Na programu mají i zkoumání vlivu a modelace UV záření, které k povrchu Země proniká během každoročního úbytku stratosférického ozónu nad Antarktidou. Vědci se zde zaměřují také na reakci vegetace na měnící se klimatické podmínky, biodiverzitu mikroorganismů a parazitologii antarktických ryb.

V současné antarktické sezóně dozná podstatnějších změn i samotná stanice. Její plánované technické vylepšování loni zkomplikoval celoplošný mořský zámrz. Letos pak definitivně dojde k navýšení kapacity stanice až na dvacet osob.

„Především ale chceme přivézt a zprovoznit nový technický kontejner, který bude sloužit k úpravě a akumulaci pitné vody. Kvůli úspoře fosilních paliv také na stanici nainstalujeme fotovoltaické panely,“ uvedl správce stanice Pavel Kapler.

Během minulého roku Česká vědecká stanice v Antarktidě uzavřela spolupráci s průmyslovým partnerem a v extrémních podmínkách nejjižnějšího kontinentu tak bude testovat malou větrnou elektrárnu s unikátním 5kW generátorem elektrické energie. Energie větru je zde využívána od samotného počátku vzniku stanice soustavou malých větrných elektráren, pomalu už ale nastává čas k její modernizaci.

Expedici, tvoří šest vědců, pět doktorských studentů, dva odborní asistenti, dva technici a správce stanice. Letos poprvé u stanice zavlaje i nová vlajka Masarykovy univerzity.

Stejně jako v předcházejících sezónách zde stráví vědci přibližně dva měsíce a v druhé polovině března se vrátí zpět přes sousední argentinskou základnu Marambio s využitím argentinského vojenského letectva.

ZDROJ: Hynek Adámek s využitím tiskových materiálů Masarykovy univerzity.