Měli byste na lístek na Titaniku? Velké srovnání cen lístků a dobových platů
Příběh Titaniku má i dnes takovou sílu, protože jde o příběh naděje. Zklamané naděje… Za lístek zaplatil cestující i celoroční výdělek – byla to tedy obrovská investice.
Václav Králíček v knize Titanic: nikdo nechtěl uvěřit uvádí, jak vysoké byly platy posádky. Průměrný námořník pobíral plat 5 liber měsíčně. To samo o sobě není úplně zajímavé – výška tohoto platu vynikne až po srovnání s jinými členy posádky.
Začneme u kapitána. E. J. Smith byl ve své době zřejmě nejlépe placeným civilním kapitánem na světě. Mezi cestujícími se stal natolik populárním, že někteří vyráželi na plavby jen kvůli jeho charismatu. Měsíčně dostával královský plat 105 liber – tedy 21krát tolik, co běžný člen posádky.
To bylo extrémně moc i ve srovnání s jinými kapitány, například muž, který velel parníku Carpathia (jenž cestující Titaniku zachraňoval), bral asi polovinu této sumy. Smith měl navíc ve smlouvě zahrnutou i prémii 200 liber ročně, pokud během jeho plavby nedojde k žádné větší nehodě. Při poslední plavbě mu to rozhodně nevyšlo…
| Přepočítávat tehdejší platy na dnešní je velmi komplikované a ne úplně smysluplné – nákupní košík v roce 1912 vypadal úplně jinak než ten dnešní. Pokud přistoupíme na maximální míru zjednodušení, tak se dá říci, že jedna tehdejší libra měla cenu přibližně dnešních 2200 korun. Kapitán Smith by tak dnes bral hezký plat 231 000 korun, zatímco námořníci jen 11 000 korun. Nutno dodat, že třeba velmi kvalitní dámský kabát tehdy přišel asi na 12 liber, tedy as 26 000 korun – a to je částka srovnatelná se současností. Mnohem nižší však tehdy byly nájmy; třeba dvoupokojový byt v New Yorku se dal tehdy pronajmout už za částku v přepočtu 6600 korun. |
Obrovské rozdíly v platech vyniknou, i když sestoupíme těsně pod kapitána. První důstojník bral 25 liber měsíčně, druhý důstojník už jen 14 liber. Pro dnešního člověka je zcela nepochopitelné, jak mohl brát šéf lodní pekárny brát 12 liber, ale šéftelegrafista jen 4 libry. Víc měli i stevardi (8 liber), strojníci (11 liber), nebo dokonce řezník (6 liber)! A to ani nemluvě o úžasných 20 librách lodního šéfkuchaře…
Kapitán by neměl na cestu…
A ceny lístků, které jsme vám slibovali v úvodu? Nejdražší bylo apartmá první třídy – za lístek v něm se platilo 870 liber za plavbu. Na dnešní koruny to znamená sumu 1, 9 milionů korun. I kapitánu Smithovi by trvalo 9 měsíců, než by si na ně vydělal… Obyčejná první třída už byla cenově mnohem výhodnější – lístek v ní vyšel na 30 liber (66 000 korun).
Cestující druhé třídy zaplatil 12 liber (26 000 korun) a ve třetí třídě stál lístek minimálně tři libry (6 600 korun). Nesmíme však zapomínat, že nejčastěji společně pluly celé rodiny a také, že nekvalifikovaný dělník dostával jako plat pouhou libru měsíčně. Pokud tedy chtěl takový člověk odplout za oceán se ženou a dvěma dětmi, stála ho cesta celoroční výdělek…
