Nejdelší trasa naším podzemím vede Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi

Rozsáhlý komplex o dvou patrech je významným nalezištěm kosterních pozůstatků jeskynní fauny a člověka. A navíc je nejdelší veřejnosti zpřístupněnou jeskyní v Česku.

Rozsáhlý jeskynní systém situovaný v okrajové části městyse Sloup v severní části Moravského krasu se utvářel ponornou činností Sloupského potoka. Podstatná část dvoupatrového jeskynního labyrintu byla známa odnepaměti. Podzemní prostory byly volně přístupné, o čemž svědčí nálezy pravěké zvířeny i člověka.

SPECIÁL: Tajemství českých jeskyní

Návštěva z císařského dvora

Staré skály – tak se nazývala sloupská část celého systému, která byla lidem přístupná. Byla navštěvována místními lidmi, zvědavci a dobrodruhy. První písemná zmínka  o jeskyních u Sloupu pochází z roku 1669 od J. F. Hertoda z Todtenfeldu. Nejzajímavější historická událost se však vztahuje až k roku 1748, kdy jeskyně prozkoumal a popsal dvorní matematik a fyzik císařského dvora ve Vídni Johan Antonius Nagel. Prostoupil nejen všemi dostupnými prostorami horního patra, ale nechal se spustit i do patra spodního v tzv. Stupňovité propasti. Malíř Beduzzi, který jej doprovázel, průzkumy dokumentoval unikátními kresbami.

Roku 1800 pak vznikla první mapa Sloupských jeskyní. Jejím autorem byl K. Süsz, který ji nakreslil na příkaz starohraběte Hugo Salma, též známého krasového badatele. V průběhu 19. století se Sloupské jeskyně stávaly daleko častěji předmětem průzkumů a výzkumů. Např. Jindřich Wankel zkoumal podrobně prostory spodního patra protékané aktivním podzemním tokem Sloupského potoka. Objevil tak řadu nových částí systému.

Nejkrásnější je Eliščina jeskyně

Eliščina jeskyně byla skutečným objevem. FOTO: Petr Zajíček

K mimořádné události došlo roku 1879, kdy místní občan Václav Sedlák objevil při hledání kostí jeskyních
medvědů nádhernou prostoru – Eliščinu jeskyni. O dva roky později byla Eliščina jeskyně zpřístupněna veřejnosti.

Tajemné jeskyně království Mustang v Nepálu. EXKLUZIVNĚ PRO NG

Postupně pak docházelo k propojení jednotlivých částí celého systému Sloupsko-šošůvských jeskyní a jejich zpřístupňování, přičemž poslední – šošůvská část byla objevována v letech 1899–1914. Po vzájemném propojení prostor vznikl nejdelší návštěvní okruh jeskynním podzemím v České republice. Koncem 90. let 20. století byla po rozsáhlé rekonstrukci prohlídkové trasy pomocí přemostění zpřístupněna Stupňovitá propast a k okruhům připojena také věhlasná archeologická lokalita Kůlna.

Systém Sloupsko-šošůvských jeskyní vyniká především mohutnými hlubokými podzemními propastmi, které propojují dvě hlavní jeskynní patra. Prostory Eliščiny jeskyně a také šošůvské části vynikají mimořádně bohatou
krápníkovou výzdobou. Ke dvěma prohlídkovým okruhům (krátký a dlouhý), přibyly ještě okruhy tématické – historický, při kterém mají průvodci dobové kostýmy, a speleologický, kdy počtem omezené skupinky zájemců procházejí spodní patra speleologickým způsobem.

Celková délka všech prostor Sloupsko-šošůvských jeskyní je 4 890 metrů s výškovým rozpětím 98 metrů. Zpřístupněny jsou téměř 2 kilometry. Sloupsko-šošůvkě jeskyně jsou součástí nejdelšího krasového jeskynního systému v České republice, jehož hlavní část tvoří Amatérská jeskyně. 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.