3 příběhy odchovů v pražské zoo, kterým odborníci tleskají

Do konce listopadu se v Zoo Praha narodilo nebo vylíhlo 1282 mláďat 207 druhů a další k nim přibývají. Zatímco malý lachtan jihoafrický si na zájem veřejnosti nemůže stěžovat, jiné chovatelské úspěchy zůstaly neprávem opomenuty.

Chovatelé poprvé použili při odchovu „maňáska“, protože samice o mláďata již při jejich líhnutí ztratila zájem.

Maňásek místo mámy

Zoo Praha letos odchovala historicky poprvé čtyři mláďata dvojzoborožce nosorožšího a vytvořila celosvětový rekord v počtu odchovaných mláďat v jedné chovatelské sezoně. Současně v tomto roce chovatelé poprvé použili při odchovu „maňáska“, protože samice o mláďata již při jejich líhnutí ztratila zájem.

Chov v Zoo Praha je datován od roku 2003 a již v roce 2007 se zoo radovala z prvního českého odchovu. Do loňského roku se podařilo úspěšně odchovat pod rodiči devět mláďat.

Vzhledem k tzv. imprintingu nejsou zoborožci odchovaní člověkem vhodní k dalšímu rozmnožování a nemají zájem vytvářet páry s vlastním druhem. Proto chovatelé zhotovili „maňáska“ imitujícího vzhled hlavy dvojzoborožce a mláďata krmili v uměle vytvořené dutině bez kontaktu s člověkem.

Poprvé v evropských chovech tak byla odchována nejen čtyři mláďata, ale také byl poprvé použit maňásek v odchovu tohoto ohroženého druhu. S celkově třinácti odchovanými mláďaty je pražská samice Markéta nejúspěšnějším rodičem v historii chovu dvojzoborožců nosorožčích v Evropě.

Mláďata pekariů Wagnerových, která se v Zoo Praha narodila 4. května, jsou evropskou vzácností.

Evropská vzácnost

Dvě mláďata pekariů Wagnerových, která se v Zoo Praha narodila 4. května, jsou evropskou vzácností. Dosud se totiž v rámci Evropy podařilo tento druh úspěšně rozmnožit pouze v Tierparku Berlín a v belgické ZOO Planckendael. Toto podivuhodné zvíře bylo až do 70. let minulého století považováno za vyhynulé. V současnosti jeho populace stále klesá, proto v rámci evropských zoologických zahrad probíhá záchovný program, do něhož se zapojila i Zoo Praha.

Narození mláďat pekariů Wagnerových bylo skvělou zprávou pro celý evropský chov. V Evropě totiž tento druh momentálně chová pouze sedm institucí v počtu 45 jedinců. Pravidelně jej množí jen Tierpark Berlín, odkud přišli čtyři jedinci do Zoo Praha. Jedno mládě se loni podařilo odchovat také v belgické ZOO Planckendael.

Narození pražských mláďat přitom přišlo jen pár měsíců poté, co desítky pekariů v paraguayské chovné stanici Proyecto Taguá podlehly doposud neznámé smrtící chorobě, která patrně sužuje i volně žijící populaci. Význam chovu v amerických a evropských zoologických zahradách tím nabyl na významu.

V Zoo Praha se letos vylíhlo a podařilo odchovat vůbec první mládě tohoto druhu v Evropě. V současné době se početnost batagura tuntong odhaduje na 500–2500 jedinců

Nadějná premiéra

V Zoo Praha se letos vylíhlo a podařilo odchovat vůbec první mládě želvy malajské v Evropě.  V současné době se početnost batagura tuntong odhaduje na 500 až 2500 jedinců. Na některých místech dobře zdokumentovaný pokles počtu kladoucích samic ukazuje na postupující zánik kdysi jednoho z nejvýznamnějších reprezentantů svého ekosystému.

Příkladem je malajská řeka Perak: před rokem 1940 tam bylo zaznamenáno více než 10 000 samic a 375 000 až 500 000 vajec. V období let 2005 až 2009 již bylo evidováno méně než 40 hnízd, a od roku 2009 nebylo v přírodě nalezeno ani jedno hnízdo.

Minimálně na dvou místech v Malajsii fungují záchranné stanice množící batagura tuntonga in situ (v místě původního výskytu). Pravděpodobně z jedné z těchto stanic pocházela mláďata, která byla v roce 2004 zabavena na letišti v Praze, a dnes tato skupina žije v pavilonu Čambal v Zoo Praha. Letos v dubnu se v pražské zoo vylíhlo první mládě, současně první v celé Evropě.