Kvetoucím Balkánem aneb jarní toulky Černou Horou, Bosnou a Hercegovinou

Hory Balkánu potěší v každém ročním období oko i nohy dobrodruhů. Výjimečně krásné jsou ale zejména na jaře, kdy se probouzejí do života po dlouhé zimě.

Všude dobře, na Balkáně nejlíp… Tak proč nevyrazit hned z jara? Dvoutisícové vrcholky stále zakrývá sněhová peřina, a to je o důvod víc toulat se v nižších polohách.

BLOG: Rozhovor s válečnou zpravodajkou ze Sarajeva Gorankou Oljacou

Navštívit kaňony řek na jaře plné průzračné vody, projít po zimě ožívající kopce a louky, kde se za pár dní začnou prohánět stáda ovcí. Vychutnat si pestrou a barevnou nádheru liduprázdných hor, kterou dokáže vykouzlit jen jarní příroda. Zamávat sněhu, postavit posledního sněhuláka a těšit se delším a teplejším dnům.

 

Kaňon Mrtvice

Kaňon tyrkysové řeky Mrtvice je asi 8 km dlouhý a místy až 1100 m hluboký. Dle legendy sebou rozvodněná řeka každé jaro odnáší vše, co přijde do cesty včetně pohřbených nebožtíků.

Pohádkový ostrov Sokotra: Bizarní flora a skutečná, nedotčená příroda

Odtud tedy název Mrtvica. Vlhké mikroklima svědčí bujné a husté vegetaci, daří se zde také různým hadům, mlokům a čolkům. Nejlepší přístup do kaňonu je z vesnice Medjurečje poblíž hlavní silnice z Podgorice do Kolašinu. Stezka vedoucí soutěskou je dobře značená, místy však obtížně schůdná.

Projdete-li kaňon až na konec, ocitnete se ve vesničce Velje Duboko ležící pod horským systémem Moračke planine. Pohoří je tvořeno krasovými vápenci. Z travnatých luk kontrastně vystupují mohutné skalnaté hřebeny překračující svou výškou hranici 2000 m. V nižší části hor je rozeseto několik pasteveckých vesniček obydlených především v letní sezóně.

I další balkánské republiky stojí za návštěvu, jelikož jsou plné nezapomenutelné atmosféry. Méně navštěvované je například kosovsko-albánské pomezí. V Albánie vás nadchnou zejména zdejší horské vesničky a jejich architektura.Máte rádi Balkán a chcete se o něm dovídat zajímavé informace častěji? Přidejte se k milovníkům balkánských republik na facebookové stránce Balkán.

Mezi třemi státy

Hraničním pohořím mezi Černou Horou a Bosnou a Hercegovinou je Maglić s nejvyšší bosenskou horou Bosanski Maglić 2386 m. Impozantní vápencové stěny překvapují svou výškou i strmostí, hluboká údolí ukrývají ledová jezera i rozlehlé zelené pastviny.

Za hezkého počasí nabízí vrcholy Magliće překrásné výhledy do Bosny i Černé hory. Nejlepší přístup do pohoří je z vesničky Tjentiště 20km jižně od města Foča. Turistické stezky jsou dobře značené.¨

OBRAZEM: Nejkrásnější mešity Balkánu

Kontrast ke skalnatému Maglići tvoří poklidná Zelengora, rozlehlé zelené pohoří ležící severozápadně od vesničky Tjentiště. Liduprázdná Zelengora láká svou divokostí. Málokdy zde narazíte na jiné poutníky a ani horské vesničky hned tak nepotkáte. Nanejvýš několik opuštěných salaší. Nejvyšším bodem pohoří je Bregoć měřící 2014 m. Zelengora není zrovna lehce přístupná, rozumnými výchozími body přechodu jsou vesnice Tjentiště či horské městečko Kalinovik.

AUTOR: Dominika Sommerová

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.