7 důkazů bezmocných zvířat v zajetí plastů

Každý rok vyprodukujeme 300 milionů tun plastů, z nichž polovina nám slouží pouze jednorázově. Jen minimum je recyklováno. Zbytek končí na skládkách, v řekách a v oceánech, kde se stává součástí potravinového řetězce.

V uplynulých 10 letech jsme vyrobili více plastů než během celého 20. století. Nedávna studie odhalila, že v deseti řekách – dvě v Africe a osm v Asii, skončí 90 % plastového odpadu, který putuje do oceánů.
 
Plast se začíná stávat součástí potravinového řetězce, což představuje ohrožení i pro naše zdraví. Dát si rybu nebo mořské plody už je dnes zárukou toho, že spolu s pochoutkou sníme i miniaturní části plastů. Vědci se v současné době snaží zjistit, jak a zda si s tím organismus poradí. A to i proto, že mikroplasty se ve vysoké míře už objevují i ve vodě – nejvíce v USA (97 % kontaminace), vysokých hodnot kontaminace dosahuje i voda ve Velké Británii (72 %), v Německu a Francii.
 
Nejde ale jen o nás o lidi. Plasty vážně ohrožují i volně žijící zvířata, a to nehledě na velikost. V roce 2014 byla ve Virginii spatřena zesláblá a dezorientovaná velryba, která následně zemřela. Pitva ukázala, že její žaludek si nedokázal poradit se spolknutým černým plastem. Ukázalo se, že jde o ostrý kus DVD přehrávače.
 
V nebezpečí jsou mořští ptáci, které lákají plastové tašky, což už má podle pozorovatelů vliv na snižující se počet albatrosů. V současnosti bylo zjištěno více než 200 druhů zvířat, včetně želv, delfínů a velryb, kteří pojídají plasty.

Problémem je, že lidé začínají čím dál častěji používat toaletu jako koš, což vede ke stále většímu znečištění oceánů. Změna tak nezáleží jen na společnosti, ale na každém jednotlivci.

Červnové číslo časopisu National Geographic se z velké části zaměří na téma plastů a na možnosti, co lze dělat, abychom zpomalili trvalé dopady tohoto materiálu na planetu i náš život.

Mohlo by vás zajímat: