Návrat vzducholodí se odkládá. Obloze dál povládnou letadla
O tom, že vzducholodě jsou budoucností letecké dopravy, jsme se mohli dočíst už před 20 lety. Na nebi však stále vidíme pořád jen letadla…
Absurdní divadlo: v den dokončení vzducholoď rozeberou…
Zdálo se, že projekt americké armády průzkumné vzducholodě nazvané Blue Devil 2, může konečně udělat ze vzducholodí alternativu k letadlům. V současné době je 115 metrů dlouhý zepelín téměř hotov.
Blue Devil 2 je umístěn ve speciálním hangáru v Severní Karolíně a za dva týdny bude moci vzlétnout. V den dokončení však americké letectvo program vojenských vzducholodí zruší „modrého ďábla“ (jak zní překlad jména vzducholodi) nechá rozebrat a uloží do skladiště. Proč?
Blue Devil 2 a další jemu podobné vzducholodě měli vyplnit mezeru mezi špionážními satelity a průzkumnými letadly. Jeho hlavním účelem měly být dlouhodobé operace, kdy se zepelín měl vznášet až několik týdnů nad přesně vymezenou oblastí (až desítky kilometrů čtverečních rozsáhlou) a sledovat ji. Samozřejmě z takové výšky, aby se nestal cílem pozemních protileteckých zbraní. V Pentagonu plán na vojenskou vzducholoď vznikl před dvěma roky – tehdy si generálové novou hračku doslova vydupali. Tvrdili tehdy, že požadavek je urgentní a na vývoj uvolnilo 250 milionů dolarů (5 miliard korun).
Zvířata v armádě: ani dnes to bez nich nejde. Vždyť i Usámu pomohl uhnat pes
Když už peníze nemá ani armáda
Příčinou neslavného konce této vzducholodi jsou peníze, respektive jejich nedostatek. Aby se mohl Blue Devil 2 stát výzbrojí amerického letectva, musel by nejprve podniknout rozsáhlé, nejméně jeden rok dlouhé testování v polních podmínkách. A rok zkoušek v Afghánistánu by stál letectvo 188 milionů dolarů – v přepočtu asi 3 miliardy korun. A to je podle armádních ekonomů příliš.
Především proto, že pozemní složky americké armády nasadí příští rok k testování vlastní vzducholoď – téměř stometrový stroj nazvaný LEMV (Long Endurance Multi-Intelligence Vehicle). Ta má takřka stejný smysl jako právě dokončovaný Blue Devil 2 – a platit za dva pokusné zepelíny je příliš drahé i pro bohatou americkou armádu…
Neznamená to tedy, že by se armáda vzducholodí úplně vzdávalo; pořád věří tomu, že v nových podmínkách války 21. století si svůj smysl najdou. Vzducholodě mají velice levný provoz – ony 3 miliardy, které stojí rok zepelínu v polních podmínkách, jsou jen třetinou nákladů, které by USA stál podobně kvalitní průzkumný letoun. Současně mají vzducholodě další výhody: unesou poměrně velkou hmotnost. Například výše jmenovaný LEMV může nést až 20 tun vojenského materiálu. A přistane s ním i na malých letištích, na rozdíl od armádních nákladních obrů, které potřebují dlouhé přistávací dráhy.
V USA se navíc proslýchá, že zájem o vlastní vzducholodě má i americké námořnictvo. Dokonce je možné, že ještě v poslední chvíli odkoupí Blue Devila 2 a uchrání ho před skladištěm. Námořnictvo by však rádo spíše menší vzducholoď, které by mohly operovat i z palub fregat a dalších vojenských lodí střední velikosti.
Historie vojenských vzducholodí
Prakticky od vzniku balónů a vzducholodí se začaly tyto stroje používat i vojensky. Zpočátku k pozorovacím účelům: pohled z výšky na bojiště zcela změnil způsob velení armádám. Za první světové války však Němci dokázali vzducholodě typu Zeppelin využít i jako strategických bombardérů. Teprve příchod kvalitnějších stíhaček odsoudil vzducholodě opět jen k pozorovacím účelům - v této roli se velmi osvědčily i za II. světové války.
V současné době se úspěšně využívají například při monitorování demonstrací.
FOTO: US ARMY, Northrop Grunman
