Jak zemřeli cestující na Titaniku: spoustu jich zabily záchranné vesty

Asi byste řekli, že se utopili. Ale ono je samozřejmě mnohem složitější – utopení bylo zřejmě méně častou příčinnou smrti.

Jak zemřeli cestující na Titaniku: spoustu jich zabily záchranné vesty

Na Titaniku zahynulo 1 503 lidí. Příčiny smrti se většinou nepodařilo zjistit, ale dají se rekonstruovat. Celkem se z vod Atlantského oceánu podařilo vylovit 330 těl, ale tehdy se ještě příliš příčiny smrti neurčovaly – stejně jako se velmi obtížně stanovovala identita.

Titanic hravě: interaktivní zábava od National Geographic

Ale i z běžných popisů těl se dá někdy poznat, co bylo příčinou smrti.

Například miliardář Jakob Astor se zřejmě neutopil, pravděpodobně zemřel na rozdrcení lebky nějakým těžkým padajícím předmětem. Jaké tedy byly nejčastější příčiny smrti?  

Umrznutí

Voda měla v době ztroskotání teplotu asi 0 stupňů. To dává netrénovanému člověku asi 15–20 minut života. Pak zemře – a není to nic příjemného. Jak podchlazení zabíjí najdete ve zvláštním článku. Tyto teoretické předpoklady potvrzují také svědectví přeživších. Krátce poté, co se Titanic potopil, se nad oceánem začaly rozléhat strašlivé výkřiky – vydržely ale jen těch 15 minut, pak zavládlo ještě děsivější ticho. 

Ti, kteří v ledové vodě přežili, měli buď neuvěřitelné štěstí, anebo věděli, jak minimalizovat teplotní ztráty. Nejdůležitější bylo ochránit hlavu. Pokud vám ve filmech o Titaniku připadaly směšné dámy s tlustými kožešinovými čepicemi, vězte, že právě ony měly největší pravděpodobnost přežít. Hlava totiž může až za 40 procent všech tepelných ztrát – pokud se ji podařilo ochránit před namočením a mrazem, mohl člověk ve vodě výrazně zvětšit svou šanci, že přežije. Obecně platilo, že ti, kdo minimalizovali energetické ztráty, vydrželi nejdéle. K tomu mohlo pomoci třeba to, že ve vodě zběsile nemáchali rukama, ale snažili se o pomalejší pohyby, ale třeba také konzumace něčeho energetického před skokem do vody. 

Takhle se zachránil například Charles Joughin, muž, který se objevil snad ve všech filmech o Titaniku. Je to ten kuchař-opilec, který se zlije téměř do němoty – ale přežije. Tento muž nejprve pomáhal nosit zásoby do záchranných člunů, ale pak podlehl beznaději. Ve své kajutě se opil a pak vyrazil na palubu užít si poslední chvíle svého života. James Cameron ho ve filmu zachytil na přídi společně s hlavními hrdiny; zřejmě i ve skutečnosti to bylo právě takhle. Podle svědectví několika cestujících se mu podařilo nenamočit si hlavu. Ve vodě strávil téměř tři hodiny, přežil bez závažněžnějších následků a zemřel roku 1956 ve věku 78 let. 

Na Titaniku bylo alkoholu požehnaně. Palubní záznamy dokládají 1 500 lahví vína, 15 000 lahví šampaňského, 20 000 lahví vína a 850 lahví tvrdého alkoholu. Dalších 17 beden s koňakem, 70 beden s vínem a 191 beden s pálenkou bylo ve skladišti. 

Vražedné vesty

Přestože měly vesty životy zachraňovat, spoustu lidí zřejmě o život připravily. Na lodi jich sice byl dostatek pro všechny, ale posádka je neuměla používat. Nikdo tedy neuměl cestujícím poradit, jak si je správně navléci a jak se v nich dostat do vody. Nebylo to nijak snadné. Václav Králíček v knize Titanic – Nikdo nechtěl uvěřit, popisuje, jak snadno mohly vesty zabít: „Pokud člověk s navlečenou vestou skáče do vody i z poměrně malé výšky, musí sklonit hlavu ke zkříženým rukám na prsou a držet se v této pozici i po dopadu. Prudký proud vody se nesmí dostat mezi tělo a vestu, hrozí nejen poranění či zlomení žeber, snadno může dojít i ke zlomení kostí krční páteře, či přímo ke zlomení vazu.“ 

Cestující skákali do vody z poměrně velké výšky, takže pád na hladinu byl značně drtivý. Paluby byly nad vodou výš, než je velikost největší skokanské věže… 

Sebevraždy

Spousta cestujících sebou měla zbraně, rozhodně víc, než je obvyklé dnes. Nikde se o tom nepsalo, nikdo to o sobě nahlas neříkal, ale zbraně na Titaniku byly. Existují o tom i důkazy – revolvery byly nalezené u těl vylovených z moře; jeden i u jediného Slováka, který na Titaniku plul.

Existuje několik svědectví o tom, že sebevraždu spáchal alespoň jeden z důstojníků, podle všeho William McMaster Murdoch. Měl se zastřelit pistolí poté, co nezvládl situaci při naplňování záchranných člunů… 

Spousta cestujících u sebe zbraň neměla, ale stejně se rozhodla dobrovolně zemřít. Byli to ti, kteří se ani nesnažili zachránit, když se ukázalo, jak málo je míst v záchranných člunech. K nim se dá počítat i nešťastný kapitán Smith, který mlčky bloudil po lodi, ale třeba také konstruktér Titaniku Thomas Andrews. Toho naposledy viděli, jak stojí v kuřáckém salónku, záchrannou vestu měl odloženou na stolku.

Podobně zemřel i nejbohatší muž na Titaniku – Jakob Astor. Když se dozvěděl, že nesmí do záchranného člunu za svou těhotnou manželkou, poslušně odešel ke kapitánskému můstku. Tam si společně s autorem detektivek Jacquesem Futrellem zapálil cigaretu s sledoval, jak se loď potápí… 

A další

Mnoho starších cestujících muselo zemřít na infarkt, ať už po pádu do ledové vody, nebo ze strachu o život svůj nebo svých blízkých. Ti, kdo zůstali uvěznění uvnitř Titaniku, když klesal ke dnu, zemřeli na kompresi – byli rozdrceni částmi trupu nebo tlakem vody. Oficiálně podle vyšetřování však všichni cestující zemřeli na „utopení“.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.