové výzdoby, jako jsou stalaktity, stalagmity, sintrové kaskády s jezírky, najdeme v Koněpruských jeskyních unikátní formu tzv. koněpruské růžice. Vytvářejí na stěnách a stropech silné souvislé pokryvy, ve kterých se střídají vrstvy minerálů kalcitu (CaCO3) a chalcedonu (SiO2). Mezi další krásné krápníkové útvary patří například Varhany, Věčná touha či Labuť. V posledním úseku prohlídky stoupají návštěvníci po točitých schodech 20 metrů vysoko do Mincovny, kde je v současné době nová expozice.

Jeskyně Naica: Největší krystaly na světě vypadají jako z ledu

Koněpruské jeskyně blízko hradu Karlštejna jsou druhé nejnavštěvovanější jeskyně České republiky. Blízko u východu z jeskyní se nachází nově zrekonstruovaná naučná stezka na které se dozvíte informace o krajině, fauně a flóře chráněného území.

  • Více se o jeskyních dočtete na oficiálních stránkách http://www.caves.cz/cz/jeskyne/konepurske-jeskyne/
  • Otevřeno je denně od 8 do 17 hodin.
  • Koněpruské jeskyně nabízejí prohlídku zpřístupněné trasy jen při baterkách. Baterkové prohlídky se budou konat každé poslední pondělí v měsíci (kromě července) po celou návštěvnickou sezónu 2012. 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články