Úvodní stránka › Věda a vesmír

Bude Grónsko za 1000 let zeleným ostrovem?

Publikováno: 14.4.2004. Autor: monitor NG.cz (BBC), Přečteno: 13631 ×.

Ledová krusta Grónska asi za 1000 let úplně roztaje, v důsledku čehož stoupne hladina oceánu o sedm metrů. Je to výsledek klimatických modelů britských vědců, kteří vypracovali různé scénáře zvýšení koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a s tím souvisejícího globálního oteplování.

V 34 z 35 modelů, počítajících se značnými výkyvy množství emisí skleníkových plynů, se v následujících 350 letech dosáhne na hraniční hodnotu, která nezvratně způsobí tání ledu i ve vnitrozemí Grónska, uvádí časopis Nature.

"Bez ledu se podnebí Grónska výrazně změní," konstatoval Jonathan Gregory z University of Reading. Spolu s kolegy z Institutu Alfreda Wegenera v Bremerhavenu a ze Svobodné univerzity v Bruselu zjistili, že na to, aby se z Grónska stal zelený ostrov, stačí globální oteplení o necelé tři stupně Celsia.

Důvodem tak extrémní reakce je větší citlivost severských regionů na teplotní změny. Ústup ledu totiž s sebou přinese menší množství odraženého slunečního záření. Některé klimatické scénáře na nejbližší století dokonce počítají v Grónsku až s osmistupňovým oteplením.

Gregory varuje, že když se globální klima vrátí do svého původního stavu, grónský ledový štít se už neobnoví. Sněžení, odraz slunečního záření a přirozené teplo totiž nedovolí opětovný vznik ledovců. Na dramatickou změnu podnebí v Grónsku stačí podle výpočtů už koncentrace CO² ve vzduchu 450 ppm (parts per milion, což je počet objemových částí plynné látky v milionu objemových částí vzduchu). Už v současnosti se naměřily hodnoty 370 ppm. V době před obdobím industrializace, kdy se ještě nespotřebovalo zásadní množství fosilních paliv, dosahovala koncentrace v Grónsku 280 ppm.

V tomto kontextu získavají význam rezervoáry oxidu uhličitého, ve kterých by se daly natrvalo "uskladnit" značné množství tohoto hlavního skleníkového plynu. Uvažovalo se i o obohacení Jižního ledového moře síranem železnatým, aby se podpořilo množení řas, které by vázali CO². Právě skončené testy, v rámci kterých se do moře vysypalo 7000 tun síranu železnatého, však ukázaly, že celé Jižní ledové moře by pojalo maximálně deset procent z asi šesti miliard tun CO², které se ročně vypustí do atmosféry. A to je málo na účinné snížení objemu CO² v atmosféře. Paralelně s těmito pokusy také vědci hledají možnost natlačení CO² do prázdných ložisek zemního plynu.

doporučit článek e-mailem | tisk článku

Poslední komentáře v diskuzi

Předmět	Datum a čas	Autor