Úvodní stránka › Antarktický projekt › Aktuality

Antarktická expedice - 26. 1. 2010

Publikováno: 4.2.2010. Autor: Kamil Láska (zpracování H. Adámek), Přečteno: 520 ×.

Antarktická expedice na stanici Johanna Gregora Mendela

Ostrov Jamese Rosse,  26. ledna 2010, Zpráva č.2

Jaké je letošní léto?

V uplynulých dvou týdnech se už naplno rozběhly odborné aktivity všech členů vědecké expedice. Přes nepřízeň počasí jsme uskutečnili několikadenní terénní pobyty v lokalitě Brandy Bay, Torrent Valley a na východním pobřeží Antarktického poloostrova v zátoce Botany a v oblasti Church Point.

Letošní letní sezóna je v porovnání s předcházejícími roky relativně chladná a bohatá na sněhové srážky. Denní teploty se většinou pohybují mezi -8 až +4 °C. Prakticky každý třetí den se vyskytují velmi intenzivní sněhové přeháňky, po kterých následuje vichřice s nárazy větru až 120 km/hod. Během poslední vichřice, která skončila 25. ledna, vyrostly kolem základny opět vysoké sněhové závěje. Podle dr. Kamila Lásky z Masarykovy univerzity v Brně dosahovala průměrná rychlost větru 80 km/hod a v nárazech až 100 km/hod. Prognóza počasí na příští dva dny není nejlepší. Do oblasti Antarktického poloostrova se blíží další hluboká tlaková níže a tak vítr bude postupně ještě zesilovat. Nejsilnější vítr se má vyskytovat podél západního pobřeží Antarktického poloostrova, především v okolí chilské stanice O’Higgins. Naše stanice je od ní vzdálena pouhých 70 km.

Sběr naměřených dat 

Naplno se rozběhl i vědecký program zaměřený na ekologii a stresovou fyziologii rostlin. Pracovníci Masarykovy univerzity pracovali na třech lokalitách, v nichž probíhá dlouhodobý experiment s umělým oteplením prostředí pomocí průhledných komor s otevřeným vrcholem. Ze záznamových zařízení byly staženy celoroční údaje charakterizující mikroklima porostů mechů a lišejníků rostoucích uvnitř těchto komor a na neovlivněných kontrolních plochách. Prvotní analýza dat ukázala, že v polární zimě 2009, kdy teplota vzduchu byla dlouhodobě pod -20 °C, se několikrát opakovaly situace s krátkodobým nárůstem teplot nad bod mrazu.

Dalším výzkumným programem je zjišťování fotosyntetické aktivity mechů pomocí speciálních přístrojů – automatických fluorometrů. Dvojici brněnských fyziologů se podařilo zaznamenat unikátní celoroční řadu, která umožňuje stanovit, kdy přesně mechy přestávají fotosyntetizovat s příchodem antarktické zimy, a naopak, ve kterém okamžiku obnovují svoji aktivitu na konci zimního období. 

Tajemství podledovcových sopek

Geologické a geomorfologické mapování severní odledněné části ostrova Jamese Rosse je prováděno Českou geologickou službu a Univerzitou Karlovou. Letošní práce jsou zaměřeny na získání poznatků o rozšíření a genezi vulkanických hornin a mořských sedimentů. Odebírány jsou vzorky kenozoických vulkanických hornin pro laboratorní geochemické a geochronologické analýzy. Významné je zejména studium místního vulkanismu ve vztahu k zalednění ostrova, protože k vulkanické činnosti zde docházelo zpravidla pod ledovci. Paleontologický výzkum je orientován na výzkum zkamenělin s důrazem na fosilní dřeva, živočišné houby a další mořské bezobratlé organismy.

Geomorfologické mapování přispěje k pochopení vývoje reliéfu odledněné části ostrova Jamese Rosse. Reliéf ostrova je ovlivněn nejen vulkanickou činností a ledovcovou erozí, ale také působením mrazu na povrchové sedimenty a zvětraliny. Studium mocnosti aktivní vrstvy permafrostu a změny teploty s hloubkou přispívá k pochopení vlivu klimatických změn na dlouhodobě zmrzlou půdu.

Ledovce pod drobnohledem

V rámci společného klimatologicko-glaciologického výzkumu prováděného ve spolupráci Masarykovy univerzity, České geologické služby a Univerzity Karlovy se uskutečňuje detailní měření na ledovcích Davies Dome a Whisky Glacier. Letos poprvé se měří mocnost vrstvy ledu georadarovou metodou a zjišťují se další parametry nezbytné pro výpočet hmotové bilance ledovců. Od roku 2009 jsou na obou ledovcích v provozu automatické meteorologické stanice. Celoročně jsou sledovány základní parametry atmosféry nad oběma ledovci. Mezi tyto charakteristiky patří např. teplota a vlhkost vzduchu, rychlost a směr větru, výška sněhu, množství dopadajícího slunečního záření, teplota sněhu v několika hloubkách.

Po návratu do ČR budou tyto údaje využity pro vytvoření modelu popisujícího procesy, které se na povrchu ledovce odehrávají. K tomu budou dále použita námi prováděná několikaletá měření ablace či akumulace sněhu a změny okrajových částí ledovců. Nedílnou součástí zpracování časoprostorových změn ledovců bude analýza leteckých a družicových snímků dostupných pro odledněnou oblast ostrova Jamese Rosse od roku 1977.

Fotogalerie

doporučit článek e-mailem | tisk článku