Nebezpečná horečka dengue ohrožuje (nejen) české cestovatele. Jak se chránit?

Bolest kostí, zvětšené mizní uzliny a vysoká teplota jsou příznaky virového onemocnění s názvem horečka dengue. Dostat ji můžete i v Thajsku, Mexiku a Brazílii. Víte, jak se proti ní bránit?

Nebezpečná horečka dengue ohrožuje (nejen) české cestovatele. Jak se chránit?
Nebezpečná horečka dengue ohrožuje (nejen) české cestovatele. Jak se chránit?
Zdroj: archiv

Horečka dengue (známá i pod anglickým označením breakbone fever - horečka se zlomenou kostí - vyjadřující úpornou bolest končetin) – je jednou z nejrozšířenějších tropických nemocí postihující každoročně i cestovatele z ČR. Dengue je nejčastějším importovaným virovým onemocněním z exotických oblastí, i když zdaleka ne každá infekce u českého cestovatele se objeví v oficiálních statistikách. Mnoho nemocí prodělaných v cizině není po návratu domů hlášeno.

Smrtící krvácivá horečka ještě není poražená, ale konečně máme vakcínu

Jak to všechno začalo?

Rozšíření dengue po světě (viz také hlavní obrázek nahhoře). Zdroj: CDC (Centers for Disease Control and Prevention)

Příznaky horečky dengue byly popsány již v roce 1779, původce infekce a způsob přenosu však byly objasněny až začátkem 20. století. Globálním problémem se dengue stala od druhé světové války a v současné době se endemicky vyskytuje v 110 zemích světa. Nárůst případů byl zaznamenaný zejména v 60. letech 20. století a od té doby se rizikové oblasti tohoto onemocnění neustále rozšiřují. Vyskytuje se často ve formě epidemií především v období dešťů, a to i v turisticky populárních oblastech.

Za hlavní příčiny jsou považovány klimatické oteplování, které umožňuje moskytům přežívat i v nadmořských výškách nad 1800 metrů, nárůst populace doprovázený chaotickou urbanizací, migrace populace, expanze turizmu a hromadění odpadů (plasty, pneumatiky, otevřené nádoby, nechráněné latríny, málo využívané povrchové studny), což jsou místa, kde po dešti stojí voda. Každoročně dengue postihne 50 až 100 miliónů osob a způsobí 25 tisíc úmrtí.

Příznaky dengue | vedle horečky, intenzivní bolesti hlavy, svalů a kloubů zahrnují příznaky i svědivou vyrážku, která se u poloviny postižených objevuje při poklesu teploty na trupu. Běžné je i zvětšení mízních uzlin na krku. Potíže jsou tak výrazné, že pacient je prakticky vždy upoután na lůžko. K nejzávažnějším formám nemoci patří dengue hemoragická horečka (s krvácením) a u 1 % postižených dengue šokový syndrom s nebezpečným  poklesem tlaku. Příznaky nemoci se objevují 3-14 dní po bodnutí infikovaným komárem.

Jak se přenáší?

Přenašeč je docela nenápadný komár. FOTO: Wikimedia Commons

Přenašečem nemoci je komár rodu Aedes, zejména Aedes aegypti. Tito komáři jsou adaptováni i na městské prostředí a množí se i v malých objemech vody. Na rozdíl od anofelů přenášejících malárii jsou komáři rodu Aedes aktivní přes den. Riziko nákazy je nejvyšší brzo ráno a v pozdním odpoledni několik hodin před západem slunce.

 

Geografické rozšíření přenašečů a nemoci je podobné jako u malárie, ale na rozdíl od malárie se dengue častěji objevuje ve městech a ve větším počtu typických turistických oblastí včetně Karibiku, Střední Ameriky, Thajska, Singapuru, Taiwanu, Indonésie, Filipín, Indie, Srí Lanky a Brazílie. V nedávném období bylo například zaznamenáno několik infekcí českých cestovatelů na turisticky populárním ostrově Bali.

Původcem nemoci může být kterýkoli ze čtyř typů viru dengue. Prodělaná infekce poskytuje dlouhodobou imunitu proti typu, který danou nemoc způsobil, ale jen krátkodobou proti zbylým třem. Další nákaza jiným typem viru dengue s odstupem času naopak zvyšuje pravděpodobnost závažných komplikací.

Riziková je každá stojatá voda. FOTO: Autor

Jak se léčí?

Stanovení diagnózy je založeno na průkazu specifických protilátek po 6. dnu od začátku nemoci v kombinaci s klinickými příznaky a cestovatelskou anamnézou. Léčba je pouze symptomatická – klid na lůžku a dostatek tekutin, tlumení bolesti a dalších příznaků. Závažné formy vyžadují intenzivní péči s hospitalizací.

 

Preventivní opatření pro cestovatele

I přes dlouholetý vývoj zatím není k dispozici očkovací látka proti původci, prevence proto spočívá zejména v redukci míst vhodných k množení přenašeče a v používání osobní ochrany (repelentů) před bodnutím komáry. Klíčovou úlohu mají tedy preventivní opatření zaměřené proti přenašečům této nemoci:

  • používat repelenty na kůži i přes den (nejen za tmy jako proti malárii), na oblečení insekticidy obsahující např. permetrin, deltametrin nebo tetrametrin
  • používat moskytiéry a sítě do oken nebo si vybírat ubytování s klimatizací
  • nosit světlé oblečení s dlouhými rukávy a dlouhými nohavicemi především časně ráno a pozdě odpoledne
  • vystříkat pokoj a oblečení vhodným insekticidem
  • nenechávat nikde stát otevřené nádoby s vodou, zabránit kumulaci odpadu a otevřených nádob, kde může stát dešťová voda

 

Autor: Rastislav Maďar

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články