Tajemství českých jeskyní: Tisíce unikátů s krápníkovou výzdobu i netopýry

V Česku je několik tisíc jeskyní. Ale přístupných jich je pouze 14. Můžete však vidět naprosté unikáty…

Zdroj: archiv

Encyklopedie praví, že jeskyně je podzemní dutina vytvořená přirozenou cestou, jeskyňář to vyjádří lapidárněji – je to přirozeně vzniklá díra do země, do které se vejde člověk. Takových „děr“ je u nás více než tři a půl tisíce a v našem seriálu bychom vás rádi postupně seznámili s těmi, do nichž se můžete podívat jako běžní návštěvníci.

Pár metrů až desítky kilometrů

Jeskyně dělíme na krasové, miliony let utvářené neúnavnou korozní a erozní činností vody, a nekrasové, vzniklé mechanickými procesy v horninách. Některé jeskyně na našem území mají délku jen pár metrů, nejdelší je téměř 35 kilometrů dlouhý jeskynní systém řeky Punkvy a jejích zdrojnic označovaný jako soustava Amatérské jeskyně. 

Kromě Amatérské jeskyně k této naší nejdelší „díře v zemi“ patří například Punkevní jeskyně a Sloupsko-šošůvské jeskyně, jež jsou všechny navzájem propojeny.

Na našem území jsou jeskyně rozprostřené nerovnoměrně. Krasových, kterých jsou asi dvě třetiny, najdeme nejvíce v našich největších krasových oblastech – v Českém a Moravském krasu. Další jsou vázány na menší krasová území a izolované čočky vápenců, mramorů a dolomitů. Zbývá jedna třetina – nekrasové jeskyně převážně v pískovcových skalních městech, například v teplických nebo Prachovských skalách nebo na Kokořínsku.

Jeskyní přístupných pro veřejnost je u nás celkem čtrnáct. Některé jsou všeobecně dobře známé, jiné méně. A stejně tak, jako je naše krajina pestrá na povrchu, i její podzemní svět je nesmírně rozmanitý a zajímavý. Máme jeskyně s bohatou a unikátní krápníkovou výzdobou, unikátní modelací prostorů, nebo jeskyně, které jsou významnými paleontologickými nebo archeologickými lokalitami. Řada z nich také slouží jako významná zimoviště netopýrů a vrápenců.

Novodobí objevitelé

Jeskyňáři (speleologové), tedy lidé, kteří mají jako koníčka plazení se blátem po břiše v prostoru, o kterém si ani neumíte představit, že byste se do něj vešli, jsou v očích ostatních jakýmsi „zvláštním druhem“. Někdy jsou to amatéři, kterým spadlo kladivo do díry v zemi, kde později objevili obrovité dómy plné krápníků a podzemních jezírek, jindy odborníci mapující podzemí naší republiky pomocí techniky.

Tito novodobí objevitelé vstupují na místa, kam nikdy lidská noha nevkročila, a přitom jsou jen pár desítek metrů od něčího domu. Nebo pár desítek metrů pod něčím domem?

Kde jinde se tak blízko dá zažít tak intenzivní objevitelský pocit? Místa, která probádali, jsou díky jejich nadšení přístupná i bez lan, pogumovaných obleků a strachu, jestli se vůbec dostanete ven. Využijte toho.

Čtrnáct přístupných krasových jeskyní je v provozu a odborné péči státní příspěvkové organizace Ministerstva životního prostředí – Správy jeskyní ČR. Většina významných veřejnosti nepřístupných jeskyní je naopak objektem zájmu členů amatérského sdružení – České speleologické společnosti, kteří v nich provádí výzkum.

Zajímavosti na závěr

Nejhlubší propastí České republiky je Hranická propast, s aktuální hloubkou 289,5 metru. Z toho 69 metrů je hloubka suchá, zbývající část je pod vodou. Uváděná hloubka byla zjištěna sondou, propast ovšem pokračuje dále do neznámé hloubky.

Největší jeskynní dóm je Obří dóm v Rudickém propadání – půdorysné rozměry 70x30 metrů a výška 60 metrů.

Největší krápník je 8,8 metru vysoký stalagnát v jeskyni Řečiště. 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články